3.Kapitola- Moudřovec

14. října 2007 v 18:16 | Maysie |  Můra a Motýl*
4 kapitola..?Jo..xD

__________________________________________________________________________________________________________


Bylo tři čtvrtě na devět, když Sirie sešel do společenské místnosti a rozvalil se na gauč. Počítal s tím, že přibližně v téhle době by měla Charlie sejít dolů a vyrazit vstříc trestu. Navíc nechtěl, aby mu proklouzla. Nedočkavě každou chvíli koukal na nástěnné hodiny naproti němu. Za deset minut devět.
Ta snad přijde na poslední chvíli. Teda, ne, že by mě představa pozdního příchodu na trest nějak stresovala…
Ne, že by mu to vadilo, ale to čekání ho ubíjelo. Nikdy nemusel čekat na holku, to ony čekaly přece na něj. Opřel se do opěradla gauče. Za pět minut devět. Zaúpěl, kdyby měl s tohle holky chodit, asi by ho zabilo čekání.
Konečně uslyšel kroky z dívčích ložnic. No hurá… Pomyslel si a hbitě vstal, nasadil úsměv a čekal.
"Že ti to, ale trvalo," nemohl si upustit jízlivou poznámku.
"Pokud si vzpomínám, nedomlouvali jsme si, že na mě počkáš," sešla dolů z posledních schodů a bez zájmu Siriuse obešla směrem si k východu. Bleskově k ní přiskočil a nabídl jí rámě. "Tohle si odpust," odstrčila jeho ruku s odporem pryč.
"Mohla bys bejt aspoň trochu milá, když spolu máme strávit večer," řekl ublíženě a v očích mu zajiskřilo.
"Pche. Budu se od tebe držet co nejdál to půjde," otřásla se a vylezla portrétem na chodbu.
"To nebude tak snadný," ujistil ji s úsměvem.
"Hm. Měli by jsme si pohnout, máme asi tak… dvě minuty,"
"Tys přišla pozdě, ne já," odpověděl neutrálně a pokrčil rameny.
"Nenutila jsem tě, abys na mě čekal," seběhla schody a zamířila k chodbě, kde má profesor Tinks kabinet. Naštěstí pro ně, to nebylo zas tak daleko.
"To ne, ale chtěl jsem," odpověděl a v očích mu hrály pobavené jiskřičky. Snažil se s Charlie držet krok a o chvíli později už zaklepala na dveře kabinetu. Dveře se v mžiku otevřely. "Máte dvě minuty zpoždění." Řekl a odtrhl svůj pohled od svých kapesních hodinek. Jeho oči se z pod kamenné tváře zlostně mračily.
"Jak hrozné," neodpustil si Sirie štiplavou poznámku. Tinks si ho jen chladně změřil pohledem a ustoupil ze dveří, aby mohli projít. Oba vešli a rozhlíželi se po kabinetu. Oba tu už několikrát byli a tak tušili co by tak mohli dělat. "Takže, budeme zase čistit regály, rovnat knihy nebo tak něco? Měl jsem si vzít ty rukavice," bylo to něco mezi přemýšlením nahlas a provokací. S nakrčeným nosem si prohlížel kabinet.
"Kupodivu ne, pane Blacku," vyvedl Siriuse z omylu a ten jen pozvedl obočí, "dnes se mi po lese podíváte po jedné bylince," usmál se sladce na dva přítomné.
"No skvěle. Něco nového," uchechtl se Sirius a dloubl do Charlie loktem.
"Co je to za bylinku?" ozvala se Charlie, která to chtěla mít co nejrychleji za sebou a ustoupila dál od Siriuse.
"Moudřovec, měli by jste jej najít někde na začátku lesa, jistě to nebude za obtíží," pořád si ponechával svůj provokativně úsměvný výraz. Charlie už na nic nečekala, pokývala hlavou a vydala se ke dveřím. Sirie ji jak pejsek následoval.
"Máš nějakej nápad, jak to najdeme?" ozval se, když za nimi zaklaply dveře kabinetu.
"Jak říkal, na okraji lesa," řekla prostě. A pokračovala v cestě na školní pozemky.
"Máš vůbec ponětí, jak ta kytka vypadá?"
"Minulou hodinu jsme ji brali v bylinkářství. Kdybys nespal, nebo neupíral pohledy na jisté holky z Havraspáru, jistě by jsi taky věděl, jak vypadá," řekla ironicky.
"Já nespal… a už vůbec jsem nikoho neokukoval!" ozval se uraženě, ale následně se spokojeně usmál, dělalo mu radost, že si ho všímala.
"Hm... hm..." snad ani neposlouchala jeho odpověď a mířila chodbou dál k hlavní bráně. Venku vál až překvapivě studený vítr o kterém nepředpokládala. Vůbec si nemyslela, že je vyžene ven. Nestačila si na sebe vzít ani hábit, narozdíl od Siriuse. Hned jak opustila půdu hradu ovál jí mrazivý anglický vítr, sukně po kolena se jí ve větru vlnila a vlasy poletovaly všemi směry, podle toho jak si s nimi vítr hrál. Kolem páteře jí projel mráz a na těle naskočila husí kůže. Nepatrně se otřásla, ale v chůzi směrem k lesu pokračovala dál. Toho si nemohl nevšimnout.
"Není ti zima?" zeptal se galantně, byl přece slušně, v jisté mezi, vychovný.
Tak tohle je dost blbá otázka..!
"Ne," odsekla a rukama se objala, aby zachránila aspoň trochu tepla, které se v ní ještě drželo.
"Ale je. Nemáš ani hábit a je zima,"
Jaký postřeh!
"Snad vím sama, jestli mi je zima nebo ne?" odpověděla nabroušeně. Ani za nic nechtěla pomoc od něj.
"Nehraj si na nedostupnou. Vím, že ti je zima," řekl vážně. "Třeseš se," dodal a stáhl si svůj hábit a podal jí ho.
"Nechci," dál si hrála na ledovou královnu a snažila se netřást zimou.
"Ale no tak, Williamsová, seš tak paličatá, že o není možný!" řekl naštvaně a přehodil Charlie svůj hábit přes ramena. Chvíli to vypadalo, že si ho sundá a hodí ho po něm nazpátek, ale nakonec se do něj vděčně nasoukala. V tuhle chvíli se k ní choval jako k malé, nerozhodné holčičce. "Trocha vděku by neškodila," rukou si prohrabával vlasy a zazubil se.
"Dík. Stačí?" pokračovala dál v chůzi do lesa. A snažila se o Siriuse nezavadit pohledem. Tak ho neměla ráda a nechtěla mu být ničím vděčná.
"Bohatě," pousmál se nad svým vítězstvím.
"Super," odsekla. Rukama si ještě přidržovala hábit, aby jí nevlál všude možně. Ve chvíli, kdy vstoupili do lesa, vítr zmizel a v prostoru se rozprostřelo ticho. Občas se ozvalo nějaké zatoulané zvíře, které zabloudilo na kraj lesa nebo slabí vánek ometající se o holé koruny stromů. Byl konec listopadu a v nejbližších dnech by se měl ohlásit sníh. Studený vítr tomu jen předcházel. Dlouhé ticho a pomalou chůzi směřující dál od kraje lesa přerušil až Sirius.
"Jakže ta kytka má vypadat?" neměla chuť se s ním hádat a poučovat ho o tom, že měl dávat pozor a tak se rozhodla v klidnou odpověď.
"Modrá, vypadá spíš jako malý stromek. Hodně malý. Většinou se dá najít dole u kořenů stromů,"
"Wow, no to koukám. Ty toho o tom víš,"
"Jo, a neškodilo by rozsvítit hůlku," usoudila to ve chvíli, když už neviděla ani na krok.
"Jo, jasně," rukou hledal svou hůlku, až si uvědomil, že jí má v hábitu. "No, dovolíš?" řekl a naklonil se k ní.
"Cože?" vytřeštila na něj oči. Při pomyšlení, co hodlá dělat, když se k ní natahoval, se jí zmocinila panika.
"Hůlku mám v hábitu," objasnil situaci a bavil se nad jejím ustrašeným výrazem.
"Uhm, jasně," zastavila se, odtáhla ruce od těla, aby se lépe dostal do kapes hábitu. Cítila, jak jí rukou jede po boku a pak zamířil do postraní kapsy odkud vytáhl hůlku. Tušila, že jeho dotek na jejím boku, nebyl pouze náhodný. Nic neřekla. Dala se raději znovu do chůze, když v tom nohou zavadila o vystrčený kořen a poroučela se k zemi. Leknutím zakřičela a rozmáchla ruce, čímž nechtěně vyrazila Siriusovi hůlku z ruky.
"Williamsová? Seš v pohodě?" snažil se zaostřit její siluetu, ale vzhledem ke tmě to nebylo zrovna nejjednoduší.
"Vypadá to tak? Můžeš rozsvítit?" odpověděla popuzeně a snažila se vyškrábat zpět na nohy, ale poraněný kotník její plány zhatil.
"No až najdu hůlku, vyrazila jsi mi ji. Nemáš vlastní?" zeptal se kousavě.
"Nechtěla jsem a nemám. Počítala jsem s tím, že mi jí Filch stejně vezme. A nesnesla bych, aby mi na ní sahal těma umouněnýma rukama. Fuj,"
"Tak fajn. Čekej," řekl smířeně a nohu šoural po zemi a hledal hůlku, udělal krok dopředu a zakopl o Charlie, která doteď seděla a držela se za kotník.
"Au! Nemůžeš dávat pozor?!" křikla na Siriuse zlostně.
"Promiň, já tě neviděl!" bránil se, ale nezvedal se. Pozice, kdy ležel na bezbrané Charlie, se mu zamlouval.
"To mi došlo, mohl bys ze mě laskavě slézt?!" snažila se Siriuse odstrčit, ale neměla na to dost síly. Odkutálel se a rukou konečně nahmatal svou hůlku.
"Lumos," špitl a konec hůlky se rozsvítil jako baterka po zmáčknutí vypínače. Klekl si vedle Charlie a posvítil ji do obličeje. "Dobrý?"
"Ne, to bych už vstala. A nesviť mi do očí!" odstrčila jeho hůlku rukou.
"Tak, co tě bolí?"
"Kotník,"
"Fajn. Ukaž, podívám se," hůlku zapíchl do země tak, aby se její účinek světla nijak nezměnil.
"Nemusíš-" snažila se protestovat. Stačilo by se jen dostat na ošetřovnu a madam Pomfreyová už by si poradila.
"Ticho," uťal její protesty a pokračoval dál, "třeba to máš zlomený. Bolí to hodně?" pomalu jí stáhl červeno-žlutou podkolenku a lehce ohmatával kotník.
"Jo, celkem. Au..!" vydala tlumený sykot pokaždé, když se dotkl kotníku. "Nešlo yb to s citem?!" ohradila se naštvaně.
"Máš to jenom vyhozený," oznámil sebejistě.
"Takže?" podívala se na něj, i když ve stínu viděla jen obrysy jeho tváře. Všechno světlo bylo namířené na její kotník.
"Takže, půjdeme do hradu. Na ošetřovnu. Stačí to sice nahodit, ale to neumím. Nerad bych to zkoušel a přinejmenším ho vážně zlomil," pomohl jí vstát. Hned jak stála, vysmekla svojí ruku z jeho sevření. "Hodláš jít sama a po svých?" zeptal se s pochyby v hlase a Charlie přikývla.
"Nepotřebuju pomoct, zvládnu to sama," řekla a vydala se skákat po jedné noze mezi mnoha kořeny stromů.
"Seš jak malá," pousmál se nad její, snad, hrdostí.
"Jsem dost velká," pokračovala ve skákání a rukama se přidržovala okolních kmenů stromů. Měla co dělat, aby se udržela. Nebylo to zrovna nejpohodlnější, ale než by si nechat pomoct od něj, hodlala doskákat třeba i do Londýna.
Po chvíli se jí skákání nevyplatilo a zavadila o kořen. Zavrávorala a padala dolů. Přivřela oči před pádem a potlačila výkřik, když v tom jí zachytil za boky a zastavil její pád. Postavil jí zpátky na jednu nohu a pak vyzvedl do své náruče.
"Seš sice dostatečně velká, na nějaký věci, ale jestli to takhle půjde dál, vyhodíš si i ten druhej kotník," řekl a dal se do chůze k hradu.
"Polož mě, zvládnu to," oznámila nekompromisně a ošila sebou, snažila se vytřást z jeho náruče.
"To jsem viděl," zasmál se.
"Stačí mě podpírat," namítala dál.
"Už mlč," věděla, že to má marné a tak už dál neprotestovala. Sama věděla, že dobelhat se takhle do hradu by jí zabralo dost času. Vlastně mu za tohle byla i trošku vděčná. Za pár uskákaných metrů se cítila, jakoby měla vyplivnout duši. Nehodlala to však dát najevo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Liší* *Liší* | 15. října 2007 v 9:04 | Reagovat

Nechceš zveřejnit tu povídku, co jsi napsala pro mě..?hm...?

2 Maysie Maysie | 15. října 2007 v 18:22 | Reagovat

néé...

3 *Liší* *Liší* | 15. října 2007 v 21:01 | Reagovat

Why?

4 Maysie Maysie | 15. října 2007 v 22:25 | Reagovat

Není o Hp..a nemyslím že je tak super..xD

5 Cho Cho | Web | 16. října 2007 v 21:52 | Reagovat

jéé..xD

6 Maysie Maysie | 16. října 2007 v 22:31 | Reagovat

No Cééé...=)

7 **Lucy** **Lucy** | 3. prosince 2007 v 15:09 | Reagovat

Charlie nám začíná trošku roztávat..=)

8 Maysie Maysie | 3. prosince 2007 v 16:22 | Reagovat

*Brm brm..* xD

9 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 20. prosince 2007 v 16:51 | Reagovat

Bezvadná kapitolka... :) Vypadá to, že Siri s Charlie to přece jenom dají dohromady.. :)

10 Maysie Maysie | 23. prosince 2007 v 1:51 | Reagovat

Mám to v plánu.. =P

11 luckily luckily | Web | 24. března 2008 v 22:07 | Reagovat

tak ta holka je hooodně hrdá... to já bych se Siriusem klidně nechala nést, i něco jiného..:)))

moooc se ti to povedlo...:)

12 Maysie Maysie | 24. března 2008 v 22:14 | Reagovat

Tak mu přece hned nemohla skočit do náruče =P

13 šílená šílená | 25. března 2008 v 19:49 | Reagovat

libový nemůžu přestat :D ...i když bych měla :D

14 Kestler Kestler | Web | 27. března 2008 v 18:50 | Reagovat

Jéé =) začíná se mi to hodně líbit =)

15 Eliota Eliota | Web | 6. dubna 2008 v 18:09 | Reagovat

Krásné :)

16 Beltrix Beltrix | Web | 30. prosince 2009 v 10:56 | Reagovat

Jen- ty už sis někdy založila ruce pod prsy?

17 Maysie Maysie | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 16:24 | Reagovat

[16]: no ano, nevím kde jinde :D

Jinak děkuju :)

18 Hope Hope | Web | 16. prosince 2012 v 23:39 | Reagovat

ach =o) ten konec =o) moje romantická dušička plesá blahem =o)

19 Bear Bear | E-mail | 26. ledna 2013 v 20:01 | Reagovat

[16]:
Nechápu, proč máš pořád takový otázky....pokud se ti to nelíbí, tak to nečti.
Jinak povídka vcelku čtivá, uvolňujicí.až na pár chyb, ale ty se dají
přehlédnout ;-)
Jen tak dál :-)  :-D  8-O  8-)  :-P  :D

20 Maysie Maysie | E-mail | Web | 27. ledna 2013 v 20:26 | Reagovat

[19]: Čtivá díky přepisu před ani ne pár týdny :) Jestli tu jsou ještě nějaké chyby... no, jednou se k nim vrátím, slibuju :D
Děkuju, pokračuj dál a snad bude ještě líp ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly