8.Kapitola - Překvapení?

29. října 2007 v 21:02 | Maysie |  Můra a Motýl*
8 kapitola... já vím. Zanedbávám druhou povídku mno... Ale teď mě nějak chytla tahle... Ale s druhou povídkou to určitě napravím =) No chyby sem opravovala, nespisovný výrazy jsou tu jako vždy úmyslně a popřípadě za gramatický chyby se omlouvám... Čeština mi nikdy nešla =)

____________________________________________________________________________________________________


Vchodové dveře se s lehkým bouchnutím zavřeli. Vstoupili do prostorné, tmavé přijímací haly, od které vedlo schodiště do vyšších pater. Další dvě chodby z haly vedly kamsi do neznáma. S klapnutím dveří se také rozžhnuly lampy podél schodiště a pár svícnů v hale.
"Pááni…" zastavila se v půlce kroku a prohlížela si halu. Až vzhlédla ke křišťálovému lustru na sebou. Nevěděla, kam dřív koukat. Její rodiče nebyli zrovna nejchudší, ale měli obyčejný domek, bez všech těhle kouzel. Spíše se snažili být nenápadní.
"Tohle slovo máš nějak oblíbený? Zatím to byli dvě poslední slova, co jsem od tebe slyšel," uculila se a dál koukala kolem. "Charlie? Budeš tam ještě dlouho stát..?" opíral se o zábradlí v prvním patře na odpočívadle a upíral na Charlie svůj pohled. Tvářil se v celku pobaveně.
"Um, ne…už jdu," vykoktala a zamířila za ním po schodech nahoru.
"Ale bylo to roztomilí," podotknul pobaveně a pokračoval po schodišti do třetího patra. Otevřel dveře na kterých byla jmenovka s jeho jménem a vešel dovnitř. Jak si Charlie všimla naproti byli dveře se jmenovkou 'Regulus' nejspíš jeho bratr. Už na nic nečekala a vklouzla za Siriem do pokoje. Pokoj byl dost veliký. Prohlížela si ho stejně jako přijímací halu, jen s tím rozdílem, že halu si prohlížela s obdivem, jako když poprvé vstoupila do Bradavic a jeho pokoj se zájmem, dozvědět se snad o něm něco nového. Pohledem zbloudila k fotografii na zdi, kde rozpoznala jeho, Jamese, Rema a toho Petera Pettigrewa. V pokoji neměl zrovna pořádek, ale jak si povšimla, snažil se to rychle sklidit.
"Pěkná fotka," kývla na fotografii na zdi.
"Dík. Asi se budeš chtít osprchovat," kývl ke dveřím v rohu pokoje "Jen, co najdu nějaký čistý věci, hned ti je přinesu. A i ručník nejspíš," pousmál se.
"Dobře, dík. Páchnu jako ryba," nahodila pobavený úsměv a zamířila do koupelny. Zavřela za sebou dveře a začala si sundávat vrstvy oblečení. První shodila vypůjčenou koženou bundu, která byla už značně nasáklá, skoro jako její vlastní kabát, který skončil na zemi hned po ní. Na hromádce oblečení už přistál i stejně tak mokrý, bavlněný svetr. Ozvalo se zaklepání na dveře.
"Dále," hlesla a koukla ke dveřím. Ty se otevřeli a Sirie vlezl dovnitř.
"Tady, ty ručníky. A něco suchýho," kýl k hromádce oblečení, které držel v ruce.
"Děkuju," vzala si věci a položila je na suché umyvadlo. V tváři naznačil grimasu úsměvu a odešel. Když se ujistila, že dveře už zaklaply, sundala si své zbylé oblečení a vklouzla do sprchy. Doufala, že objeví obyčejné mýdlo, ale jediné co tam bylo, byl pánský sprchový gel. Tak dobře... Rozhodně lepší než smrdět rybinou... Vzala sprcháč do ruky, otevřela ho a přivoněla si.
Páni... ale vůně je to skvělá... Nechala si natéct trochu gelu do rukou a pustila vodu. Nanesla si i nějaký gel na vlasy a vytvořila pěnu. Nechala volně stékat pramínky vody po svém těle a libovala si v páře vytvořené z horké vody. Po několika minutách vypla vodu a nechala pár posledních kapek skápnout na zem. Vyždímala si vlasy a omotala je do jednoho ze dvou ručníků, které jí přinesl. Do druhého se otřela a zamotala si ho kolem hrudníku tak, aby jí držel. Předklonila se a prohrabávala si ručníkem vlasy. Dokud nebyly alespoň trochu suché. Pak se zaměřila na oblečení, co jí přinesl. Černou saténovou košili a k tomu stejně tak černé trenky. "No super," musela se zasmát při pohledu do zrcadla. Natáhla si je a doladila svoje vlasy do nějakého tvaru. Pramínky nechala volně padat přes záda dolů. Sebrala mokré věci a vylezla z koupelny. Hned jak si jí všiml, vyskočil ze sedu na nohy.
"Promiň za ty… trenky, ale kalhoty od školní uniformy by ti asi neslušeli,"
"To je v pohodě," pousmála se a koukla na mokré věci, co nesla v náruči. Jakoby chtěla něco naznačit.
"Ty věci… jo... usušit," přemýšlel a pak zavolal, "Kráturo!"
"Krátura?" Charlie na něj koukla nechápavě, on jen kývl a v zápětí se na skoro neslyšné prásknutí objevil domácí skřítek.
"Pán si přeje..?" zasyčel nepříjemně. Nebyl moc sympatický.
"Jo, ty věci. Dej je usušit, ale první je vyčisti," poukázal na hromádku věcí, které Charlie držela. Skřítek přikývl a natáhl se pro ně. Charlie mu je podala.
"Dík," Krátura jen něco zasyčel a otočil se zpět na Siriuse.
"Charlie, nemáš hlad?"
"No, popravdě trochu,"
"Dobře, takže ještě něco k jídlu Kráturo," kývl na něj. Krátura se křečovitě předklonil a na to samé prásk zmizel. Charlie přicupitala k posteli a sedla si na kraj.
"Nepůsobí moc přívětivě,"
"On není milej. Jedinej komu se podřizuje je má drahá matka, tu snad uctívá nebo tak něco,"
"Tak tím se to asi vysvětluje," pousmála se. Sirie přikývl a přisedl si na postel. Charlie vytáhla nohy ze studené podlahy a v tureckém sedu se zabořila do hedvábně jemného povlečení. Nemohlo jí utéct, že většina věcí v tomhle domě, stejně jako povlečení deky, mělo tmavou až temnou barvu.
"No hezky voníš. Můj sprcháč..?" zeptal se s šibalským úsměvem na tváři.
"No, máš vkus na vůně," pousmála se, "nic jiného tam nebylo. No a ta rybina nešla smít jen vodou," řekla na svoji obhajobu, pokýval hlavou a v zápětí se znovu ozvalo ono prásknutí a před nimi stál negativně naladěný domácí skřítek s podnosem jídla v ruce.
"Polož to sem Kráturo," Sirius poukázal na volné místo na posteli mez jím a Charlie.
"Díky," hlesla Charlie a podívala se na skřítka.
"Bude si pán ještě něco přát?"
"Ne to je vše. Můžeš jít," skřítek se stejně tak jako předtím křečovitě uklonil a zmizel. "Nemusíš mu děkovat," otočil se pohledem na Charlie.
"Jsem na to zvyklá," pokrčila rameny. Možná byla i naočkovaná od Lily, která skřítky jako otroky neznala, pouze jako věrné služebníky, kterým je třeba dokazovat vděk.
"Věř mi, když nepoděkuješ skřítkovi nic se nestane, obzvlášť tomuhle," zašklebil se a poukázal na jídlo.
"No ale..."
"Vážně," uťal její protesty.
"Tak dobře," podívala se na tác s jídlem a přemýšlela co by ukořistila jako první. Natáhla se pro opečený toast a přehodila si přes něj opečenou slaninu z druhého menšího tácku. Sirius jí napodobil v toastu, ale místo slaniny si přitáhl marmeládu. V pokoji se teď rozléhalo jen křupání toastu a šustění povlečení při jakém koliv pohybu. Charlie dojedla, napila se pomerančového džusu a pohledem zbloudila k Siriusovi. Mírně se uchechtla, při čemž on se na ní nechápavě podíval.
"Ále," vzala do ruky ubrousek z podnosu a přejela mu jím přes rty "Měl jsi tam trochu té marmelády,"
"Ehm, dík," zatvářil se rozpačitě a snad si i v duchu nadával, že neumí jíst. Napil se a pak vzal tác a odnesl ho stranou na malý stolek. Hned potom se vrátil k Charlie s hroznem bílého vína v ruce. Rozhostilo se ticho, ani jeden z nich neměl nic, o čem by se dalo mluvit. Po chvíli trapného a nenápadného pokukování po sobě a po okolí pokoje a ozval Sirius. "Ehm… Charlie..?"
"Ano..?" šeptla vděčně a koukla na ně. Upřel svůj pohled na ní a po chvíli váhání se k ní pomalu začal naklánět. Pozoroval její tvář a pomalu se blížil ke svému cíli. Charlie mlčela a nic nedělala. Asi by neměla, ale nešlo to. Nedokázala se pohnout a tak jen přivřela oči. Byl kousek od ní když zpanikařila "Já… potřebuju si odskočit!" namáhavě ze sebe vysoukala větu a oči opět otevřela.
"Ty druhý dveře v koupelně," odtáhl se zpátky a odpověděl, aniž by se jí podíval do očí. V tu chvíli pro něj byla zajímavější fotka, pohozená na nočním stolku. Mlčky vstala a zamířila tam. Zavřela za sebou dveře a stoupla si před zrcadlo. Podívala se na sebe a prsty si rozrušeně zajela do vlasů.
Sakra, Charlie, co to děláš? Přeskočilo ti? Byla to chyba sem chodit? Zamotá mi hlavu, a co potom?
Vlastně už skoro zamotal…
Panebože… Teď bych tě upotřebovala Lily... Opláchla si obličej v proudu studené vody, kterou nabrala do dlaní. Utřela si ho do ručníku a po chvíli váhání vyšla z koupelny. Sirius stále seděl na posteli a pohrával si z hroznem, co měl v ruce, byl už skoro snědený. Přisedla si zpět na postel, blíž k němu než před chvílí. Chvíli mlčela.
"Siriusi?" podruhé mu řekla jménem.
"Jo..?" nadzvedl hlavu od hroznu a podíval se na ní. Nevěděla, co dělá, jen se nechala unést. Naklonila se k němu, přivřela víčka a něžně ho políbila. Chvíli byl z jejího tahu překvapený, ale rychle se vzpamatoval a začal její polibek opětovat. Jednou rukou sjel opatrně na její zátylek a lehce si ji přidržoval. Druhá ruka skončila na jejím boku a prsty se ho jemně dotýkal. Charlie měla ruce položené na jeho hrudi a nepatrně s nimi pohybovala. Po chvilce Siriusova ruka zamířila opatrně pod černou košili na Charliinu holou kůži. Pod jeho dotykem jí naskočila husí kůže. Všiml si toho, spokojeně se usmál a druhou rukou opatrně pustil její zátylek a i druhou rukou sjel na hladkou košili a potom pod ní. Pod jeho dotyky se nepatrně chvěla. Charlie rukama pomalu zamířila výš a omotala je kolem jeho krku, prsty zajela do vlasů. Po nějaké chvíli se lehce odtrhl a pozoroval Charliina zavřená víčka, lehce je políbil. Otevřela je a pousmála se.
"Slib mi jedno," kouknula se na Siriuse a mírně zaváhala.
"Teď bych ti slíbil snad všechno," usmál se a čekal na její přání.
"To tvoje sukničkářství-" ani nestačila dokončit větu a ujal se slova.
"Počkej, tohle slovo vůbec neznám," nahodil přesvědčivý úsměv.
"Ale… prosím tě," nechtěla mu věřit. "Nejsem žádná slepice na jednu noc," řekla vážně a její úsměv zmizel.
"Samozřejmě že nejsi! Vážně, Charlie, od toho našeho školního trestu jsem čistej," usmál se.
Ale předtím… pomyslela si a smířeně si povzdechla.
Jakoby z její tváře vyčetl její pochyby, pokračoval dál, "ta pověst sukničkáře, ehm, chci abys věděla, že všechno není tak úplně pravda, opravdu jsem nespal s každou," zasmál se pobaveně. "Bylo jich jen-"
"To nepotřebuju vědět," zarazila ho rychle. Vážně nechtěla vědět přesný počet dívek. Stačilo jí to, co řekl. Rozhodla se mu věřit.
"Změnila jsi mě, Charlie," řekl vážně a pohladil dívku po tváři. "Kdybys to pozvání na rande nepřijala, stejně bych tě nějak unesl nebo tak, musel jsem na tebe pořád myslet," přiznal napůl stydlivě. Nebyl zvyklí to dívkám říkat, žádné to ještě neřekl.
"No dobře, ale jestli ne… tak si mě nepřej Siriusi Blacku!" podotkla naoko výhružně a poté ho znovu nejistě políbila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikkushka Nikkushka | 29. října 2007 v 21:14 | Reagovat

Jéééééééé to je super. prostě uplně super super super! Konečně! já se tak těším na dalšíííííí =OD

2 Maysie Maysie | 29. října 2007 v 21:26 | Reagovat

Super..=D dík =*

3 Massie Massie | 29. října 2007 v 21:33 | Reagovat

rychle dalšíííí...:D:D

4 Maysie Maysie | 29. října 2007 v 21:37 | Reagovat

Si přijdu jak motorová myš..Jako..já teprve musím vymyslet co dál.. =) A hlavně, aby to bylo zajímavý.. :-P Takže mi dejte čas .. O=)

5 Massie Massie | 30. října 2007 v 15:55 | Reagovat

Okay..xD=)

6 Jane245 Jane245 | Web | 30. října 2007 v 17:09 | Reagovat

Nadherna kapitolka. daj novu cim skor :D

7 Maysie Maysie | 30. října 2007 v 22:18 | Reagovat

=) Se pokusím..*jak píšu vždy..* =P

8 **Lucy** **Lucy** | 3. prosince 2007 v 15:48 | Reagovat

Maysie má romantickou náladu.Je to fakt krásný.

9 Maysie Maysie | 3. prosince 2007 v 16:25 | Reagovat

Njn =P když na to příjde.. O=)

10 Nika Nika | Web | 12. prosince 2007 v 1:09 | Reagovat

Krásna kapitola....som veľmi rada, že sa dali dokopy...:) Idem rýchlo na ďalšiu ;)

11 Maysie Maysie | 14. prosince 2007 v 22:00 | Reagovat

Já taky =P

12 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 20. prosince 2007 v 17:33 | Reagovat

:D Jéžiš zase ta romantika.. :D  Se vždycky čúřím jak měsíček nad hnojem... :) Ale kapitola bezvadná.. :) Ani moje kritický oko nemohlo nic říct.. :D

13 Maysie Maysie | 23. prosince 2007 v 1:54 | Reagovat

Romantika, to je moje.. snad mi to i de napsat.. =P

14 Madlenka Madlenka | Web | 24. prosince 2007 v 20:14 | Reagovat

Užásný, já u toho ani nedejchám. Pohlavě se vrhám na další kapku!!

15 Maysie Maysie | 26. prosince 2007 v 22:24 | Reagovat

Mě se až zastavuje dech z toho co občas napíšu =D

16 luckily luckily | Web | 25. března 2008 v 20:10 | Reagovat

skvělé...:) takovej slaďáček...:))

17 Kestler Kestler | Web | 27. března 2008 v 19:27 | Reagovat

Moment, o čem bude zbytek povídky? =) Jinak se od teď pokusím chyby přehlížet, snad jen pozor na shodu přísudku s podmětem (pod chyby jsem opravovala napsané dveře se zavřeli, je celkem psina) a ještě na ji a jí (pomůcka té dívce - jí a tu dívku -ji) ale musím také ocenit, že píšeš Sirius s krátkým i, protože jsem v poslední době viděla samého Síriuse a to mě skoro trefilo. Jinak, nádherný příběh, fakt to zatím stojí za to =)

18 Maysie Maysie | 27. března 2008 v 20:09 | Reagovat

Ou, mo dík... on to většinou přehazuje word... něco..xD

19 Eliota Eliota | Web | 6. dubna 2008 v 18:29 | Reagovat

ju chůů! :D senzační ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly