7. Kapitola - Děravý Kotel

28. října 2007 v 0:00 | Maysie |  Můra a Motýl*
Tak a je tu 7.Kapitola..xD Chyby tam snad nebudou... Opravovala sem to a kdyby tak se omlouvám =) A čekám Komentíky..xD Jasný?

_______________________________________________________________________________________________________


Hodiny ukazovaly něco málo po desáté ráno. Po nebi se proháněly malé vznešeně vypadající sněžné vločky, které chvíli, co chvíli dopadaly na zem a vytvářely tím bílou pokrývku. Dívka s černými vlasy padajícími volně po jejích zádech, pošlapovala neklidně na místě. Kolem sebe už měla prošlapanou cestu a každou novou vločku znovu ušlapovala. Měla na sobě tmavší džínsy a černý kabát s kapucí, dlouhý asi pod zadek, k tomu kolem krku omotanou bílou šálu a stejně bílé rukavice. V duchu nadávala. Proč museli jít už takhle ráno? Nesnáší vstávání a ještě ke všemu o Vánočních svátcích. Bohužel, když pozvání přijala, nedošlo jí, že pokud se sejdou takhle brzy, jen tak se ho nezbaví. Nervózně, chvíli co chvíli pokukovala na hodinky na svém zápěstí. Stejně tak přešlapovala na místě, protože jí byla zima, i když měla teplý svetr a ještě teplejší kabát.
Mám to brát, že si ze mě vystřelil? Nechat mě tu takhle stát? Jestli jo...
Z jejího nadávání jí vyrušili příchozí kroky. "Ahoj Charlie. Sluší ti to," usmál se na ní pozdě příchozí v černých džínsech a kožené bundě.
"Jdeš pozdě," utrousila, neměla se moc k pozdravu. Jeho lichotku lehce přešla.
"Promiň, nemohl jsem zaparkovat. Promineš mi to?" znovu se usmál, "prosím?" už se neubránila a úsměv mu nejistě vrátila. Stále nevěděla, co jí čeká, co si pro ní přichystal.
"Tak dobře, ale jen výjimečně,"
"Už se to nestane,"
Nestane? Tím myslel jako co?
"Fajn. Půjdeme?" stále byla v postoji, že tohle rande chce mít co nejdříve za sebou. Pokýval hlavou a Charlie se vydala k Děravému kotli. Zachytil jí za ruku.
"Počkej, nejdeme na Příčnou ulici," zastavil ji a obrátil čelem k sobě. Ani neprotestovala, že drží její ruku. Byla rozrušená z překvapení, které pro ni nejspíš chystal a tak jeho ruka na její, byl jen malý detail.
"Nejdeme..?A kam vlastně?"
"Za chvilku uvidíš," její ruku zase pustil a vydal se pomalou chůzí na opačnou stranu ulice. Charlie ho došla tak, aby šla vedle něj a mlčky pozorovala ulici, kudy procházeli. Vlastně nevěděla, o čem by si s ním povídala. Nikdy si moc nepovídali, když na sebe nekřičeli a nenadávali si. Po chvilce mlčení se ozval. "Jaké byli Vánoce?"
"Vánoce..?" zeptala se ho mírně dezorientovaně a na jeho přikývnutí pokračovala, "super, jen ti příbuzní. Občas je to na hlavu,"
"To mi povídej,"
"No a co tvoje Vánoce?" zeptala se ze slušnosti, ale i se zájmem. Nevěděla, co by dělala celý den, kdyby se nesnažili konverzovat.
"Jo. Fajn. Rodinka hned ráno odjela k příbuzným a tak jsem doma sám. Tomu říkám šťastné a veselé Vánoce," pousmál se a Charlie poznala, že to myslí vážně.
"Svoji rodinu nemáš asi moc rád, co?"
"Tak to vážně ne," odfrkl si, "čím dál od nich, tím líp," koukla na něj a chápavě se pousmála. Nevěděla, co mu na to má říct. Svoji rodinu měla ráda, i když občas ti příbuzní. "Ale nechme moji rodinu rodinou," řekl po chvíli. Nechtěl si kazit den tématem rodiny Blackových.
"Dobře," pokukovala dál po okolí až došli na velké náměstí plné vánočních stromků, stánku a různých malých obchůdků.
"Tak jsme tady," prohlásil a poukázal na náměstí. Bylo plné mudlů a malých dětí, pokřikujících přes ohrádky na malá jehňátka a kůzlata. Ve vzduchu se šířila vábná vůně horkého svařáku a domácího pečeného cukroví. V okolí se rozléhal zvuk rolniček, které byli přivázány k uzdám koňských oprátek. A k tomu lehce poletující sněžné vločky.
"Úžasný," vydechla a koukala se dál po náměstí. Charlie byla z kouzelnické rodiny, mudlovské věci znala, ale nikdy nebyla na jejich vánočních trzích. Vždy, buď s rodiči nebo s Lily navštěvovali ty kouzelnické. Musela uznat, že i svět bez kouzel dokáže být kouzelný.
"Je to úplně něco jinýho než v kouzelnickým světě," usmál se "Pojď porozhlídneme se," Kývla a vydali se ke stánkům. U prvního stánku odběh a přinesl dva svařáky, jeden podal Charlie.
"Dík," vzala si plastový kelímek a zahřívala si jím svoje zmrzlé ruce, napít se ho odhodlala až po chvíli, když nebyl tak horký.
Po chvíli obcházení kolem stánků měli už plné kapsy všeho možného od cukroví po sladkosti. Charlie se zadívala k jednomu stánku, kde si právě malé děti sami vyráběli svíčky. Když se otočila, Sirius nikde. "No fajn," porozhlídla se kolem, "Siriusi..?" zvýšila hlas o pár tonů víš než při běžném hovoru a poprvé mu řekla jménem. Přišel k ní zezadu, chtěla se otočit, ale nedovolil jí to.
"Ne, počkej, neotáčej se," malinko znejistěla, ale zůstala stát.
"Proč?"
"Seš moc zvědavá. Víš to?" zasmál se a pohrával si se stříbrným řetízkem.
"Já vím," rukama rozepnul zapínání řetízku a přes hlavu ho opatrně přesunul před její obličej tak, že si ho na chvíli mohla prohlédnout a pak klesl rukama ke krku, řetízek o kousek přitáhl k sobě a zapnul jej. Jakmile ho dopnul a postřehla jeho kroky, sáhla rukou na řetízek a prohlížela si ho. Překvapeně se na Siriuse podívala.
"Líbí?" na stříbrném řetízku se houpala malá perla asi o velikosti hrášku.
"Je krásnej… ale to nemůžu..." bránila se a chtěla si řetízek sundat, ale zastavil ji.
"Ber to jako dárek," usmál se. "Sluší ti,"
"Když já… já pro tebe nic nemám," řekla rozpačitě. Nesnášela, když jí někdo, kdokoliv dal dárek a ona se dostala do té, pro ní trapné, situace, kdy pro něj žádný dárek neměla.
"Tak na to vůbec nemysli. Stačí, že si tady," rozhazoval jeden úsměv za druhým, až se na něj konečně usmála. Naklonila se k němu a políbila na tvář.
"Tak tohle mi bohatě stačí," zatvářil se rozpačitě a odvážil se Charlie chytit za ruku. Nechala se. Od téhle schůzky čekala cokoliv, jen ne tohle. Vlastně, měla přeci v plánu se vytratit, ale vůbec se jí nechtělo.
Až to povím Lily…
A najednou, ani si neuvědomila, co se stalo, ale ocitla se v kádi s kapry, kteří se nestihli prodat před Vánocemi. Nestihl ji zachytit, její ruka vyklouzla z té jeho ani nevěděl jak. Nějak se zakoukala do jeho úsměvu až natolik, že si ani nevšimla běžícího chlápka, kterému bylo zřejmě jedno, koho srazí a koho ne. Další věci, která si byla schopná všimnou, byl Siriův reflex k vytažení hůlky. "Ne! Počkej, je to jen mudla!" křikla rychle a okamžitě začala drkotat zuby.
"Ale nejradši bych ho zaklel," ruku vytáhl z kapsy, kde měl zastrčenou hůlku a místo toho se natáhl k Charlie, aby jí pomohl vylézt. Vytáhl jí ven. Charlie se na přihlížející lidi jen usmívala, nic jiného jí nezbylo. Už to, že řekla nahlas slovo mudla, před mudli… A málem ta hůlka. Museli je mít za blázny. Bylo načase se vypařit.
"Seš celá mokrá, musíš někam do tepla nebo… no nastydneš," začal nahlas přemýšlet a rozhlížel se kterou cestou vyrazit.
"No, po pravdě mi začíná být vážně zima," zadrkotala zuby a Sirius si stáhl svojí koženou bundu a přehodil jí přes její mokrý kabát. S vděčností si jí zapnula.
"Ne-bu-de ti zi-ma..?" zeptala se provinile.
"Rozhodně míň než tobě. Pojď, půjdeme, kousek tu mám motorku,"
"Mo-tor-ku?"
"Jo, motorku a už pojď," znovu se nechala chytnout za ruku a vést se do temné uličky. Po chvíli cestou ulicemi pustil Charliinu ruku a přešel k motorce.
"Tak nasedej," poslechla ho a spěšně nasedla.
"Kam po-je-de-me?"
"Ke mně. Je to jen kousek. Nevadí?" zeptal se s obavami. Nechtěl, aby si hned myslela bůhví co.
"Ne... Ale už jeď, je mi vá-žně zi-ma," kývl a nastartoval.
"Ale zdrž se pevně," upozornil ji.
"Ne-boj, na mo-tor-ce už sem jela,"
"Tak fajn," rukama se chytla jeho pasu a rozjeli se. Jeli sotva pár minut a dorazili na opuštěné náměstí. Zastavil a počkal, až Charlie sleze z motorky, pak slezl taky. Hůlkou namířil na motorku, lehce s ní švihl a motorka zmizela. Pak hůlkou párkrát poklepal na schránku před vchodem do domu s číslem11 i když na schránce byla číslice 12. Charlie ho jen mlčky pozorovala a klepala se zimou. Najednou se dům s číslem11 a13 začali rozjíždět od sebe tak, že se pomalu objevoval chybějící dům s číslem 12.
"No páni," vydechla s úžasem. Dům byl perfektně zakrytý, sice nevěděla proč, ale musela uznat, že vymyšlené to bylo dokonale. Vzal jí za ruku a rychle ji vedl dovnitř.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikkushka Nikkushka | 28. října 2007 v 11:48 | Reagovat

Jééééééé Martino, ty si ale mrcha víš to? Okamžitě napiš další kapitolu, nebo budu střílet! Jinak moc hezký

2 Maysie Maysie | 28. října 2007 v 11:50 | Reagovat

Tak doufám, že mě netrefíš ať můžu psát..zlatí..=D

3 Nikkushka Nikkushka | 28. října 2007 v 12:02 | Reagovat

Tak fine, ale už aby by to bylo =OD

4 Maysie Maysie | 28. října 2007 v 17:02 | Reagovat

jj..xD Snaha bude..xD

5 Haňula Haňula | 28. října 2007 v 17:57 | Reagovat

hezká kapitola doufám, že pokračování bude co nejdřív:-)))

6 Maysie Maysie | 28. října 2007 v 18:04 | Reagovat

Jé, díkes..no pokusím se..=)

7 Massie Massie | 28. října 2007 v 20:34 | Reagovat

Hezký..jak jinak..xD na psaní povídek máš prostě talent..:)

8 Maysie Maysie | 28. října 2007 v 20:44 | Reagovat

No vidíš..*ani to nebolelo..*xD

Dík..*ale zas takový lichotky si nezaslouží..*xD

9 Cho Cho | Web | 29. října 2007 v 18:59 | Reagovat

Další! další..! *drží transparent*xDD

10 Maysie Maysie | 29. října 2007 v 19:29 | Reagovat

Céé...*se na tom pracuje no..xD ale nebude střílet, že ne?xD*

11 Cho Cho | Web | 29. října 2007 v 21:36 | Reagovat

*nee..to nee..xD*

12 Maysie Maysie | 29. října 2007 v 22:59 | Reagovat

*Ufff* =*

13 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 20. prosince 2007 v 17:25 | Reagovat

No, tak to doufám, že jeho maminka není doma:D a to rande se vážně podařilo... :) jim přeju... jinak skvělá kapitolka... :)

14 Maysie Maysie | 23. prosince 2007 v 1:53 | Reagovat

Jansě že nebude.. jim to přece nemůžu zkazit.. :o)

15 luckily luckily | Web | 25. března 2008 v 18:58 | Reagovat

jujky...:) skvělé...:) naprosto úúúúžasné...:))

16 Kestler Kestler | Web | 27. března 2008 v 19:15 | Reagovat

Krásné. Nádherný a neotřelý nápad. Jenom některá spojení tahaly za uši. To čtení ti celkem věřím =) Na čárky se nedívám, ale tři chybky jsem zaregistrovala. Například Vánoce byli stálo za to =) Jinak ta káď super.

17 Eliota Eliota | Web | 6. dubna 2008 v 18:23 | Reagovat

nádherné :( ne,ůžu se dočkat jak to bdue dál, at khend letím an další kapitolu... že by byla nějaká akcička? *potulný úsměv*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly