26. října 2007 v 0:00 | Maysie
|
Tak 6 kapitola... Stihla jsem to do půlnoci... uáá...=)
________________________________________________________________________________________________________
Konečně odzvonila poslední hodina. Charlie si spakovala věci a vyrazila přímo do společenky. Měla v úmyslu počkat na Lily, ale ta se někde zasekla a nebyla v dohlednu. Jelikož neměla chuť potkat Blacka, tak si to namířila k odchodu bez Lily.
Tašku pohodila k nohám postele a sama se na posteli rozvalila. Začala znovu přemýšlet, ač nedobrovolně o tom pozvání. Pořád jí to vrtalo hlavou. Taky kvůli tomu se už pár dní Siriusovi vyhýbala a docela se jí to i dařilo, tedy až kromě hodin které měli společné. Dveře pokoje se rozlítly a skrz ně dovnitř napochodovala roztěkaná Lily. Charlie zvedla hlavu, kterou si podepřela rukou a i když věděla, co se nejspíš stalo, tak se donutila zeptat.
"Co se stalo..?" snažila se neznít znuděně, ovšem jak si všimla toho se vůbec nemusela bát, jelikož Lily byla tak mimo sebe, že její tón ani nepostřehla.
"Co asi! Zase mě někam zval! To už nejde vydržet! Blbec..!"
"Jen zval?" Charlie se to nezdálo, že by Lil byla naštvaná jen kvůli tomu, že jí zase někam pozval, ohledně, dělává to často. Dost často.
"Kdyby jen to!"
"Takže..?"
"Políbil mě!"
"Vážně?" Charlie se napřímila, sedla si na okraj postele a pozorně Lily poslouchala. Začínalo to být zajímavé a Charlie zvědavá.
"Jo!"
"A?"
"Jak a?"
"No, co bylo pak??"
"Pak? Dostal facku, cos čekala?!"
"A pak tě teda pozval?"
"No předtím… nebo potom... já už nevím!"
"No, a jaký to bylo, no?"
"Ty máš teda otázky..!" na chvíli zmlkla a pak se potichu ozvala "Dobrý," Charlie se zasmála, když viděla Lilyiny rudnoucí tváře.
"Vážně? Tak, proč nepřijmeš to pozvání?"
"No to sotva," odsekla, jakoby byla blázen.
"A proč ne? Mimochodem Black mě někam pozval," řekla mezi řečí a čekala názor své kamarádky.
"A tys to přijala?"
"Blázníš?! Nepřijala, tak ale, facku jsem mu nedala," pousmála se, ale bylo fakt, že Sirius se ji nesnažil políbit, ne dnes ráno.
"A proč s ním nejdeš?"
"Proč ty nejdeš s Jamesem?"
"Protože… proto,"
"No tak vidíš."
"Jdi s ním. Třeba to bude zajímavý."
"Lily, nemám slyšiny? Vážně mi říkáš, abych s ním šla? Abych šla se Siriusem Blackem, tím idiotem, sukničkářem a já nevím, čím ještě?!" nevěřícně na Lil koukla. "Tak jdi ty s Jamesem!" řekla nekompromisně.
"Um…" Lily se zamyslela a bylo na ní vidět, že se jí to moc nelíbí. Navzájem se zahnaly do kouta. Bylo jí jasné, že pokud nepůjde s Potterem tak Charlie nepůjde s Blackem. Charlie to taky moc dobře věděla. Sice jí to bylo proti srsti, ale co by pro Jamese neudělala? Kdyby nějak přesvědčila Lily jít s ním ven. Ale ten zádrhel… Black. Tak ale. Rande s ním, to přeci neznamená celý den, takže tam přijdu na hodinku nanejvýš, to překousnu… A pak se vymluvím, že musím třeba... A bude to... Lily už nemusí vědět, jak dlouho jsem s ním byla. Jo...To by šlo..
"Půjdeš s Jamesem? Jestli jo, půjdu s Blackem," část dohody mířena na sebe samou jí sice extra nevyhovovala ale tak… je to pro ně. Opakovala si stále v duchu. Lily ještě chvíli potichu seděla a jen na Charlie koukala.
"Fajn," řekla tiše a natáhla ruku. Vykulila oči, zda špatně neslyšela. Vážně se jí povedlo dostat Lily k Jamesovi. Charlie rychle natáhla svou, aby si to náhodou nerozmyslela a potřásly si. Dohoda byla hotová. Jakmile se pustili, Charlie se zvedla a namířila si to ke dveřím.
"Kam jdeš?"
"Domluvit ti to rande," pohodila pyšně vlasy a šibalsky se pousmála.
"Měla by sis spíš domluvit to svoje," odsekla škodolibě zrzka.
"Jo… ehm to taky, neboj," odpověděla smířeně. Jak to dořekla, vypadla ze dveří na schody vedoucí do společenky. Lily vlastně i přišlo vhod, že to jejich rande domluví Charlie. Přišlo by jí hloupé po té facce k němu jen tak napochodovat a říct, že s ním půjde. Trochu se nad ním i slitovala, ale neměl ji líbat. To neměl. Charlie sešla dolů a namířila k Jamesovi, seděl sám u krbu a tak toho hodlala využít. Došla k němu a přisedla si.
"Ahoj Jamie," pozdravila ho zvesela s úsměvem od ucha k uchu.
"Charlie. Ahoj," ještě pořád se mnul rukou tvář.
"Ou, bolelo to moc?" nedokázala poznat jestli je víc naštvaný nebo zklamaný a tak se rozhodla mu rychle sdělit radostnou zprávu.
"Jde o zvyk," pokusil se o úsměv. A zasmál se nad tou ironií, že si za ta léta na facky od Lilyan Evansové zvykl.
"Jo, no každopádně mám pro tebe dobrou zprávu," usmála se a byla celá nedočkavá, až mu to poví.
"Tak povídej. Těch není nikdy dost,"
"Lily s tebou půjde," usmála se a radostně, jako malé dítě, zatleskala rukama.
"Co? Jak si to..? To jako vážně?" drkotal ze sebe. Po šesti letech?
"Jo, to jako vážně!" pousmála se, "neptej se jak. Jediný, co ti řeknu je, že jsem do toho taky hodně investovala. Tak doufám, že toho nebudu litovat," přes to všechno se usmála.
"Ale… co to znamená?" ptal se stále zmateně.
"Jednou ti to povím. Ale teď si musím ještě něco zařídit," řekla nevesele, vstala a už se měla k odchodu.
"Charlie počkej..!" křikl za ní. Doběhl jí a objal. "Děkuju!" taky ho objala a usmála se.
"Není zač, co bych pro vás neudělala. Ale mám to u tebe!" mrkla na něj, pak jen pohodila vlasy a zmizela ve východu ze společensky.
Um... fajn... teď jen najít Blacka... To bude lehký... bude někde na chodbě, když nebyl ve společence... jo... Doufám, že ne zase s nějakou nánou, no to by bylo fakt trapný, jít si domluvit rande, když by měl rande…Eh.
Zahla za roh a už nemusela hledat. Byl tam ještě společně s nějakou blondýnou, které neviděla do obličeje. Podle zelené šály, kterou držela v ruce, rozpoznala alespoň to, že je ze Zmijozelu. Chvíli je pozorovala zpoza rohu. Vypadala, jakoby se skvěla bavila, zatím co Sirius se tvářil otráveně. Konečně po pár chvílích, co je Charlie pozorovala se dívka natočila jejím směrem a ona jí konečně poznala. Vykročila zpoza rohu a zamířila k nim. "Dej si odchod Ostenová!" začala rázně.
"Copak Williamsová?" ozvala se dotčeně bloncka.
"Zrovna překážíš nevidíš? Ale tomu tvému mozečku se to asi musí vysvětlit co? Prostě padej flirtovat s někým jiným," Katrin, ta blondýna, se na ní zašklebila, ještě věnovala úsměv Siriovi, na který Charlie protočila oči a pak odešla.
"Mám to brát jako záchranu?" ozval se konečně, vcelku vděčně.
"No… nemám ji ráda, je úplně pitomá," odpověděla znechuceně a přešla blíž k Siriusovi.
"Mhm… a čemu vděčím za to, že jsi tu?" ptal se jakoby nic. Zachovával svůj vnitřní klid a potlačoval vztek za odmítnutou schůzku.
"No víš," soukala to ze sebe, tu část s domlouváním vlastního rande nějak podcenila, "jak jsi mě zval… o ty svátky ven," pokýval hlavou, že rozumí a dál spokojeně pozoroval její rozpačitost.
"Jo, ještě si to pamatuju," utrousil naoko bez zájmu. "Rozmyslela sis to snad..?"
"No… popravdě ano... rozmyslela," očima těkala po chodbě, dokud pohledem neskončila na něm.
"Takže?" normálně by nahodil úsměv a začal domlouvat čas a místo, ale naskytla se mu šance Charlie trochu poškádlit, a to si nemohl nechat utéct. Čekal, až jeho ranní pozvání sama odrecituje.
Tak fajn. Chce mě naštvat… nádech... výdech… Lily do čeho si mě to sakra dostala?!
"Takže, to pozvání stále platí?" zeptala se a v duchu kamarádku proklínala.
"Ehm… asi jo," řekl po chvíli trapného ticha.
"Dobře," koukla na něj. Když viděla, že se stále k ničemu nemá ujala se opět slova "Tak už toho nech. Potrápil si mě už dost," tedy, aspoň podle ní. Nasadila prosebný úsměv.
"No dobře, ale co tě přimělo k tomu si to rozmyslet?" zeptal se podezíravě.
"To je jedno ne..? Prostě jsem si to rozmyslela," a ještě se budeš tak debilně ptát a znova si to rozmyslím..! Bože... do čeho jsem se to jen namočila? Jakoby zareagoval na její výraz v obličeji a dál už se v tom nehrabal.
"Tak dobře. Takže 26 v 10 hodin… před... uhm... Děravým kotlem?" tázavě se na Charlie podíval.
"Dobře. Kam půjdeme?" zeptala se zvědavě.
"To nech na mě," nahodil úsměv od ucha k uchu. Musela uznat, měl úžasně bílé zuby ve kterých se, jakmile je vycenil, odrazovalo světlo pochodní a luceren rozmístěných po chodbě. Jeho rty přímo vyzívaly k políbení. Musela zatřást hlavou, aby zahnala ty zpropadené myšlenky.
"Tak ok," usmála se, zahoupala se nejistě sem a tam a otočila se k odchodu. "Takže… zatím,"
"Na viděnou... Charlie,"
Ten čas je hustej...xD Tak šup 8. kapitolu a bude *spokojenost..* xD =)