12. prosince 2007 v 14:32 | Maysie
|
Táááák.. Nikky dočkáváš se.. 1 kapitolka =) sice není nijak extra dlouhá ale tak sem se snažila .. =* A ještě jednou:
" Všechno nejlepší k tvým 15-tým narozeninám!! "
_________________________________________________________________________
Poprvé jede do Bradavic. Sedí v kupé společně s dcerou nějaké přítelkyně své matky. Tiše sedí a pozoruje krajinu za oknem, která se pod slunečními paprsky takřka leskne. Vytáhla knížku jejíž len nebyl nijak nadepsán. První stránka vytrhnutá. Zlověstně se ušklíbla. Knížku jí věnoval otec. Černá magie...
***
"Zmijozel!" vykřikl moudrý klobouk ještě dříve, než se stačil usadit na její hlavu. Bylo to pochopitelné, předurčené. Je Blacková. Všichni Blackové jsou ve Zmijozelu. Byla to čest. Nemohla si dovolit zklamat. Od zmijozelského stolu se ozval jásot a ona se zkřiveným úsměvem zamířila k němu. Usadila se na volné místo vedle své, dejme tomu, kamarádky. "Skvěle Bello, věděla jsem to," usmála Alisha se a Bellatrix jí její usměv oplatila.
Čas plynul a z prvního ročníku se stal sedmý...
Štíhlá postava a černé vlasy po pás jí dělaly takřka nepřehlédnutelnou. Její nechuť vůči mudlům a nečistokrevným kouzelníkům a čarodějkám tomu jen přispívala. Byla primuska a tak znuděně procházela večerem zahalené chodby hradu. Nikde nikdo, až na pár zmijozelských studentů, které nevzrušeně poslala na kolej, ale žádné body jim nestrhla. Narozdíl od jednoho nebelvírského studenta, kterému strhla hned 20 bodů. O pár chvil později slyšela v chodbě opodál hluk. Pomalu tím směrem zamířila a chvíli pozorovala z povzdálí. Lucius Malfoy, jak jinak. Vídávala ho na chodbách často, pokaždé s jinou. Tentokrát, ale nevypadali na dvě hrdličky. Vykročila ze stínu a zamířila k nim. Zrovna vedli velmi zajímavou hádku.
"Nechápeš to?! Řekl jsem ti to jasně a teď už padej!" Odpověděl dívce suše a ta dál stála na místě. Oba si všimli Bellatrix a upoutali jí pohledem.
"Neslyšela? Padej nebo ti strhnu body," řekla lhostejně a postavila se vedle Malfoye. Dívka s erbem Zmijozelu na prsou se na ně nenávistně podívala a s náznakem slz jim zmizela s očí.
"Byla hrozná," ozval se když dívka zmizela z jejich dohledu. Jak jinak… Pomyslela si v duchu a jen přikývla. "Ty, Bellatrix?" ozval se vzápětí, když se Bella chystala odejít.
"Hm?" snažila se zůstat neutrální.
"Nechceš si zítra vyjít? Takhle byla moc nudná, na to, aby mohla být se mnou. A podle toho asi až po uši zamilovaná," hořce se zasmál a černovláska se ušklíbla.
"Zítra? Co tak najednou?" zeptala se s nezájmem.
"Celkem si zkrásněla Bello," postřeh… pomyslela si a ušklíbla se.
"Má to být rande?" zeptala se na rovinu a jeho kompliment ignorovala.
"Jo, proč ne?" lhostejně jí odpověděl a koukl na ní.
"Hm," vydala zvuk souhlasu, že pochopila a chvíli mlčela. Na tohle čekala dlouho. Teda pokud jsou rři roky dlouhá doba. Pro ni ano. Líbil se jí už dlouho a celkem i přitahoval. Prozatím jí muselo stačit, že patří k těm uznávaným a mocným rodinám ve Zmijozelu. I když chtěla, nesměla to uspěchat a tím dát najevo svojí nedočkavost a netrpělivost.
"Zítra nemůžu, už něco mám," odvětila po chvíli.
"Hm, takže pozítří?" ptal se dál. Má snad až takový zájem? Pokývala lehce hlavou.
"Jo, to by šlo," řekla nevzrušeně.
"Tak domluveno," usmál se, pokud se to tedy dalo nazvat úsměvem, byl to Malfoy, ten ze Zmijozelu.
"Fajn," řekla ještě a vydala se chodbou dál na obchůzku. Pro sebe se usmála. Tak konečně. Tak konečně... Tak dlouho čekala a teď se jí vyskytla ta možnost.
"Jen tak se tě nevzdám," pronesla do ticha chodby a otočila se zpátky ke zmijozelské koleji a vyšla ji vstříc.
ty jo to je fakt krátký *smutnej povzdech*