19. Kapitola - Nevěřím nebo váhám?

31. prosince 2007 v 15:44 | Maysie |  Můra a Motýl*
Takže, přináším vám další kapču.. Podle mě je tak nějak defakto i ničem, ale tak co nadělám.. bez ní to hold nepůjde ;)
Ještě bych Vám všem chtěla popřát všechno nejlepší do Nového ruku... =) a kapču vám všem tímto věnuju... =*

___________________________________________________________________________________________________


"Ne… ne, to není pravda! Lžeš!" namítala a sama sebe se tím snažila přesvědčit.
"Myslíš..? Za pár měsíců to bude i vidět," usmála se Katrin a měřila si Charlie opovrhujícím pohledem.
"Lžeš… lžeš..!"
"Nelžu," odpověděla klidně a situaci si užívala.
"Vypadni... Vypadni!" křičela skoro hystericky s třesoucím se hlasem. Do kanceláře se přiřítila Vivien.
"Děje se něco?" Charlie nebyla schopná slova a koukala na Katrin, které ne rtech hrál vítězný úsměv. Dala se na odchod, ale těsně u dveří se zastavila.
"Když to bude holčička, pojmenujeme jí po tobě!"
Vysmívá se mi..!
"Táhni!!!" do očí se jí nahrnuly slzy a podél stolu se svezla na zem. Vivien doslova vyhodila Ostenovou a zabouchla za ní dveře. Přešla k Charlie a klekla si vedle ní na zem.
"Charlie..?" zeptala se opatrně a ruku jí položila na rameno. Doteď seděla na zemi a rukama objímala svá kolena.
"On... mi slíbil, že už mi neublíží… slíbil mi to... proč..?!"
"Nechceš mi to povědět celé... od začátku?" Charlie stále vzlykala a tak jí Viv konejšivě hladila po vlasech. Chvíli čekala, než se Charlie uklidnila. Po tolika probdělých nocích a proplakaných slz, jí přišlo, že už ani nemá co plakat.
"Byl to vážně složitej vztah..." začala potichu, "on byl školní Casanova… no, ale vysvětlovat to celé," nadechla se a pokračovala, "jednou, při školním trestu se něco zvrtlo... a už jsem na něj nemohla koukat jako na toho... blbce," řekla s obtížemi, "vlastně za to může Lily… tak moc jsem jí chtěla dát dohromady s Jamesem až jsme uzavřely sázku... já půjdu na rande se Siriuse a ona s Jamesem. Myslela jsem, že to mám pod kontrolou, ale časem jsem se do něj zamilovala... a od toho rande.. Jsme spolu začali chodit..." Viv se jen pousmála a poslouchala dál, "věděla jsem, že to nikdy nebude lehký, přece jenom bylo známo, že měl románek s skoro každou holkou na škole, ale ty jeho oči… prostě sem mu věřila…"
ale asi jsem neměla…
"Vlastně mi pak řekl, že zas takový Casanova nebyl," pousmála se, když si na jeho rozpačitost vzpomněla. "No, to že všude okolo něj byly nějaký holky, už jsem zvládla a časem to dokonce i pochopily, že nemají šanci, ale ona... Katrin Ostenová,"
"Ta bloncka?" Charlie jen přikývla.
"Nedala si pokoj... svedla ho... a asi se s ním vyspala... včera tu byl... a přesvědčil mě o tom, že lhala... ale teď, to těhotenství..." zabořila hlavu do dlaní. "Viv, já nevím, co mám dělat… zase jsem mu uvěřila a on mě zase zradil… lhal mi… proč já se musím vždycky tak blbě zamilovat..?"
"Charlie, já vím, že si myslíš, že to nikdy už nebude dobrý-"
"A taky nebude,"
"Ale, jo, bude. Čas všechno spraví. A on za to zřejmě nestál," neměla důvod, proč by toho chlapa obhajovala, neznala ho. Jasně jí stačilo, že její kolegyně-kamarádka plakala.
"Řekl mi, že mě miluje..."
"Chlapi toho nakecaj," pousmála se Viv. Charlie to snad ještě více naštvalo.
"No to je vážně fajn,"
"Asi bys měla jít domů. Dneska to za tebe dodělám a nadřízený to vysvětlím,"
"Nemůžu tu na tebe všechno nechat,"
"Jen jdi," vytáhla Charlie na nohy a otřela jí slzy do kapesníku. "Takhle je to lepší," šeptla.
"Děkuju," řekla ještě potichu a vydala se nejkratší cestou k letaxové síti.
Z obýváku, kam ji letax donesl, se přemístila se rovnou do svého pokoje a svalila se na postel. Do očí se jí znovu nahrnuly ty prázdné slzy, které nešly zastavit. Ani se o to nesnažila. Jen si v duchu nadávala, jak mohla být zase tak hloupá a uvěřit mu...
Já ti to říkala… Ozvalo se svědomí.
Dej mi pokoj, na tvoje řeči nemám náladu!
Nech toho a podívej se ne sebe! Podívej se na to, co s tebou dělá!
To už nijak nezměním!
Musíš na něj zapomenout, navždy..!
Já nechci…Je to těžký!
Charlie, musíš! Udělej to pro sebe…
Já nevím…
Copak si to neslyšela? Je těhotná! Toho břicha jí jen tak nezbavíš! To je poznamenání na zbytek života!
Třeba…lhala…
Sama tomu nevěříš…
"Charlie, ty jsi doma?" slyšela svojí matku a kroky na schodech. Potlačila svoje vzlyky. Zavřela oči a dělala, že spí. Její máma otevřela pokoj a podívala se na postel, kde ležela. "Charlie..? Ty spíš?" ani po chvíli se jí nedostalo žádné odpovědi a tak potichu zase zavřela dveře. Povolila uzdu svým emocím a potichu plakala do polštáře, až usnula.
Pootevřela oči, nevěděla kolik je hodin, jen to, že usnula. Podívala se na budík vedle své postele a zhodnotila čas. "Půl pátý? Před půl hodinou jsem měla být-" zasekla se.
Na schůzce se Siriuse… já ho tak nenávidím! Proč mi lhal, že s ní nespal?! Proč!!? Jsem tak blbá…
Podívala se na budík. 16:35
Sakra… Mohli jsme bejt šťastný…Natáhla ruku k rádiu na nočním stolku a pustila si první stanici co naladila. Znovu si lehla na postel a koukala nepřítomně do stropu. Slyšela zvonek. Po zádech jí přeběhl mráz. Dál klidně ležela. Po chvíli slyšela schody mířící k ní nahoru. Do pokoje vešla paní Williamsová.
"Charlie? Máš návštěvu, je tu Sirius,"
"Nechci ho vidět," řekla odhodlaně a dál koukala do stropu.
"Říkal, že jste se měli někde sejít, ale ty jsi nepřišla. Měl o tebe strach,"
"Hm."
"Charlie, co je s tebou? Ty za ním nepůjdeš?"
"Ne a řekni mu, že nejsem doma, třeba."
"Ale... už jsem mu řekla, že jsi doma,"
"Fajn, tam mu řekni třeba... Co já vím, že mi není dobře a mám nějakou příšerně nakažlivou nemoc,"
"Zlatíčko co se stalo?" Charlie popotáhla.
"Nechci tom mluvit, mami. Jen se ho prosím zbav," Jzažadonila. Její matka vzdala snahu se z ní něco dostat a tak se zvedla a odešla zase dolů. Po pár minutách uslyšela zavření domovních dveří. Oddychla si...
Druhý, ani další den vůbec nepřišla do práce-stáže. Poprosila mámu, aby jí nějak omluvila. Sice se to její matce vůbec nelíbilo, ale udělala to. Rozmrzele ležela na posteli. Na sobě měla obyčejné triko a šortky.
Vyjít v tomhle ven, chytne mě módní policie... Pomyslela si, alespoň v jistých situacích neztrácela humor. Poslouchala pořád tu samou stanici rádia, jako když přišla domů. Netušila, jak to mají naplánované, ale už od dopoledne hráli samé smutné písničky. Moc jí to nepomohlo, spíše to tenhle stav, ještě zhoršovalo. Uslyšela domovní zvonek. Neměla v plánu se vůbec zvedat, nebo jít otevřít. Sice byla doma sama, ale dotyčný za domovními dveřmi měl zřejmě smůlu. Zvonění se ozvalo ještě jednou a pak už pár minut nic. Zavřela oči a zaposlouchala se do pomalé písničky. Prudce sebou trhla, když se ozvalo klepání na dveře jejího pokoje. Neodpovídala. Neměla na nikoho náladu. Neměla náladu na nic. Dveře se pomalu otevřely a od nich se linula zrzavá záře. Na chvíli se podívala ke dveřím a tak se střetla s Lilyiným pohledem ale hned se zase otočila do prázdné stěny a objala polštář. "Charlie?" Lily prošla dveřmi a hned je za sebou zavřela. Položila nějakou krabici, co nesla na psací stůl a pak zlehka dosedla na Charliinu postel. "Co zase se děje..? Dva dny jsi nebyla na stáži a Siriusovi se vůbec neozýváš, ani mě ně," zeptala se pomalu a ruku jí položila na rameno. Chvíli mlčela a rukou přejížděla Charlie po rameni. Z ničeho nic se Charlie otočila na druhý bok a tím získala výhled na svůj pokoj a Lily výhled na ní. Chvíli jenom nehnutě zírala před sebe a nechala Lily, aby jí prsty něžně rozčesávala vlasy.
"Ostenová je těhotná," řekla prostě a dál zírala před sebe. Popotáhla a čekala, jak zareaguje.
"Cože? To není možný... vždyť s ní nespal! Charlie, snad jí nevěříš?!"
"Lily věř mi... ona je těhotná," koukla se na Lily a když viděla, že chce něco říct zarazila jí. "Prostě to vím."
"Ale-"
"Sám Sirius mi říkal, že byl opilej... A že poslední, co si pamatuje je, že usnul. Co ty víš, co se pak dělo," Lil jen pokrčila rameny.
"Před dveřmi ležel tenhle balíček... A když si neotvírala, vzala jsem ho a zkusila zadní vchod. Tvoje mamka ho vždycky nechává otevřený,"
"Co to je?" zeptala se a posadila na postel.
"Já nevím, je na tom tvoje jméno," řekla Lily a poukázala na jmenovku na krabici s mašlí.
"Ještě, aby to byla bomba nebo tak něco. To by mi ještě scházelo," pokusila se marně o úsměv a natáhla se pro krabici. Vzala jí do rukou a přemístila k sobě na klín. "Tam... se něco hýbe,"
"No tak to otevři," pobídla jí Lily. Vyměnily si pohledy a Charlie krabici otevřela. Odložila víko krabice vedle sebe a ze shora koukala na malé chlupaté stvoření. To na ní upíralo svá hluboká tmavá očka a zakňučelo.
"Ště-ně?" zeptala se trochu překvapeně a vytáhla onu chlupatou kuličku z krabice. Odsunula krabici z klína a pomalu si do něj položila malé štěně.
"Už to tak vypadá," usmála se zrzka a chlupatou kuličku si pohladila. "To je tak roztomilý..." skoro se u toho rozplývala.
"Od koho to je..?" zeptala se černovláska a podívala se na Lil. Ta pokrčila rameny a vzala do ruky kartičku.
"Podepsané to není, ale je u toho poupě rudé růže," vytáhla malé poupě a přivoněla si k němu "Myslím, že víš od koho to je," šeptla zrzka.
"Jo... vím, ale to, že je Ostenová těhotná, to nezmění," zašeptala do ticha a pohladila malé štěně, které se jí schoulelo v klíně.
Lily tomu přece jenom nechtěla věřit. Myšlenky teď měla na pochodu a tak asi po půl hodně strávené s Charlie omluvila a odešla. Jak nejrychleji mohla, zamířila k Siriusovi. James tam byl poslední dobou celkem často a tak věděla, kde teď bydlí. Zaťukala. Po chvilce se ozvaly kroky. Dveře se otevřely a za nimi stál Sirie.
"Lily, ahoj," řekl sklesle a uhnul jí ze dveří. Hned vešla dál.
"Ahoj, Siriusi. Mluvila jsem s Charlie," zavřel za Lil dveře a spěchal za ní.
"Vážně? A co jí je? Já nevím, co jsem udělal.. zase jsem něco podělal, že se mnou nemluví? Já už vážně nevím Lil. Co mám dělat?" Lily počkala až jí konečně pustí ke slovu a pak se ozvala.
"Siri, Ostenová byla za Charlie a řekla jí, že je těhotná," Sirie zůstal vyjeveně a s otevřenou pusou stát na místě. Když se vzpamatoval, snažil se hned nezačít nadávat. Na čelu mu vystoupla žíla a vztekle nakopl křeslo opodál.
"Ta mrcha!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký konec by ste rádi u povídky Můra a Motýl?

Dobrý! Přece Happy-end! 86.9% (146)
Nějakej neutrální..Aby zůstali kamaradi 3% (5)
Špatnej. Žádnej Happy-end 10.1% (17)

Komentáře

1 Madlenka Madlenka | Web | 31. prosince 2007 v 17:50 | Reagovat

Tý jo, mám první koment :D

Už se těším na další kapču :) Doufám, že Sirius navštíví Katrin a pořádně si to s ní vyřídí... Proč je Charlie tak blbá a věří raděj Katrin než jemu, to nepochopím!!

2 Nikkushka Nikkushka | 31. prosince 2007 v 18:54 | Reagovat

no ty vole! tak to je dost dobrý!

3 Danula Danula | E-mail | Web | 31. prosince 2007 v 19:11 | Reagovat

Páni, páni, páni....tak z toho se Ostenka asi nedostane co?:D moc pěkná kapitola

4 Quistynka Quistynka | 1. ledna 2008 v 1:54 | Reagovat

No tak to je něco, snad se to všechno vysvětlí!! Nebo ne??

5 pantherka pantherka | Web | 1. ledna 2008 v 13:16 | Reagovat

jaklk už sem říkala, mám tuhle povídku moc ráda :) a budu smutná až skončí...píšeš fakt moc hezky a já se vždycky těšim na další

p.s - úchylák tě pozdravuje :p

6 Treia Treia | Web | 1. ledna 2008 v 15:33 | Reagovat

Skělí.. Moc pěkná kapča.. A ta Ostenová je prostě mrcha.. Se mi nechce věřit, že by byla se Siriusem těhotná.. Už se moc moc teším na pokračování. Je to perfektní...:)

7 Massie Massie | 1. ledna 2008 v 15:56 | Reagovat

Pěkný...Ostenová musí dostat nakládačku..xDD

8 Maysie Maysie | 1. ledna 2008 v 19:28 | Reagovat

Madlen: kdyby jí věřila nemám skoro o čem psát =) a navíc.. když to vezmu z mýho úhlu tak bych jí to asi taky sežrala, jelikož kdybych našla svýho kluka v posteli s jinou, poříd by mě hryzalo svědomí, že s ní moh spát.. no já nevím, takhle to beru..

Danula, Massie : kuju.. =) no neškodná nezůstane.. =P

Quistynka: Nevím nech to na osudu.. ;)

Panthy: Díky díky díky.. =) já tuhle povídka mám taky moc ráda.. a taky se těším-netěším až skončí.. =) asi si na krk vezmu další kapitolovku, ovšem musím dopsat ty staré že.. =) PS:úchyl zdraví úchyla.. =DD

Treia: jn..já nevím, ještě nevím jestli bude nebo nebude.. =)

9 lucyš lucyš | E-mail | 1. ledna 2008 v 20:24 | Reagovat

Ahojky,čtu tvoje povídky tady na webu vecky jsou skvělé ale tahle je nejlepší :-D    Doufám že bude ještě pokráčko a že to skončí tím happy-endem(jinak bych ti to asi neodpustila) :-)  Tak honem piš

10 Maysie Maysie | 9. ledna 2008 v 9:38 | Reagovat

Njn.. :o) A dík =)

11 luckily luckily | Web | 26. března 2008 v 21:16 | Reagovat

doufám, že ji Sirius něco udělá.... by si to zasloužila čúza jedna blbá..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly