2. kapitola

21. ledna 2008 v 19:19 | Panthy & Maysie |  Osudový zlom - x
Tentokrát od Panthy :o)

_____________________________________________________________
"Není mi dobře, jdu do ložnice," Lily vyskočila tak rychle, až se židle na které seděla, převrátila a vydala sérii křupavých zvuků.
Mad, Cat a Jane se na ni s pusou dokořán zadívali: "Vždyť ještě ani neskončilo zařazování," vyhrkly a Madison duchaplně mávla hůlkou, takže se třísky ze židle znovu poskládaly dohromady. "Myslím, že do pokoje stejně pořád nemůžeš. Brumbál nás tady ještě ani nepřivítal. Bylo by neslušné…"
"No jo," zavrčela zrzka a neochotně se znovu posadila. Tváře jí zalil ruměnec a rychle od svých kamarádek odvrátila hlavu.
Nevadí mi to, nevadí mi to! Vůbec mi to nevadí. Tak proč se teda cítím jak kdyby mi někdo vrazil kudlu do srdce?
Jakoby zdálky poslouchala své společnice, jak o něčem živě diskutují. Ale nebyla schopná se přidat. Zírala do blba a úplně cítila, jak jí to v mozku šrotuje…
"Myslíte, že s námi bude May na pokoji?" filozofovala Cat, až se jí na čele prohloubila vráska, "ehm..kde vlastně je?"
"Sedí vedle tebe," zahihňala se Jane a rozmáchle ukázala na novou spolužačku rukou.
"Hele, neříkej mi, že přemýšlíš, jaký Filch nosí spodky…"
"Cooooooooo?" Hnědovláska šokovaně zvedla hlavu a její obličej začínal dostávat barvu rajského jablka.
"Tak jakou barvu, May?" válely se po stole a popadaly se za břicha.
"Ehm…asi jsem vás neposlouchala," zrudla a rozpačitě se usmála…
"Jsme si všimly."
"Co to dneska s vámi je?" povzdechla si Mad, "žádná sranda… Lily ani jednou nezanadávala na Pottera, on jí ani jednou nepozval na rande a ty máš hlavu taky někde v oblacích. Kam to ten svět spěje!" natáhla obličej a znuděně se zadívala na Brumbála. K jejímu překvapení otevřel pusu a vstal.
"Takže, zařazování je odbyto, takže nastává čas pro mojí menší vsuvku…
Vítám Vás v novém školním roce, který, doufám, bude příjemný. Abychom vnesli do Bradavic trochu čerstvého vzduchu, připravili jsme vám trošku povyražení," v očích se mu šibalsky zablýsklo. "V blízké době vás čeká ples na uvítání nového školního roku. Poté někdy v prosinci tu pro několik studentů máme výlet k moři. Takže se snažte, abyste mohli jet právě vy. To je pro dnešek všechno…Můžete se pustit do večeře!"
Velkou síní se ozval potlesk a vzápětí i nadšené mlaskání Crabba a Goylea, kterým docela úspěšně konkuroval Červíček. Pár lidí se znechuceně ušklíblo a také si začalo na talíře nakládat plno dobrot.
Jen Lily se posmutněle nimrala v jídle a snažila se na svém řízku najít něco zajímavého.
"Heeej, co to s tebou je?" drcla do ní Cat. Bohužel to nemělo povzbudivý účinek, ale způsobilo to jen to, že rusovláska dostala prudký záchvat kašle. Několik studentů opět vzhlédlo od jídla…mezi nimi i James Potter.
-----------
"Skvělá příležitost," zašeptal potutelně Sirius a vrazil Jamesovi herdu do zad. Ten se zakuckal a zpražil svého kamaráda zlověstným pohledem: "Hm…a baká?" zahuhlal s plnou pusou a s nezájmem si začal prohlížet dort, stojící vedle jeho pravé ruky.
"No Evansová, běž jí pomoct."
"Hm…"
"Jenom hm…?" zamračil se Sirius, "nepamatuješ si náhodou, jak si loni říkal něco ve smyslu, 'kéž by tý Evansový zaskočilo. Kdybych jí pomohl dostat rybí kost z krku, třeba by konečně uznala, že mě miluje.'"
James na něj vytřeštil oči: "To, že jsem říkal?"
"Jakože se Black jmenuju."
"Tak to už neplatí," řekl lhostejně James a bez zájmu se snažil naložit si na talíř kousek vyhlédnutého dortu.
"Nebo tobě se už nelíbí?" teď to byl pro změnu Black, komu málem vypadly oči z důlků.
"Vypadá to, že už ne," usmál se James spokojeně a nevědomky se zadíval na May nakládající si na talíř kousek rybího filé.
"Hm…škoda," ukončil to Sirius a zamračeně pohlédl na posmutnělou rusovlásku…
Třeba to jen hraje! řekl si v duchu, Musím mu dát čas! Ti dva k sobě prostě patřej…
-------
"Jdu teda na ten pokoj," procedila Lily mezi zuby a elegantně vstala ze židle. Nejistě se usmála na své kamarádky a mimoděk se zastavila pohledem u Mayi.
Kéž by to nebyla pravda…
Posmutněle se dívala na dívku, u které si myslela, že budou dobré kamarádky, jenže…
Třeba si to jen namlouvám!
Náhle i May zvedla oči a nejistě se zadívala do těch Lilyiných. Mile se usmála a dál se věnovala svému jídlu.
Ale já jí nedokážu nesnášet…
Lily nevěděla, co si má myslet. Byla zmatená a vlastně vůbec nevěděla, co cítí. Je snad možné, že jí tak rozhodilo, že se ten nenáviděný Potter usmál na jinou? Nebo, že když se dusila, ani pomalu nezvedl oči od talíře, namísto aby jí utěšoval, jak by to udělal před rokem? Jakoby jí život vybočil ze zaběhnutých kolejí. Už si nebyla jistá ničím. Ani sama sebou…
Pomalým krokem vyšla z Velké síně a zachmuřeně zamířila k nebelvírské místnosti. Už skoro stanula u portrétu, když si vzpomněla, že vlastně nezná heslo…Jenže vracet se jí nechtělo. Ani odpovídat na otázky, které jí kamarádky jistojistě budou pokládat.
S povzdechem si uhladila sukni a zkontrolovala, jestli koberec pod ní není špinavý. Poté usedla na zem a zadívala se ven z okna. Na nebi se rozzářily hvězdy. Lily v očích zaštípaly slzy.
Nebreč! Co se to s tebou děje!
Sotva jsem přijela, připadám si tady ztracená…jako bych sem ani nepatřila..
Blbost! Vždyť jsi nejoblíbenější holka z ročníku!
Bývávalo!
Snad si nemyslíš…
Ty víš prd, co si myslím!
Náhodou…jsem přece ty…
Asi začínám bláznit. Povídám si sama se sebou…
Lily si s povzdechem přitáhla kolena k bradě a hořce se ušklíbla. Nestávalo se jí často, aby ji přepadávaly tyhle lítostivé nálady. Aby si připadala jako nejhorší člověk na světě. A navíc tak nenadále. Nebylo normální, aby Lily Evansová propadávala depresím. Na Potterovo otravování měla vždy pádnou odpověď, ale asi nebyla zvyklá, aby jí odmítl. Ignoroval…Prováděl jí to samé, čím ona, ač nevědomky, loni trápila jeho… I když tohle bylo snad ještě horší, než kdyby na ní ječel, nebo jí před celou školou zesměšnil. Ten pocit, jaký jí přepadal, když se díval skrz ni a usmál se na Mayu...
Nesnáším ho…tak proč? Nenávidím ho NENÁVIDÍM HO! JE ÚPLNĚ BLBEJ!!!NAMYLŠENEJ FRAJÍREK, CO SI O SOBĚ MYSLÍ KDOVÍCO….Měl ze mě vždycky jen srandu a já ho nesnášela právem!
Tys ho nesnášela? vkradlo se její druhé já posměšně do konverzace.
JO!!!!
Sama víš, že to není pravda…
Sklapni!
A pročpak? Protože víš, že mám pravdu? Tak si to přiznej! Dorážel.
Je mi naprosto ukradenej!
Si povíme…
Jo, povíme…
Ozvaly se kroky tlumené kobercem. Rusovláska sebou překvapeně trhla a zamrkala, aby vyhnala slzy z očí. Pokusila se nasadit milý úsměv, ale nakonec to s povzdechem vzdala a trochu vyplašeně očekávala, kdo se vynoří za rohem. Čekala kohokoliv, ale rozhodně ne objekt svých myšlenek. Přestože si to neuvědomila, obličej se trošku barvou přiblížil jejím vlasům, vzápětí ale zezelenal.
"Pottere," vyjekla, "co tady děláš?"
"Jdu do ložnice," pokrčil rameny a zadíval se stranou, "ty jsi primuska, ne? Jaký je heslo?"
"Nevím," hlesla Lily a rozpačitě se usmála. Pokusila se Jamesovi zadívat do očí, ale on uhnul pohledem. "A to…to…to mě ani nepozveš na rande?" vykoktala zoufale, a když si uvědomila, co řekla, nejradši by si dala facku. Jak to asi mohlo vyznít? Stejně trapně, jako to shledávala u Jamesových přání schůzky? Jenže teď se role obrátily…
"Promiň Lily, ale nechci se nechat vodit za nos. Ty mě nesnášíš a já se s tím už smířil…" sklopil oči k zemi a s úlevou pozdravil Siriuse, jenž se jako duch vynořil za rohem.
"Hele, Evansová," zašklebil se Black vesele a potutelně na Lily mrkl.
Té do očí opět vhrkly slzy. Rychle se otočila a dělala, že si prohlíží portrét starého, vesele se na ní zubícího čaroděje.
Když ji někdo jemně poklepal na rameno, vyskočila málem metr do vzduchu.
"Lily jsi v pohodě?" strachovala se May a zachmuřeně sledovala dívku před sebou.
"Jo, jasně," usmála se křečovitě a zhluboka se nadechla.
"Hele May, víš heslo?" zašklebil se James a bleskurychle si zajel rukou do vlasů.
"Ty si pamatuješ, jak…jak se jmenuju?" May zrudla jak pivoňka a sklopila oči k zemi.
"Jasně, kdo by si ho nepamatoval?" mrkl na ni James.
"Hele, přestaňte tady spolu flirtovat a řekněte mi konečně někdo heslo," ozval se otráveně Sirius a všichni tři se na něj šokovaně zahleděli. Lily si usedavě povzdechla a raději odvrátila pohled od usmívajícího se Jamese. Bodlo ji u srdce.
Můžu si za to sama! Nadávala si v duchu
Neříkala jsi náhodou, že ho nesnášíš?
Taky, že jo!
Neříkej :D
Tohle je snad ještě horší, než to…
Já myslela, že ti to nevadí…:D
Vlastně ani ne! A jdi už někam a nevkrádej se mi do mysli!
Chceš vyhnat sama sebe?rozesmálo se její druhé já.
Tohle mě jednou zničí...
Tak neobelhávej sama sebe a já ti přestanu provokovat…
"Ahoj, co vy čtyři tady stojíte?" zajímal se Remus a s úsměvem se přibližoval k hloučku.
"Nevíme heslo," vyhrkli čtyřhlasně, ale každý jiným tónem, načež tři z čtyř dostali záchvat smíchu.
"Heslo je konvice."
"Cože?" zakašlal James.
"Dojdi si na ušní, Pottere" vyjekla Lily nepříjemně a s cukáním koutků se na něj obrátila. James ale jen pokrčil rameny a protáhl se portrétem.
"No tak, Lil, nebuď taková" dodala smířlivě May a pousmála se své nešikovnosti, když zakopla o kraj zdi.
"áááá," zaječela, když letěla k zemi. Už očekávala, že bude nosem vymetat podlahu, ale někdo ji zachytil a znovu ji postavil na nohy. Portrét se zaklapl, ale Lily stále trčela na chodbě a z koutku oka jí vyklouzla stříbřitá slza a hladce sklouzla po tváři na zem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jasane Jasane | E-mail | Web | 21. ledna 2008 v 20:18 | Reagovat

Kráásné opravdu strašně se mi líbí jak píšeš! Prosťe krása!

2 Arunai Arunai | Web | 21. ledna 2008 v 22:47 | Reagovat

Moc dobrý těším se na další.

3 Bariska Bariska | Web | 22. ledna 2008 v 6:52 | Reagovat

Uchvatny! Me uz nenapada jakou chvalu mam psaat:D S vama to je holky tezke kazda pisete tak uzasne a ja pak komentuju kapitoly skoro stejne:D

4 Vanna Vaughan Vanna Vaughan | Web | 22. ledna 2008 v 13:21 | Reagovat

Souhlas. Je to naprosto úžasný. Jenom mě trochu mrzí, že je to tak tmavé a špatně se to čte. Ale jinak úžasný!

5 pantherka pantherka | Web | 22. ledna 2008 v 14:09 | Reagovat

jejda, fakt vám děkuju, touhle kapču sem totiž psala já :D

6 Danula Danula | E-mail | Web | 22. ledna 2008 v 15:20 | Reagovat

rychle další! chudák Lil, ikdyž si za to může sama...chjo:)

7 Merisa Merisa | Web | 23. ledna 2008 v 10:05 | Reagovat

A nejlepší na tom, že ta May ani není mrcha :D Takže ji musím mít ráda, i když se mi někdy zdá až moc stydlivá, ale třeba se to změní ;)

8 Maysie Maysie | 23. ledna 2008 v 14:01 | Reagovat

Meris, to je jak mi vysvětlila Panthy sama.."Ona není stydlivá, teda jenom když je v blízkosti James..." asi takhle ňák.. =D

9 pantherka pantherka | Web | 23. ledna 2008 v 14:35 | Reagovat

jj, svatá pravda :DDDD Na kdy plánuješ další kapču? O=D Mě tuhle povídku nějuak baví psát :D

10 Maysie Maysie | 23. ledna 2008 v 15:05 | Reagovat

No ty se moc neozívej, sama víš jak dlouho ti to trvalo..!=DD

No, ještě nevím... Teď sepisuju něco k Tajemství, tak možná pak... do neděle bude určitě...

11 Anduel Anduel | 23. ledna 2008 v 15:53 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaaaaaa, holky já vás zabim jako!!! netrapte mi tu holku:( chudák lily, jako já vím, že si za to může sama, ale stejně...já chci happiek! a basta! jinak se ti to samo mooooooooooooc povedlo panthy, si šikulka a žádná protestyy!:)

12 Hayddé Hayddé | Web | 27. ledna 2008 v 12:26 | Reagovat

čím to je, čím to je....že sem si tuto povídku zamilovala od prvniho písmene?fakt je to bomba, já se tak strašně těším na další, píšete uplně bezvadně, prostě paráda, ta povidka je prostě bestovní a ta kapitola!ach jo, chudák Lily...ještě je štěstí, že vím, že to dopadne dobře...

13 Maysie Maysie | 27. ledna 2008 v 12:41 | Reagovat

Hayddé, a jak pak to víš..?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly