21.Kapitola - Naposled 1/2

4. ledna 2008 v 21:58 | Maysie |  Můra a Motýl*
Takže, musím říct, že nvm co si o kapitole myslet.. Teď nevím jestli je poslední a pak bude epilog.. A nebo tohle a ještě jedna kapča a pak epilog visící v budoucnosti.. No já vám nevím..
No, čtení si užijte.. =)
A snad, věnuju ho Enny a Panthy, že za mnou stojí.. Děkuju =*
A pak snad jen díky všem, co mě znáte a já vás... za to že ste.. :o)
Ještě musím dodat, že sem chtěla napsat tuhle kapitolu dlouhou a jako poslední.. Ale nějak mi to nevyšlo a navíc by ste museli dlouho čekat.. Tak tam z té části udělám epilog.. Ale nebude to klasickej epilog jako "O pár let později.." =)

________________________________________________________________________________________________________


Rozloučila se s Benem a došla do své kanceláře. Cestou si vyslechla několik narážek, jak je bledá.
Jak to jen říkala… Bez života... Jasně. Ušklíbla se a raději to nechala plavat. Sedla si za stůl a vyvalila oči na hromadu spisů, které se jí mezitím nashromáždili. Chvíli koukala do prázdna a přemýšlela.
Neměla jsem to přijímat… Ben je sice milej, ale… No byla to chyba. Je asi už pozdě to odvolat… Ale proč bych neměla chodit? Mám právo žít svůj vlastní život. Stejně jako on. Už ho žije… s ní…
Při pomyšlení na Katrin Ostenovou se hořce ušklíbla.
Potřebuju zapomenout… A Ben… mi pomůže…
Zahnala tok myšlenek, které stále připomínaly, že přijala pozvání na schůzku s Benem Reynoldsem. A ke všemu na dnešní večer.
No co..? Mám právo na vlastní život...
Natáhla se pro pergamen a načmárala na něj vzkaz pro Lily.

Lil, ahoj. Mám prosbu, nemohla by jsi se dneska stavit? V osm?
Charlie.
Dopis poslala ministerským oběžníkem. Ani ne za půl hodiny přišla odpověď.

Ano, přijdu. Lil.
"Tak to bych měla," odložila pergamen s odpovědí a podívala se na spisy před sebou. Měla pocit, že kdyby lehce strčila do stolu, vše by spadlo. "A teď se vrhnu na vás..." s úšklebkem promluvila ke spisům.
Sirius mezitím došel na své pracovní-stážní místo a přidal se k ostatním.
Super, jestli od ní nedá ty pracky pryč..! Tak se vážně neudržím a tak ho…
"Pane Blacku?! Vnímáte mě?" ozval se jejich... učitel.
"Jistě," odpověděl nepřítomně a dál se zahloubal do svého myšlení.
Takže, prostě mu zmaluju tu jeho hubu! Takže, dneska se ještě pokusím promluvit si s Charlie, není to sice nejlehčí, ale to zvládnu… Takže večer…
Naplánoval si další pokus na usmíření a aspoň pro teď se snažil zahnat myšlenky na toho otravného kluka a zároveň na její úsměv, oči, rysy a všechno co mělo společného s ní. Nejen, že mu nedává spát... Nemůže se soustředit...
Láska s člověkem dělá divy… Pomyslel si a musel se pousmát.
Dopoledne uplynulo jako voda a odpoledne si odnášelo pomalu zapadající slunce. Charlie se podívala na hodiny v předsíni. Ukazovali půl osmé. Zaběhla do pokoje pro malé štěně, které spokojeně klincalo na její posteli. Jemně jej vzala do náručí a nesla dolů. "Tak, ty můj malý... ještě ti budu muset vymyslet jméno, no nic... vyvenčím tě a pak se budu muset jít oblíknout," nad touhle myšlenkou si povzdychla. Nejen, že se jí nikam nechtělo, pořád Siriuse milovala, ať chtěla nebo ne.
Položila pejska do trávy a zamyšleně sledovala, jak se vrávoravou chůzí vydal prozkoumat jejich zahradu. Zavřela oči a nechala několik posledních paprsků dopadnout na svou tvář. Ze zasnění jí vytrhla až Lily. "Ahoj."
"Ahoj, jsi tu brzo,"
"No, o čtvrt hodiny. Co jsi potřebovala?"
"Chtěla jsem tě poprosit, jestli by jsi nepohlídala to štěně," zarazila se. Vyprávět Lily důvod, proč ho nemůže hlídat sama, se jí samotné nelíbil.
"Někam jdeš?" zeptala se zrzka pohotově.
"No, jo. Rodiče mají nějaký firemní večírek a nerada bych ho nechávala samotný. Už mi rozkousal jedny boty," pokusila se o úsměv.
"Tak jo, to není problém. A kam jdeš?" pokračovala dál v mírném výslechu.
"No, Ben mě pozval ven," koukla se na Lil. "Ráno jsem zase potkala Siriuse a málem jsme se zase pohádali, pak jsem jela s Benem výtahem a on mě vlastně přesvědčil, abych si s ním vyšla…" pokrčila rameny.
"Aha, no.. Dobře…" řekla jenom a šla pro štěně, které se zrovna snažilo najít díru v plotě. "Měla by jsi se jít asi obléct, nevím v kolik tu bude, ale za chvíli je osm," řekla prostě a pokusila se o úsměv.
"Lily, nekoukej se na mě takhle," Charlie sklopila zrak a pak se znovu podívala na svojí kamarádku. "Já... ty víš, jak to všechno je, ale já chci taky žít... mít svůj vlastní šťastnej život... ne se pořád jen trápit..."
"Vždyť já vím… A nic neříkám jen si myslím, že bys-"
"Lily dost. Prosím," špitla Charlie a odešla do svého pokoje. Otevřela skříň a vytáhla z ní světlou sukni po kolena a obyčejné béžové triko. Lehce doladila líčení a sešla dolů, přesně ve chvíli kdy zazvonil domovní zvonek. "Lil, už jdu… a děkuju," špitla rozpačitě k Lil, která byla ještě stále na zahradě a vyšla ke dveřím. Najednou ji Lily zastavila.
"Jseš si jistá tím, co děláš? Nechceš se jen pomstít?"
"Mám právo žít, stejně jako on," odpověděla nekompromisně.
"Dělej, jak myslíš," odpověděla Lily lhostejně a odešla do kuchyně. Chvíli za ní koukala, dokud jí z transu neprobudil opětný zvonek.
"Ahoj Bene," vzala si kabelku a vyšla ven a pokusila se o úsměv.
"Ahoj, sluší ti to," rozpačitě se usmála a šla tam, kam jí Ben směroval.

***
"Tak fajn, je čas vyrazit," řekl do prázdné místnosti a odložil skleničku od whisky. Zvedl se a pešky vyrazil k Williamsovým.

***
Charlie s Benem pozvolna docházeli ulicí k Charliině domu. Ben povídal nějakou historku a Charlie se usmívala. Popravdě ho vůbec nevnímala, ale nechtěla tenhle večer zkazit. Došli k cestě, která vedla k domovním dveřím přes velkou zahradu.
"Díky Bene, byl to pěknej večer."
"To já děkuju," usmál se. Úsměv mu oplatila. "Doufám, že si to někdy zopakujeme," jemně pokývala hlavou. Naklonil se k ní a na rozloučenou Charlie krátce políbil.
"Ahoj," špitla a počkala až se rozloučí a přemístí pryč. Byla tma a tak ho nikdo nemohl vidět. Povzdychla si a vydala se k domovním dveřím. Z celé situace měla ještě horší náladu.
"Lehce jsi na mě zapomněla," podotkl trpce a vystoupil ze stínu. S leknutím se otočila a střetla se z jeho pohledem.
"Zapomněla jsem na tebe ve chvíli, když jsem tě s ní našla v posteli," oplatila Siriusovi stejnou mincí.
"A co pondělí? Vypadala si šťastně," připomněl Charlie jejich pondělní usmíření, kdy mu věřila, že s Katrin nespal. A měl pravdu, byla šťastná a to hodně.
"Chvilková slabost, která trvala do té chvíle, než za mnou přišla tvá milá a oznámila mi, že je s tebou těhotná," odpověděla hořce.
"Mohla bys mě chvíli poslouchat?!"
"Ne, už toho mám dost, chápeš?! Snažím se žít normální život! Bez tebe! Nejde mi to tak lehce jako tobě!"
"Charlie poslouchej-" skočil jí do řeči a snažil se jí uklidnit.
"Nebudu poslouchat! Lituju toho, že jsem tě poznala!"
Nelituju a nikdy litovat nebudu...
"Seš to nejhorší, co mě v životě potkalo!"
Ne, si to nejkrásnější, co mě kdy mohlo potkat... Vždycky na to budu vzpomínat…
"Nenávidím tě! Tak moc!"
Miluju tě… Ale teď už je na to pozdě...
"Už tě nechci nikdy vidět!"
Chci zpátky všechno co bylo…Vrátit ty chvíle, užívat si znova tvoje doteky, polibky…To všechno. Chci zpátky ty chvíli, kdy jsem se probouzela vedle tebe a tys mě láskyplně hladil v vlasech, když jsi se vzbudil dřív... Chvíle, kdy jsem tě neškodně vytáčela a pak si tě polibky získávala zpátky. Nikdy nezapomenu na tvůj naoko uražený výraz, který se pomalu ale jistě měnil v úsměv…Chci všechno zpátky… Chci! Chci zpátky tebe…
"Rradil jsi mě, mě a mojí lásku!"
Vydechla a udýchaně koukala na Siriuse. Svůj monolog dokončila. Uvědomovala si význam slov, která vypustila z pusy a už je nikdy nebude moc vzít zpět. Ačkoli by chtěla...
Ale teď to jinak nešlo.
Proč mi tohle dělá? Proč mi tak ubližuje? Ptal se sám sebe. Chvíli mlčel a jen na ní koukal. Vypadalo to, jakoby si snad chtěl zapamatovat každou její část, tvary a všechno. Jakoby jí viděl naposledy. Její slova zraňovala a každým okamžikem se zabodávala hlouběji a hlouběji do srdce.
Sakra, tohle ne, já nebrečím! Okřikl se v duchu, když cítil, jak se malé nepatrné kapky slané vody draly do jeho očí.
Sakra, Siriusi Blackovi se do očí ženou slzy, no to mě podrž. A vážně, za tmy k jeho klidu nebylo nic vidět. Ani tón hlasu se nezměnil.
"Vážně?" zeptal se a doufal, že odpoví, ne. Tolik to chtěl slyšet a skončit všechno tohle... Tolik jí miloval...
"Ano," řekla tvrdě a sklopila zrak k zemi. Sama potlačovala slzy.
"Fajn, poslední, co ti řeknu je to, že ty jsi úplně stejná. Je to pár dní, co si se mnou skončila a už se taháš s tímhle... Benem!" jeho jméno křikl s nenávistí a plný odporu.
"Ale já-"
"Jedinej rozdíl je ten, že já s Ostenovou nikdy nic neměl," otočil se k Charlie zády. "Sbohem Williamsová."
"Wi-william-sová?" zašeptala do ticha. Takhle jí už dlouho neřekl, ne tak jako teď, s nenávistí.
Ale tohle přece nechci, bože co to dělám?! Kazím si život..! Všechno jsem zkazila… Ale, ne nesmím to zkazit znovu, nesmím tě nechat zase odejít..!
"Siriusi!" vykřikla najednou. Rozhlédla se po ulici, ale nikde nebyl... Byl pryč…
"Já tě.. miluju..." zašeptala a strnule zůstala stát na místě.
Bylo pozdě. Odešel z jejího života.
Navždy..?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vendik Vendik | 4. ledna 2008 v 22:09 | Reagovat

nééééééé, to je smutné. A já jim to tak přála. Ale jinak super kapča.

2 pantherka pantherka | Web | 4. ledna 2008 v 22:24 | Reagovat

Maysie....takže předsevzetí...dlouhý komentáře =p  

Navíc tohle je poslední kapitolka pokud pominu epilog a ty si ten komentík opravdu zasloužíš.

V první řadě se enchc rozhodit takovejma prudičema jako je Heart...to sem ti už řikala, a doufám, že se toho budeš držet. Mě se tvoje psaní moc líbí a myslim, že líbit bude, protože je přirozený, že se člověk zlepšuje :) Takže doufám, že si nezanevřela na tužku a papír případně klávesnici, protože to bych ti asi neodpustila...na týhle povídce sme se stala závislou a sem moc ráda, že ses svolila, že se mnou něco napíšeš. Jasně, taky máš svý chyby...to opakování slov :D ale tady sme si toho nevšimla...Možná to tam nebyl, nebo sem byla tak pohlcená tim dějem, nevim...prostě moc hezký :)))

K týhle kapitole snad ani nemám výhrady :D, snad jen koukej přihodit ten epilog. Doufám, že napravíš ten smutnej konec....My víme, viď? :p Takže koukej chvátnout a já slibuju, že si dám záležet na "Zlomu". Stejně ti to zkazim :DDD

neee, opravdu krásná povídka a málem mi ukápla slzy, že se s ní loučim...skoro...sbohem :) Měla sem tě ráda :D

to předsevzetí se docela daří a já už kočim :) čehej brzy zlom. Nějak mě cgytla inspirace :DDD

ppp

panthík a děkujuuu za věnování :)

3 Nika Nika | Web | 4. ledna 2008 v 23:17 | Reagovat

Bola to nádherná kapitola! Fakt! Normálne mi skoro slzy išli.... Je mi veľmi ľúto, že sa táto poviedka končí... Úplne som sa na ňu namotola a bola na nej závislá... Ale späť k tejto kapitole.... Dúfam, že to nehodláš takto nechať! :) Je mi ľúto Charlie..... a najmä Siriusa.... ten moment so slzou ma dostal.... Škoda, že to Charlie nevidela... Ale to čo mu povedala.... no neviem.... aspoň mohla povedať "nie", keď sa jej Sirius pýtal, či to myslela vážne...

Jediné čo mi zostáva, je čakať na prológ, ktorý sa tu snáď už čoskoro objaví....:)

A ozaj- som zvedavá na Tvoju a Panthynu poviedku... Prečítala som prvú kapitolu a vyzerá to zaujímavo.... Už prestanem otravovať so svojimi kecami a rozlúčim sa...;)

4 barbora barbora | 4. ledna 2008 v 23:22 | Reagovat

to je taaak kraaasne a smutne. chudacik sirius:( som hnusna, lae zasluzila si to, ked jej povedla williamsova:/ ale dufam, ze ten epilog budu spolu. a nadherna kapitola:D

5 Treia Treia | Web | 4. ledna 2008 v 23:49 | Reagovat

Ježiš né... To je smutný.. Že se k sobě vrátěj, prosím.. Nádherná kapča...

6 Jane245 Jane245 | Web | 5. ledna 2008 v 0:47 | Reagovat

To bolo také krásne a také smutné :( chudacik sirois a charlie...som zvedava na ten epilog....len dufam, ze to s nimi nedopadne az tak zle :(

7 **Lucy** **Lucy** | 5. ledna 2008 v 10:15 | Reagovat

Naštvala si mě

8 rose rose | E-mail | Web | 5. ledna 2008 v 11:38 | Reagovat

je to krááááááááááásné a smutnééééééé :(( az se mi plakat chce...hlavně prosím přidej hned pokračování jinak se psychicky zhroutim!Prosím :)

9 Danula Danula | E-mail | Web | 5. ledna 2008 v 13:21 | Reagovat

já budu plakat:,(

10 Arunai Arunai | Web | 5. ledna 2008 v 14:55 | Reagovat

Čekala jsem, že to takhle skončí! :)

Moc se ti to povedlo!

11 Peťka Peťka | 5. ledna 2008 v 15:03 | Reagovat

je to krásnýýýýý tak honem další kapču nebo ten epilog plssssss!!!!!!!!

12 Madlenka Madlenka | Web | 5. ledna 2008 v 16:17 | Reagovat

Takže ses nakonec rozhodla pro špatný konec, tak to je mazec, to jsem nečekala!! Dost jsi mě překvapila.

Jinak moc krásný příběh, skvělý nápad, moc pěkně píšeš. Brzo se vrhnu na další tvoji kapitolovku ;)

13 Ergien Ergien | Web | 5. ledna 2008 v 17:47 | Reagovat

Tak ten smutnej konec mě dostal.... ja fakt myslela že skončej spolu.. už sem se těšila jak se udobřej a ono tohle?? ja z toho měla male,m zastavu srdce :-P tohle mi nedělej .... a doufam, že v tom epilogu to nak spravis... jinak kapitolka je skvěle napsaná ;)

14 lucyš lucyš | E-mail | 5. ledna 2008 v 19:29 | Reagovat

No doufám že s enakonec dají dohromady :-( Protože takhle to skončit to by byl hřích....jinak to bylo fakt moc krásný

15 Maysie Maysie | 5. ledna 2008 v 19:38 | Reagovat

Holky moje zlatý...Děkuju..!

Asi to udělám jinak.. =D Nechte se překvapit.. =)

16 JayJay JayJay | 5. ledna 2008 v 21:20 | Reagovat

Nenech se rozhodit lidma, kteri nic neumi ,a tak se snazi zkazit radost ostatnim. Nestoji ti za to. Pises skvele a myslim, ze uz jen to, ze z toho mas dobry pocit za to stoji. Takze jen tak dal, je tu spousta lidi , co se tesi na dalsi kapitolky.

17 Massie Massie | 6. ledna 2008 v 0:35 | Reagovat

pěkný zlato..ale chtělo by to happy end..xDD

18 Maysie Maysie | 7. ledna 2008 v 22:27 | Reagovat

JayJay díkes... :o)

Massie se na něm pracuje..xD teda, dopracovalo..xD

19 Nikkushka Nikkushka | 16. ledna 2008 v 20:11 | Reagovat

Oj tak tohle sem nečekala!

20 luckily luckily | Web | 26. března 2008 v 21:24 | Reagovat

jeeeežíííš... tohle bylo skvělé ale nečekala jsem to...:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly