Prolog

27. ledna 2008 v 16:19 | Anduel |  Poprvé a naposled
Prolog od Andy..:o)

___________________________________________________
Kruci. Kruci. Kruci. Napadají mě i sprostší slova, ale hned ze začátku být sprostá... Víte, jedním obrovským omylem jsem si nařídila budík místo na půl desátou, na půl jedenáctou. Nevím, jak se mi to podařilo. Ale to už jsem prostě já. Devítky a jedničky jsou si totiž v mém světě velice podobné.
Mimochodem, jmenuji se Summer Sandersová. Žádný poznámky ohledně jména! Litovali byste. Věřte mi. Pokud už nic jinýho, tak jsem se ve škole naučila dobře prát. Jo a kam vlastně chodím na školu a proč tu po nádraží běžím jako idiot? Nastupuju do sedmého ročníku do Bradavic...tu znáte ne? Je prestižní...no a bohužel nástup do školy je spojený s odjezdem jednoho vlaku, jež teď opravdu nestíhám. Má takovej blbej zvyk bejt přesnej.
Bylo za minutu jedenáct a já prorazila kamennou zeď. Naštěstí tu správnou, za níž se skrývala přepážka. Už šla z vlaku pára a já makala jako v posledních metrech maratonu. S celým vozíkem jsem vrazila do vlaku nehledě na všechny, kdo tam v tu chvíli stáli. Proč taky že?
Musela jsem popadnout dech a až pak jsem zkoumala škody. Vypadalo to, že nikdo kromě mě nedospěl k újmě, dokud se neohnulo něco pod mým vozíkem.
"Ehm, je tam někdo?" zaťukala jsme na kufr. Někdo ze sebe naštvaně shodil moje věci. Dala jsem se do obrané pozice. Vykoukla černovlasá hlava.
"Blacku, to seš ty?" zeptala jsem se znechuceně.
"Ne, to co ze mě zbylo," odpověděl kousavě.
"Hele, nebuď takovej měkota," řekla jsem věcně.
"Sandersová, ten kufr váží asi tunu! To sis vzala celej svůj barák na procházku nebo co?"
"Nesnaž se být vtipnej. Nemůžu za to, že si stál tak blbě v cestě," zavrtěla jsem nechápavě hlavou. Propaloval mě nas...naštavným pohledem.
"Tohle snad není možný," vrtěl teď hlavou zas on a zvedal se ze země. Podala jsme mu ruku, aby mi pomoh taky. Koukal na mě jak na blázna. Jen jsem na něj vyplázla jazyk a začala jsem se zvedat sama. Moje hnědý vlasy mi přitom padaly do obličeje. Měla jsem novej sestřih, takže jsem nevypadala jako moje tetička Mildred. Aspoň nějaký zlepšení přes prázky.
Vlak ale nečekaně přibrzdil. A ten pablb na mě slítnul. Takže jsem se opět vřele pozdravila se zemí. Tohle je fakt skvělej začátek roku. Ne, že by mi teda bylo nepříjemný, když se po mně válel školní hezoun. Měl opravdu něco do sebe. Černý vlasy mu na rozdíl ode mě elegantně padaly do očí. Kde bych já vzala eleganci že? A ty oči...ty se mi na něm líbily nejvíc. Zrovna je ke mně zvedl a já mu do těch zpříma hleděla. Svůdně se usmál a pomalu se ke mně začal přibližovat. A to už byl teda hošan namáčklej dost. Neuhnula jsem. Naše rty se pomalu spojily a on mě začal vášnivě líbat. Nechala jsem se. Ještě víc jsem si ho k sobě přitáhla. Měl na sobě ještě civilní oblečení. Přiléhavé modré seprané džíny a černou košili. Vychutnávala jsem si ten polibek, který jakoby neměla konce.
Pak ale bohužel skončil. Přerývavě jsem dýchala. Zrovna mi udělal prohlídku pusy školní sukničkář. A mně se to líbilo. Co se to se mnou děje?
"Budeš se mnou chodit?" zeptal se jakoby pro jistotu.
"Proč ne," odpověděla jsem v klidu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 27. ledna 2008 v 17:15 | Reagovat

:) První kápča se Andy povedla... :) Každopádně už se těším až napíšeš pokráčko May... :) Jinak se asi v nejbližší době pustím do tvé povídky Tajemství... když jsi MaM dopsala..:)

2 Danula Danula | E-mail | Web | 27. ledna 2008 v 17:50 | Reagovat

Fííhááá to je zajímavý, tak první co mu dá kopačky? chudáček  snad to přežije:D

3 luckily luckily | Web | 2. května 2008 v 11:33 | Reagovat

no teda, ten na to jde teda pěkně rychle! ale jinak skvělá kapča!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly