První kapča od Naomi... :o) No ehm, celkem dlouhý... =D
____________________________________________________________
Po chvilce se odtáhla a rozpustile se na mě usmála. Pak se mi jemně vymanila z náruče a odběhla za svojí kamarádkou. Takže, to bych měl. Spokojeně jsem si to vyšlapoval ke hradu a přitom rozdával úsměvy všem krásným holkám. Je to super, když o vás takhle stojí. Užíval jsem si zářivé pohledy všech těch dívek a cítil, jak se za mnou dívají a pohledem mě vyprovází až k hradu. Vyšlápnul jsem schody a snažil se prodrat k portrétu. Mezi těma malými..ehm..dětmi, to ale vážně nešlo.
,,Já nevím heslo," stěžoval si jeden.
,,Já taky ne," začal natahovat druhý.Prodral jsem se k portrétu a odstrkoval plačící prváky.
,,Prasečí rypák," zakřičel jsem na Buclatou dámu, aby mě přes ten povyk slyšela. Úskostlivě si mě změřila pohledem a potom mi bez zbytečných keců otevřela. Prosvištěl jsem společenskou místností a okem kouknul ke krbu, jestli tam není James. Ne, ten určitě zas běhá za Lily, zašklebil jsem se, když jsem spatřil nějaké čtvrťačky, jak se snažily rozluštit domácí úkol. Vydusal jsem schody a vlezl do pokoje. Také tam nikdo nebyl. Hm, zvláštní. Zalezl jsem do koupelny a při pohledu do zrcadla se zděsil. Měl jsem pěkně rudou tvář a rozfoukané vlasy. Vlastně, asi to působilo dost sexy, když se zna mě všechny ty holky tak zářivě usmívaly. Ale ta rudá tvář...kouzlem jsem to zamaskoval a vlasy si prohrábl rukou. Teď je to ono.
Za chvilku jsem seběhl do společenské místosti, kde už James vyšoupl ty holky a teď se tam rozvaloval sám s Peterem a Remus seděl vedle v křesle a četl si zase nějakou knihu.
,,Kde ste všichni byli?" přisedl jsem si k Jamesovi.
,,Ale...byli jsme hledat Jamese," protočil oči vsloup Remus.
,,A víš, kde byl?"
,,Ani mi to říkat nemusíš, je mi to naprosto jasný," odpověděl jsem a přitom se podíval na Jamese a provokativně se zeptal.
,,Tak co? Už ti konečně kejvla na to rande? Pořád ne a ne viď?" uchechtl jsem se.
,,Hlavně, že ty máš na každym prstě deset," zamručel James.
,,Ale ty taky, teda kromě Evansový.."přesvědčoval jsem ho nejmíň po milionté.
,,Ale já nechci jinou!" ohradil se dotčeně.
,,No jo, já vim," povzdechnul jsem si.
,,A co? Jaká je to tentokrát?" drknul do mě poťouchle Dvanácterák.
,,Víš, že já ani nevím. Ráno to byla Kate, nebo Cat, už nevim. Proto ta oteklá tvář," poukázal jsem na otisk ruky na mé tváři. ,,Od odpoledne je to Kaylie, myslim."
James se rozesmál a Remus zakroutil nechápevě hlavou.
,,Hele, Reme, nech si to, jo?" upřel jsem na něj oči. Ještě jednou zakroutil hlavou a ponořil se zpátky do čtení.
,,A odkud ta Kaylie je?Do jaký koleje chodí?Víš to aspoň?" vyptával se dál James.
,,Párkrát jsem ji tu zahlíd. Asi bude z Nebelvíru." pokrčil jsem rameny a šťouchnul do Dvanácteráka na znamení, jít provokovat Srábka. Do společenské místnosti v tu chvíli ovšem vešla Lily se svou kamarádkou a James mě odehnal, stoupnul si, rukou si pročísnul vlasy a vydal se směrem k ní.
,,Ten si nedá pokoj," zakroutil jsem hlavou a pozoroval, jak ho Lily zase po tisící odmítne.
,,Hej, Evansová! Půjdeš se mnou na rande?" zakřičel na ní.
,,Nemusíš tak řvát!" ohradila se a prošla kolem něj. On ale rychle přiběhl ke schodům a svým tělem je zabednil tak, že si stoupl na první schod a odmítal Lily pustit nahoru.
,,Zdovolením," řekla Lily slušně. Nad touhle její pečlivou angličtinou jsem se vždycky musel smát.
,,Uhni!" zvýšila už trochu hlas, ale James si trval na svém.
,,Můžeš laskavě uhnout?!" zaburácela a celá rudá vzteky se ho snažila odstrčit. On jí ale chytl za zápěstí a drouhou rukou pod zády.
Co to proboha dělá? projelo mi hlavou, než mi to došlo.
Jemně ji naklonil, nahnul se k ní a potom jí políbil. Můžu vám to říct přesně, ten polibek trval asi deset vteřin, protože pak mu přilítla taková facka, kterou jsem snad v životě ani já nedostal.
,,Kreténe!" vykřikla a se zběsilím dupáním vyběhla nahoru. Kamarádka jen zadržela smích a následovala Lily.
,,Kámo, já ti nevim," začal jsem uvažovat, jestli udělal správně, když si třel rukou ono zasažené místo.
,,Pojď, radši půjdem na večeři," vybídl jsem ho a Červíček s Náměsíčníkem se k nám přidali. Kráčeli jsem chodbou, když v tom jsem uviděl svoji ´nynější´ holku. Kaylie šla po chodbě s tou její kamarádkou a smála se. Mám rád takovýhle usměvavý holky, nějaký depresivní hysterky-to neni nic pro mě. Zamířil jsem k ní a už z dálky jsem se na ni usmíval. Když mě postřehla, úsměv mi upřímně oplatila a rozloučila se s kamarádkou.
,,Ahoj," naklonil jsem se k ní a přitáhl si jí k sobě. U
,,Ahoj," usmála se na mě a nechala se ode mě políbit. Musím uznat, že líbat uměla dobře.
,,Půjdem na večeři?" zeptala se mě a já jí s kývnutím objal. Společně jsme šli chodbami, kdy se za námi otáčely ostatní holky, ale já se na ně neusmíval. Věnoval jsem se Kaylie, která sršila dobrou náladou a humorem. Dokonce když jsem jí vyprávěl o Srabusovi, neřekla mi "Debile" jako Lily Jamesovi, nebo se nezačala přihlouple chichotat a hihňat. Přišla mi taková spontánní a osobitá. Taková ta holka, která ví, co chce..
Pak kolem nás prošel Thomas Grey, kluk z Nebelvíru, který by měl spíše patřit do zmijozelu. Nemáme se moc v lásce, vyhejbáme se sobě. Nějak mi byl u prdel* , ale když procházel okolo nás, usmál se na Kaylie. Mojí Kaylie! Ta si ho sice nevšimla, ale stejně mě to neuklidnilo...
Vešli jsme do Velké síně a posadili jsme se k Jamesovi, který už zabíral místo vedle poblíž Lily. Netroufl si sednout si vedle ní, po tom dnešním ´incidentu´. Při pohledu do jeho rozrejpanýho talíře, jsem se musel pousmát, ale pak už jsem se jen a jen věnoval Kaylie. Nemusel jsem se jí ani na nic vyptávat, přišlo mi, že jsme se dokázali bavit o čemkoli a nebylo mezi námi takové to trapné ticho. Její dobrá nálada se mi vážně líbila i to, jak se aktivně a se zájmem zapojovala do rozhovorů s Remusem i Jamesem. Viděl jsem, že protentokrát jsou mým výběrem nadšeni a že se jim Kaylie líbí. Po večeři jsem si jí ovšem stáhnul k sobě a šli jsme se projít k jezeru. Nevím, proč tam holky pořád tahám, je to prostě pro ně asi romantický, nebo já nevim. S Kaylie jsme šli ruku v ruce a já si to zamířil k mé oblíbené vrbě. Posadili jsme se a já si Kaylie přitáhl k sobě. Byla tak rozpustilá a spontánní...hlavně se mi na ní líbilo, že nehltala každé moje slovo, nebyla ze mě unešená a tak, prostě byla taková...nedávala mi tu možnost myslet si, že jí mám v hrsti, což jsem zažil poprvé..byla vážně k sežrání!!! Pardon, uklidním se. Byla prostě..báječná. To by mělo vystihnout všechno.
,,Máš nádherný oči," řekl jsem už nejméně po tisící, ale tentokrát jsem to myslel vážně. Měla v nich takovou tu upřímnost a otevřenost. Bylo mi celkem líto, že za tejden jí budu muset sdělit tu novinku. Celkem by mě zajímalo, jak bude reagovat. Bude upřímná a vlepí mi facku, nebo to vezme normálně. Trošku mi přišlo, že ze mě ani není taková paf, jako ostatní holky.
,,Opravdu? Neříkej..." usmála se a změřila si mě podezřívavým pohledem. Zase jsem cítil, že jí nemám v hrsti, což mě vážně přitahovalo.
,,Vážně," potvrdil jsem a cítil jsem trochu rozpaky.
Moment! Sirius Black a červenat se? To nejde dohromady…
Ale bylo to tak. Byl jsem vážně rád, že svit měsíce není tak velký, aby byla moje , teď už rudě, zbarvená pokožka vidět. Kaylie se mi chvílku dívala upřeně do očí a pak mě pohladila po tváři.
Pomalu jsem se k ní nahnul a přitáhl jí k sobě. Ucítil jsem vůni jejích vlasů, která byla tak jemná a přirozená, že mi pronikla do podvědomí. Pomalu jsem jí políbil a ona mi jemně polibek opětovala. Nevím přesně, jak dlouho jsme se líbali, ale připadalo mi to jako věčnost-krásná věčnost.
,,Už je jedna, asi si půjdu lehnout," mrkla na hodinky o několik hodin později.
,,Už?" nahodil jsem smutnou grimasu. ,,Ještě chvíli..."zaškemral jsem a přitáhl si jí k sobě ve snaze jí ještě políbit. Dala mi ale prst na rty a jemně zakroutila hlavou.
,,Ne, hned. Prosím." Trvala na svém. Pak se na mě usmála a vytáhla mě do sedu. Nechal jsem se vytáhnou a pak už jsme si to v objetí šlapali k hradu a potom do společenské místnosti. Na chodbách bylo liduprázdno, jen jsme odněkud z dálky slyšeli Norisino mňoukání.
,,Prasečí rypák," vyslovil jsem heslo na spící Buclatou dámu. Ta jen pootevřela oči a pak nám začala nadávat.
,,Víte vy vůbec, kolik je hodin?!"začala křičet.
,,Jo, víme, tak nám otevřete a můžete spát dál," protočil jsem oči nevrušeně a políbil Kaylie na tvář.
,,Jenže teď už neusnu a budu si muset procvičit svůj hlas. Lá..lala..lalalalalalaáááááááááááááááá!" postěžovala si a pak začala zpívat vysokými tóny. S Kaylie jsme si zacpali uši a snažili se jí přesvědčit, aby přestala zpívat.
,,Ano, skvělé, ale teď už nás pusťte dovnitř," zaškemrala Kaylie.
,,Vážně se vám to líbilo?" rozzářila se. ,,Tak já vám ještě zazpívám! La..lala.lala-"
,,Ne!"zhrozila se Kaylie.
,,Vy nevděčníci!" vykřikla Buclatá dáma a ustoupila nám. Rychle jsem prošli portrétem a rozloučil jsem se s Kaylie.
,,Dobrou noc, děkuju za krásný večer." Pak jsem si jí k sobě přitáhl a dlouze jí políbil. Ona mi pak věnovala ještě jeden zářivý pohled a zmizela mi z dohledu.
Ještě chvilku jsem zůstal ve společenské místnosti a zíral jsem do krbu. Po chvilce jsem za sebou uslyšel pohyb. Prudce jsem se otočil a uviděl za sebou Kate- teda Cat.
,,Ahoj Siriusku," přilinula se ke mě a posadila se na opěrku. Začala mě hladit po tváři a snažila se ke mě přiblížit.
,,Nech toho," odstrčil jsem ji a odvrátil jsem se ke krbu.
,,Ale no tak, vždyť nám spolu bylo tak dobře..přece by ses nezahazoval s někým, jako je ona." Sykla a dala si pořádně záležet aby to ´ona´vyslovila s pořádnou dávkou nechutě. Znovu se začala přibližovat..
,,Do toho tobě nic není!" odstrčil jsem jí už víc, ale ona se zase přisunula.
,,Prosím tě," chytla mě za bradu ,,vždyť je to jen ubohá mudlovská šmejdka, přece by ses s ní nezahazoval.."
,,Je to moje holka, a ty jí nebudeš urážet! Kdybych věděl, že si takhle zlomyslná, nikdy bych si s tebou nic nezačal!" Ona mě ale ignorovala a začala se přibližovat. Ona si prostě nedá pokoj. Tak co, nechám jí, ať mě políbí, když už nic jinýho. Když už byla kousíček ode mě, vzpamatoval jsem se. Přece se mi Kaylie líbí. A hodně!
Uslyšel jsem otevírání portrétu a ještě jsem stihl Cat odstrčit. Do společenské místnosti vešel Thomas Grey a když uviděl, jak se na mě Cat usmívá a všelijak se kolem mě kroutí, zlomyslně se usmál a prošel kolem nás. Nic přece neviděl,protože se nic nestalo! Uklidňoval jsem se, ale přece jen..ten jeho pohled se mi nelíbil…
,,Už nic podobnýho nezkoušej!" řekl jsem výhrůžně Cat a stoupl jsem si.
,,Ale no tak, Siri," popošla ke mě a rukou mi nahmatala poklopec.
Prudce jsem ji ostrčil a vytáhl na ni hůlku. Nic jinýho mi totiž nezbylo, protože bych jí uhodit nemohl. Holky nebiju, ale uřknout jí můžu.
,,Ale Siri," usmála se ,,přece bys nedělal drahoty."
,,Už to nikdy, povídám NIKDY nezkoušej!" zařval jsem, otočil se a zamířil ke schodům. K pokoji jsem vyloženě doběhl. Vkluznul jsem do tichého pokoje a zalezl do postele. Jakmile jsem padl na postel usnul jsem.
Tak Cat je ale svině… to byla poslední myšlenka, kterou si pamatuju.



Ty jo, skvělé! Fakt moc povedený! A Cat je taková....ehm ehm=D Ale Kaylie je mi sympatická, jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál, tak May, šupšup=D