2 komentová povídka..!
12. února 2008 v 18:58 | May & Andy & Enny :o) | ->Komentové povídky<-Komentáře
"Mohlo to dopadnout taky ale mnohem hůře, děvčata. Pro připomínku ... Pamatujete si přece ještě tu noc, kdy jste si zatančily s brněním, ne?" přistoupil k nim Black a natáhl ruku k Maysie.
"Díky," vděčně na něj pohlédla. Vytáhl ji na nohy.
"Jo, pamatujem! Stejně si stojím za tím, že to brnění tančilo líp, než Filch. Ten je jak dřevo," odfrkla si Andy.
"Tys tančila s Filchem? Kdy?" převalila se Enny na bok, aby na Andy lépe viděla a s hraným zájmem se na ni zadívala.
"Vždyť to víš! Tys byla ten den na ošetřovně. No a já s May sme tě chtěly jít navštívit ... to byly myslím dvě ráno. Ale načapal nás Filch, tak sme sehrály tu scénku ..."
"A jó vlastně," plácla se Enn do čela, vzápětí se holky rozesmály.
"Tu je zas veselo nějak," prolezl otvorem černovlasý mladík. Enn si všimla, jak Andy sklopila oči a zrudla.
"Ahoj Chrisi!" zamávala mu. "Pomůžeš prosím Andy na nohy?"
"Jasně," pokrčil rameny a přiblížil se k jmenované. Enn se potutelně usmála a postavila se. Vzápětí však skončila na zemi a s ní i Remus, do kterého vrazila.
"Jejda, promiň," vyprskla smíchy.
"Já už si zvykl," odvětil Remus pobaveně.
"Dík," ozvalo se vedle nich špitnutí. Andy už stála, vedle ní Chris.
"Nemáš zač," mrkl na ni a zamířil do ložnice. And hleděla na místo, kde před chvíli stál on a tiskla si k hrudi ruku.
"Nechápu, proč mu neřekneš, že se ti líbí," drcla do ní Maysie, která seděla v křesle na klíně Siriuse.
"Nemůžu mu to říct, i kdybych chtěla, prostě ... Když se přiblíží, tak nejsem schopna slova," rozmáchla rukama a svalila se na pohovku.
"Si jak Lily, pamatujete?" narazila Enny na věčné Lilyiny proslovy, kdy si nebyla jistá jestli Jamese miluje nebo ne. Pak si Enn sedla na pohovku vedle Remuse a odstrčila toho čuníka vedle. Promiňte, Petera. Rem se usmíval od ucha k uchu. Po chvilce ve které se Enny utápěla v jeho očích si jí přítáhl do náruče. 'Konečně,' pomyslela si a namáčkla se na něj.
"No když mu to neřekneš ty," ozvala se May a odrthla pohled od Blackových očí. "Chrisi!?" křikla na něj dosti hlasitě, aby náhodou nepřeslechl. Jmenovaný se otočil od schodů a zadíval se k pětici. Plus Péťa který seděl jak pecka a ani nedutal. Spíš zabíral místo.
"Já tě uškrtím!" sykla Anduel na svou kamarádku a ta jen pohodila kaštanovými vlasy.
"Taky miluju," ušklíbla se na ní a pak se otočila na Chrise, který trochu nejistě stál na schodech a koukal na ně. "Nechceš se přidat?" zamrkala na Chrise May, až si vysloužila pohlavek od kluka co mu seděla na klíně...
"Já...no klidně," řekl se zmateným úsměvem a vydal se k nim. Anduel se, co nejvíc zasunula do pohovky a ze všeho nejvíc by na sobě chtěla mít Jamesův neviditelný plášť. Holky jí povzbuzovaly pohledem, ale moc jí to nepomáhalo.
Enny se blaženě usmívala v Remově náručí. A May zrovna polibkem žehlila to zamrkání. Sirius vypadal, že mu tahle kompenzace opravdu vyhovuje. Enny se musela usmát, když je viděla. Vzpomínala, jak to bývalo dřív...
„Blacku, odstup. Bojím se, že od tebe chytím tu blbost, co z tebe sálá všemi směry,“ vykřikla May na školního Casanovu.
„Ne, spíš se bojíš, že když přijdu blíž, tak mě nějakým šikovným způsobem zlomíš všechny kosti v těle. Jak to umíš jen ty...“ řekl trochu naštvaně Sirius.
„Hele, to se stalo jen jednou!“ odpověděla ublíženě.
Enny se musela v přítomnosti usmát. Jaké to bývaly časy...detail toho, že tohle se stalo teprve před měsícem, přehlížela. Přišlo jí to jako věky. Pak začala konečně chodit Lily s Jamesem. To byl průlom mezi nimi a Poberty. Ledy roztály a... víte, jak to dopadlo. Enny sama se do jednoho z nich tajně zamilovala, ale zatím se neodhodlala nic podniknout. Jediný myslící člen pobertovské party, totiž působil i trochu tajemně. Přistoupil k nim Chris a Andy se dívala všude, jen ne na něj.
"Jen se posaď," vyzvala ho May. Rozhlédl se nervózně po okolí a spatřil jediné volné místo vedle Anduel...
"Tak už si sedni nebo nám tu vyneseš spaní," ozvala se Enny, v hlase jí zazněl smích. Andy ji probodla pohledem a ústy naznačila
"Já vás uškrtím!"
"Jasně, my víme," odpověděla jí stejným způsobem Enn. Maysie už se zase věnovala Siriusovi. Chris poslechl a s mrknutím si sedl vedle Andy, ta okamžitě otočila hlavu na opačnou stranu a zahleděla se do krbu.
"Chrisi?" rozhodla se Enn zasáhnout.
"Ano?"
"Co děláš zítra?" vypálila na něj. Pocítila, že Remus vedle ní ztuhl. Její dušičku to zahřálo, že by u něj měla šanci?
"No, asi nic, proč?" zeptal se trochu zaraženě.
"Já jen, jestli bys tady Andy nenaučil létat. Slyšela jsem, že seš v tom dobrej. A taky vlastně viděla na zápase," plácla první, co jí napadlo. Remus se uvolnil a zesílil stisk. Enny se k němu ještě víc přitulila.
"To bych mohl, jestli bude mít Anduel zájem," očekávavě se na ni zadíval. Andy zbledla a hned v následující chvíli zrudla. Když už krbu věnovala víc pozornosti, než bylo vhodné, nasadila úsměv a pohlédla do těch krásných, blankytně modrých očí.
"Já se vlastně ve skutečnosti létat bojím, takže ...," ztišila hlas. Chrisův úsměv trochu zesmutněl. "Budu ráda, když mě to bude učit někdo s tvými schopnostmi," dodala pak sebejistěji.
"Super," nesnažil se ani skrýt své nadšení. "Sejdeme se ve tři?" navrhl.
"Tak fajn," vydechla And.
"Já už půjdu, musím napsat ještě pojednání pro Křiklana," zvedl se a zamířil do ložnice. Andy skryla tvář pod dlaněmi.
"Tak těžký to zas nebylo, ne?" pronesla ležérně Maysie, která zrovna nevěnovala všechnu svou pozornost Blackovi.
"Já ... Děkuju," zavýskla šťastně a chtěla jít obejmout jako první Maysie. Samozřejmě přibrala i malý stolek , který stál mezi pohovkou a křeslem, ve kterém seděla May.
"Vy ste fakt všechny stejný," začal se smát Sirius.
"A co my?" otočil se Remus na Enn.
"Všechny stejný?!" otočila se May dotčeně, jen co doobjala Andy.
"Já to takhle nemyslel..."
"No počkej," urazila se a vykroutila se z jeho objetí. Vzdorovitě pohodila svými hnědými vlady, které bylo o něco míň tmavé než ty Andiny a namířila si to k ložnicím.
"Zlatooo...!"
***
"M-my?" zeptala se Enny vyvedená z míry.
"No, jo... my?"
"No..." zčervenala a pokukovala po místnosti. Remus se jen usmál.
"Nešla by ses zítra projít k jezeru?" navrhl mírně nejistě, ale s úsměvem. Enny nahodila úsměv od ucha k uchu a chvíli s odpovědí vyčkala. Užívala si Remův čím dál tím nejistější pohled.
"Nó..." protáhla jakoby váhala. "Strašně ráda," dodala pak a zeširoka se zazubila.
"Super," Removi se zjevně ulevilo. Dal Enn pusu na tvář a pak se vytratil s tím, že si musí ještě ěnco zařídit...
Andy všechny pozorovala. Nevěděla jestli se má smát Siriusovi, který se snažil doběhnout May, nebo roztomilému pohledu Remuse.
"Mayyy! Počkej přece! Já to tak nemyslel!"
"No jasně," chovala se stále uraženě. Nkdo přece není stejný. každý je originál!
"Ale no ták, zlato..."
"Tohle si jen tak nevyžehlíš Blacku," ušklíbla se a naoko naštvaně a vyběhla schody. Líbilo se jí, když si jí usmiřoval...
Nešlo se nesmát, když se snažil vyjít do schodů, které se okamžitě proměnily v klouzačku...
Andy pak už jen slyšela, jak někdo velice hlasitě zabouchl dveře. A velkou ránu, jak sebou Sirius prásknul o zem. Přisedla si k ní na pohovku Enny, která se culila od ucha k uchu.
"Já ti říkala, že o tebe stojí a ty furt ne a ne," řekla rýpavě Andy. Enny jí nevnímala a pořád hleděla zasněně před sebe. Andy si povzdychla.
"Země, volá Enervate!" mávala jí před očima. A ono pořád nic. To už Anduel kroutila hlavou. Tak vytáhla hůlku a postříkala jí ledovou vodou. To už zabralo.
"Andueeeeeeeeeeeel!" zařičela, jako kdyby jí na nože brali.
"No co," řekla svatouškovským tónem. Naneštěstí ten výkřik přiměl May zase sjet dolů. Velkým obloukem se vyhnula tělu na zemi a zaířila si to rovnou k holkám. Bohužel to tělo na zemi se nechtělo jen tak vzdát.
"Zlatooo. Já se omlouvám, já to tak nemyslel..." snažil si jí usmířit Sirius.
"Ale myslel," řekla naoko uraženě. Bohužel její grimasa zanikla v okamžiku, kdy zakopla o koberec a skončila na zemi vedle něj. Nebyl by to Casanova, kdyby toho nevyužil...
"Slez ze mě, ty pokrytče!" vyprskla May a holky jí pozorovaly s velkým úsměvem. Enny už zapomněla, že jí Anduel "omylem" přivodila málem infarkt a se zájmem pozorovaly třetí potrhlici.
"Neslezu, udělám něco naprosot jinýho..." May se bála, že jí začne lechtat. Naštěstí jí jenom políbil. Ale ten polibek...May chtě nechtě se úplně rozplývala. To, že dělali přdstavení celé společenské místnosti je ani v nejmenším netrápilo. Když konečně Siri ukončil emocemi nabitý polibek, May jen stěží chytala dech.
"Stejně si idiot," řekla s úsměvem.
"Možná sem, ale musíš uznat, že krásnej idiot," zamrkal na ni. May se rozesmála.
"A hlavně, že můj idiot," přitáhla si ho k dalšímu polibku.
"Mě přijde, že se s ním May hádá ráda," podotkla tiše Andy k Enn.
"Hm, to víš, vždyť jen stačí vidět, jak se udobřujou a je jasný proč," zafilozofovala. Andy souhlasně přikývla.
"Stejně doufám, že já se s Chrisem moc hádat nebudu," pronesla zamyšleně.
"Já z tebe umřu, fakt, že jo, holka," začala se smát Enny.
"Můžeš mi říct, proč?" pokusila se And o vážný tón, moc jí to ale nešlo. Její kamarádky měly smích až moc nakažlivý.
"Prvně se stydíš na něj jen kouknout a teď tu mluvíš, jako by ste už spolu chodili," vyprskla Enn.
"Co není, může bejt. A taky bude ... Snad," dodala už míň sebejistěji.
"Já bych se s Remíkem taky nerada hádala ...," holky se po sobě podívaly a jako na povel vyprskly smíchy.
"Tak, zlato, jdeme už spát, odlepte se od sebe," žduchla Enn do Maysie, která se válela po Siriusovi, ten ji jen s nelibostí uvolnil ze své náruče.
"Zítra, brouku," laškovně mrkla na svého kkluka a s holkama vyběhly do pokoje. Lil tam ještě nebyla.
"Zejtra to bude ...," povzdychla si slastně Enn.
"Jeden z nejlepších dnů mého a tvého života," dokončila Andy.
"Máte recht, holky. Že já si to udobřování nenechala až na zítra," naoko posmutněla Maysie.
"Buď v klidu, stejně se zas něco najde a budete se udobřovat celej víkend," zavratala se Enny do peřin.
"Taky pravda," přitakala May a zatáhla si závěsy.
Tohle bude ještě hodně zajímavé ....
-> The End of second chapter <-
Komentáře jsou uzavřeny.



"Bacha, přestaň kroutit těma kukadlama, mladá dámo," řekla s vyplazeným jazykem May.
"Aspoň víme, kdo je tu teda ta stará," neodpustila si Andy.
"Tyyy jedna!" Hodila po ní polštář May. Samozřejmě se inteligentně přidaly i zbylé dvě a pokoj za chvíli vypadal jako po náletu slepičích bombardérů. Všude peří a bordel.
"A kdo to bude uklízet?" ptala se Enny.
"Lily," odpověděly jednohlasně Andy a May. Se smíchem se vydaly do společenky. Jak je uviděly, tak skupinky kolem nich se radši začínaly vytrácet, protože... Do minuty Enny zakopla o stůl, strhla sebou May, která stačila ještě Andy podrazit omylem nohy. Měly pověst naprostých pakostů na škole.
"To je zase den," povzdechla si Andy.