close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Komentová povídka...xD

8. února 2008 v 19:18 | Maysie |  ->Komentové povídky<-
Poprask..xD Bojte se, ale jdu to taky zkusit, takže se koukejte pěkně zapojit! =D

Čtyři pobertové nevzrušeně seděli u krbu a dva z nich dělali úkoly. Spíše řečeno, Moony dělal a Červíček opisoval. Náhle něco brýlatého chlapce vyrušilo z jeho hraní si se zlatonkou a zadíval se na svého pohledného kamaráda. Ne že by on sám pohledný nebyl, ale přece jenom jeho kamarád byl žádanější...
"Ty, Tichošlápku? Kde je plánek? Naposledy si ho měl ty,"
"Já? Tys ho měl, když si sledoval Evansovou, nezapomínej."
"Houby, to bylo včera. Ty sis ho bral dneska ráno!" koukl na svého přítele a a ten se zatvářil jakoby se mu vyjasnilo. *že by i rozsvítilo? =D * Najednou ovšem mladý Sirius Black spadl z opěradla křesla na kterém seděl. Celé dění společenské místnosti se zastavilo a koukalo na místo dění.
"Siriusi, hrabe ti?" zeptal se ho James a koukal na křeslo za kterým byl jeho kamarád. Ten vykoukl z poza křesla a prstem a otevřenou pusou ukazoval na Lilyan Evansovou.
"Sakra, proč má Evansová Pobertův plánek?!"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Naomiiiii Naomiiiii | Web | 8. února 2008 v 20:38

,,Cože?!" James se otočil za Siriusovým prstem. Před ním stála Lily Evansová a v ruce držela Pobertův plánek.

,,Hledáš tohle?" zamávala mu s tím před obličejem.

,,Kdes to vzala?" vyrazil ze sebe.

,,Není to jedno?Nicméně, bude se to hodit,"zastrčila si plánek do kapsy a s úsměvem se otočila k odchodu. James ji ale zadržel.

,,Dej mi to, Lily," chytnul ji za zápěstí. ,,prosím." zmirnil a pustil jí ho.

,,Nemám důvod,"ohradila se ,,a příště, až mě budeš sledovat v prefektských koupelnách, snaž se být méňe nápadný," změřila si ho pohledem a pak se otočila a zmizela mu z očí směrem do pokoje.

,,To je průser.."zaskuhral James.

,,Sakra, je prefektka! Předá to Filchovi!" vykřikoval Sirius. James se za ní rozběhl a bez klepání vrazil k ní do pokoje. Byla tam sama, seděla na posteli a v ruce držela plánek a ve druhé hůlku.

,,Co tady chceš?!" ohradila se. James zavřel dveře a přešel k ní.

Posadil se vedle ní a poprosil: ,,Dej mi ten plánek,nebo.."

,,Nebo..?"zvedla obočí Lily.

James se nadechnul a potom jí políbil....

2 Jasane Jasane | E-mail | Web | 8. února 2008 v 21:06

....polibek mu opětovala, ale jen proto, že se snažila dostat plánek daleko od něj. Podařilo se! Lily plánek schovala pod polštář do strašně tlusté bichle. James se jako omámený odtáh.

"Lily?" Zkusil to

"Ano...Jamesi?" Pornesla sladce.

"Dáš mi ten plánek? Prosím." Žadonil.

"Promiň Jamesi, ale........NE!" Odsekla a zvedla se.

"A-ale proč?" Koktal.

"Protože se mi bude hodit a jestli si myslíš, že ho dám Filchovi. Tak se šeredně pleteš..." Řekla a zabouchla dveře do koupeny. James si jen vzdychl.....a vydech. Podíval se po pokoji a napadlo ho, že by to tu mohl trochu prohledat. Bohužel se to nestalo, protože do pokoje vtrhla jedna spolubydlící Lil a začala ječet. James se raději vytratil, ale slíbil si, že se tam ještě dnes porozhládne.......

3 Peťka Peťka | E-mail | 8. února 2008 v 21:53

Lily byla úplně mimo. Odmítala tomu uvěřit. Ona se s ním líbá.....Právě sedí na své postely a líbá se s Jamesem Potterem.

S POTTEREM! S tím frajírkem a věčným průšvihářem!

Panebože  Lily, co to děláš?! JE TO POTTER!

Je ale tak něžný....

Není něžný, JE TO NAFOUKANEJ IDIOT!

Ale přitom tak krásně líbá.....

Potter neumí krásně líbat! Je to jen bezohlednej ignorant...

A je i docela hezký......

Není hezký!!!! Je naprosto...

Neodolatelný......ty jeho věčně rozcuchané vlasy jsou....

Naprosto příšerný!Vypadá jako když sleze z koštěte!

A ty jeho nádherné, oříškové oči!

Potter nemá krásné oči!

Ale má, on je naprosto.....moment....vždyť je to POTTER!!!

"POTTERE!!! CO SI SAKRA MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?!" zařvala Lily a odtrhla ho od sebe tak prudce, div nespadl z postele.

"Lily...." začal Dvanácterák.

"Ptám se tě, CO TO MĚLO ZNAMENAT?! Ty bezohlednej ignorante, nafoukanej idiote....!!!!

Celá společenská místnost napjatě poslouchala a téměř nedýchala. Sirius stál pod schody, které vedly do ložnic, Remus prkeně seděl v křesle a dokonce i Peter vzhlédl od svého úkolu.

"....magore! Jestli....Jestli ještě NĚKDY..!!!!"

"Lily!! Lily, prosím...!" křičel James.

Náměsíčník a Tichošlápek si vyměnili pohled plný zděšení.

"Jamesi, kámo seš v pohodě?" zavolal Sirius hlasitě.

"LILY...! Prosím přestaň!"

"....POTTERE! Okamžitě vypadni!" hned jak to dořekla, začala ho mlátit vším, co měla po ruce.

Celá společenka sledovala, jak James couvá ze dveří vedoucí k dívčím ložnicím a chrání si hlavu před Lily, která ho mlátila knížkou.

"Slyšíš Pottere, VYPADNI!"

"Lily! Evansová PŘESTAŇ! Siriusi!!" zakřičel a když si všiml svého kamaráda, běžel se za něj ukrýt.

4 Peťka Peťka | E-mail | 8. února 2008 v 21:56

Jéé, sem to sem dala pozdě, to je blbý teď sou tu dvě pokračování k tomu prvnímu, no nic, příště musim psát rychlejc:-))

5 Maysie Maysie | 8. února 2008 v 22:00

Nevadí, nechám to tu ale přístě koukat.. =D

;o)

6 Jenny Jenny | Web | 8. února 2008 v 22:01

Vrátil se zpátky do společenské místnosti, kde už na něj netrpělivě čekal Tichošlápek.

"Tak máš ho?" zeptal se, ale z mdlého výrazu brýlatého chlapce usoudil, že Evansová plánek stopila a Jamesovi se ho nepodařilo získat zpět.

"Ne." potvrdil mu záhy jeho domněnku James umrlčím hlasem a zkroušeně se zvrátil do křesla, které se s ním  překlopilo a přibilo k zemi chudáka Petera, který měl bohužel pomalejší reakce než hlemýžď zahradní a nestihl včas uskočit.  Moony jen zakroutil hlavou a líným pohybem hůlky vrátil Dvanácterákovo křeslo do původní polohy.  

"Co budeme dělat?" přerušil Sirius Peterovo úpění a James jen pokrčil nešťastně rameny.

"Dneska v noci se vloupeme Evansový do pokoje a vezmeme si to, co nám patří." prohlásil po chvíli zírání do ohně Dvanácterák pevným hlasem a zlostně probodl očima Siriuse, který se začal pochechtávat.

"Jestli tě tam Evanska načape, budou z tebe čtyři malý do školky a to jsem ještě hodně při zemi." James si jen odfrkl a přemýšlel. Kolečka mu v hlavě rotovala a náhle...

"Mám to, použijeme neviditelný plášť!" vykřikl vítězně a to Siriuse pobavilo ještě víc.

"Ty seš koumák." poplácal kamaráda po rameni a mohl se uchechtat Jamesovu obličeji, když se jeho výraz z rozzářeného promněnil na podrážděný.

Mezitím v koupelně....

Lily Evansová si s úsměvem prohlížela svoji kořist,chtě nechtě musela Potterovi přiznat, že vlastní opravdu zajímavý věcičky. Spíše vlastnil, opravila se škodolibě v duchu a zaměřila se na jednu konkrétní tečku na plánku, nad kterou se skvělo jméno....

7 Jasane Jasane | E-mail | Web | 9. února 2008 v 12:27

.......Albus Brumbál a další vedle něho Minerva Mcgonagallová. Vykulila oči co asi dělají? Lily se podívala pořádně a zjistila, že jsou v nějaké učebně. Musela se zasmál tak Brumla a ta slepice Gonagallka!!! Tak to je mazec.

Začala přemýšlet...kam ten plánek schová? Napadlo ji, že by mohla do svého kufru, ale to rychle zavrhla. Vyšla z koupelny a něco zavrzalo. Podívala se a uviděla jedno odchlípnuté prkno. Čupla si k němu a oddělala je. Bylo tam dost místa na to, aby ten plánek mohla schovat.....

...

Lily plánek schovala a zalehla do postele.

...

"Červe drž hubu!!!" Okřikl James Petra, protože dělal zase strašný rámus.

"Hele....tak pojďte určitě už spí!" Ozval se Sirius a šel pro neviditelný plášť do pokoje. Po chvíli přišel a třímal ho v ruce. James a Sirius se pod něj schovali. Rema nebrali, protože nechtěl a Petra zase nechtěli oni.

Po pár pokusech dostat se po schodech nahoru, se tam dostali a otevřeli dveře. Jaké bylo překvapení když tam viděli čtyři holky jak..........

8 Umbar Umbar | Web | 9. února 2008 v 17:43

...pijí máslový ležák? xD

" Opravdu nevím Lily. Stojí ti to vůbec za to? A navíc je to Potter. Ten Potter?"

"Nevím o co ti jde Gabrielo?!"

" Já se ti jen snažím poradit Lily, tak prosím nebuď nervózní. A neříkej, že nejsi. Tohle děláš vždy když se mluví o Potterovi."

"Opravdu?  Že jsem si nevšimla.., odsekla."

Ovšem z jejího omylu ji vyvedly tři souhlasně pokyvující hlavy ostatních dívek.

"Tak dobře! Možná mi je James Potter trochu sympatický. Už jste spokojené? To ale neznamená, že ho mám ráda. Každopádně s ním nechci nic mít"

"Co není může být Lily, ale dobře jak chceš. Už se o tom nebudeme bavit."

V Jamesovi zuřil vnitřní boj. Tohle byl, ale sakra špatný nápad. Samozřejmě Siriusův nápad.  Ale když ten Pobertův plánek je důležitý a rukou někoho tak odpovědného jako je Lily Evansnová je dokonalou zbraní hromadného ničení. A ona si s ním může dělat co chce. Ale to jak se dnes políbily. Nechci to zničit a jestli mě tu teď najde, co si o mě pomyslí. Vrátí se zpět k těm předchozím úsudkům o mě. A to taky nechci. Nejlepší prostě bude se vrátit.

Naklonil se k Siriusovi

"Mizíme! Tohle nemá cenu", šeptal mu do ucha.

Sirius nesouhlasně kývl a odmítal jít dál a tak ho James začal opatrně tlačit ke dveřím.

Ty se však se skřípáním otevřeli , vrazili do Jamese a ten vypadl z ochrany neviditelného pláště, přímo před nohy Lily Evansnové, která začala hystericky křičet....

9 Maysie Maysie | 9. února 2008 v 19:34

....Zatímco se James urychleně zvedal, Sirius zbabělsky utekl z pokoje a po právě promněněném schodišti se jako neviditelný svezl dolů do společenky.

"Li-ly, nekřič prosím, já to... vysvětlím!" snažil se něco říct, ale než to však stihl přilétla mu taková facka, že chytl druhou o stranu postele.

"Gab! Co to sakra děláš?! Pottera můžu mlátit jen já!" vřískla Lily a přišoupla se k Jamesovi, který teď v bezvědomí ležel na podlaze.

"Pottere?" zeptala se nejistě. "Ja-mesi..?" zeptala se tentokrát lehce panicky. Rukou mu lehce nadzvedla hlavu na které už nebyly jeho brýle. Lehce ho pleskla po tváři a to co ucítila na svých prtech jí vyděsilo. Přitáhla si před sebe svou ruku na které bylo trochu temně rudé krve.

"Gab!!! Tys ho.......   !"

10 Enervate Enervate | Web | 10. února 2008 v 0:04

řekla Lily přiškrceně. Blondýnka upřeně zírala na Jamesovo nehybné tělo.

"Sakra, dělejte něco!" křikla Lily. "Hůlku! dejte mi mou hůlku!" opatrně mu nechala klesnout hlavu zpět na zem. Po koberci se začal rozlévat temný flek. Rusovláska pevně sevřela svou hůlku a tiše pronášela zaklínadla. Rána se mu zacelila, po krvi nebylo ani stopy.

"Jamesi?" šeptla tiše a přidržela si jeho tvář. Nereagoval. Lily začala panikařit, holky seděly sklesle na posteli, nebyly schopny pohybu.

"Já nechtěla, to nebylo schválně ...," mumlala vyděšeně Gabriela. Lily se na ni otočila.

"Běžte pro madame Pomfreyovou, ale rychle!" zvýšila hlas, aby ji vůbec začaly vnímat. Její spolubydlící se chytily za ruce a vyběhly z pokoje všechny. Evansová osaměla sama s Potterem.

"Jamesi, prosím, tohle mi nedělej," zatřásla s ním trochu, znovu na něj použila kouzlo Enervate. Oční víčka mu trochu zacukaly.

"Pottere? Slyšíš? Jak ti je?" pohladila ho po tváři. Prudce otevřel oči. Lily se na něj usmála.

"Kde to jsem?" vyhrkl.

"No kde myslíš? V dívčí ložnici, nevím, co jsi měl v plánu tu dělat, ale zřejmě ukořistit si zpět ten tvůj drahocenný plánek," v očích jí zajiskřilo.

"Cože? O čem to mluvíš? Kdo vůbec jsi?!" zeptal se jí udiveně. Lily si až teprve teď všimla podivné prázdnoty v jeho očích....

11 Jenny Jenny | Web | 10. února 2008 v 12:00

"To myslíš vážně, Pottere?" zarazila se a hledala v Jamesově tváři alespoň náznak toho, že si z ní střílí.

"No jo...kdo jsi a co děláš v mém pokoji?" zahuhlal James a nepatrně se zamračil. Lily ucítila, jak  se v ní vybuchuje gejzír pocitů, něco mezi zlostí, lítostí a podrážděním. Jestli že si Potter nepamatuje, kdo ona je, ani si nepamatuje na to, že ji...Lily odhodlaně pohodila hlavou, co je jí do toho. Jednu výhodu to má, Potter ji nechá napokoji a ona bude mít od toho jeho věčného uhánění a otravování pokoj.

"Už jsem ti říkala, že jsi v dívčích ložnicích, takže tenhle pokoj není tvůj." Lily to už pomalu přestávalo bavit, přesto ní projel záblesk naděje, když se náhle tvář brýlatému chlapci rozjasnila poznáním. Ukázal na ní prstem a vítězně prohlásil:

"Ty jsi ta holka z léta!"

Rudovláska na něj zůstala zírat a James pokračoval:

"No jo, to jsi ty, ta co jsem s ní o prázkách chodil..." S Lily se zatočil svět , přesto posbírala sílu, aby překvapenému Jamesovi střelila facku  a zaječela:

"Jsem Lily Evansová a ty seš jenom bezcharakterní blbec!" Otočila se na podpatku a vyletěla rychlostí střely z pokoje. James sebou nechápavě trhl, když za sebou Lily pořádně práskla dveřmi. Netušil, proč ta holka tak vyváděla a také netušil, kdo je on sám...

12 Enervate Enervate | Web | 10. února 2008 v 12:17

Ztěžka se zvedl z podlahy, chytil se za hlavu. Ta bolest v ní byla nesnesitelná. Vyklopýtal z pokoje, když uviděl točité schodiště, zasténal. Pomalu, přidržujíc se zábradlí, se vydal dolů.

"Sakra, Jamesi! Cos tam dělal? Holky vyletěly, jak trefené. Něco je vyděsilo? Nebo co?" Černovlasý chlapec se rozhlídl, spatřil šedookého kluka. Ten se díval přímo na něj. James se párkrát otočil.

"Tos ... Tos mluvil na mě?" zeptal se nejistě.

"Ne, na toho svatýho támhle za tebou! Co je to s tebou, brácho?"

"Brácho? Ty seš můj brácha?" pozvedl jedno obočí.

"To ne, ale ... Jamesi, seš fakt v pohodě?" v Siriusově hlasu zazněly obavy.

"Proč mi říkáš James?"

"Protože se tak jmenuješ! Sakra, Remusi, co s ním je?" v tu chvíli se otvor do společenky otevřel a vešla madame Pomfreyová s děvčaty v patách.

"Výborně, vidím, že jste již vzhůru, pane Pottere. Vyšetřím vás, sedněte si zde," poklepala na křeslo, zmatený James poslechl. Ošetřovatelka nad ním mávala hůlkou a okládala mu tiše několik otázek.

"Lily!" sykl Sirius, když se k nim připojila i rusovláska. "Proč se choval tak divně?"

"Asi ztratil paměť, Gab mu vrazila facku a on se uhodil do hlavy," odpověděla mu šeptem Lil. Pořá musela myslet na to, co tam řekl.  

Opravdu s někým chodil?

Jasně, že chodil! Nebo si myslíš, že bude pořád čekat až se umoudříš a dáš mu šanci? vyjelo na ni její druhé já.

"Tak vážení, vypadá to, že zde přítomný pan Potter ztratil paměť," ozvala se po dalších deseti minutách ošetřovatelka.

"A ... Vrátí se mu?" zamumlal Sirius.

"To netuším, pane Blacku, to netuším," pohlédla mu upřeně do očí, zračila se v nich bezradnost. Lily několikrát zamrkala, to nemůže být pravda!

13 Maysie Maysie | 10. února 2008 v 16:43

... začaly jí uchvacovat výčitky svědomí a panika. Může za to ona, kdyby mu vrátila ten plánek... nemuselo by se to stát... ale nejdřív asi zabije Gab!

"Madam Pomfreyová, co budeme dělat?"

"Nevím slečno Evansová. Nejspíše pana Pottera vezmu na ošetřovnu a nepustím ho dokud se neuzdraví. Nemůže lítat po škole bez paměti," kdyby tato situace nebyla tak vážná musela by se zasmát.

"Dobře, půjdu s vámi," řekla nekompromisně Lily a i přes Siriusův pátravý výraz natáhla k Jamesovi ruku. Ten s její pomocí vstal a nechal se odvádět pryč. V popředí šla madam P a za ní se loudali ti dva.

"Určitě jsi ta holka z léta," řekl najednou a oba tím probral ze zadumání. Pak si nejsitě hrábl rukou do vlasů.

"Ne, nejsem. Asi máš špatnou paměť," odvětila nevrle. Jindy by se své odpovědi musela zasmát nebo se dokonce i pochválit. Ale teď?

Najednou však udělal něco co nečekala. Chytl jí za ruku a přitáhl si jí těsně k sobě. Lily koukala do těch jeho oříškových očí a nebyla schopná slova. Chtěla mu nadávat, ať jí pustí, křičet a nebo ho snad dokonce povzbudit ať dokončí to co teď žačal?

Každopádně on to dokončil a políbil jí. A ona? Nevzpouzela se. Mohla v tom snad vidět první polibek, který neslouží jen k tomu, aby jí jako vždycky políbil a následně dostal facku? Považovala snad tohle za první polibek, který si užívá?

Po chvíli se pomalu odtáhl. Pozoroval její zavřená víčka. Něco mu připomínaly, jen nevěděl co. Ale toužil to vědět.

"Proč si to udělal?" zeptala se potichu a své oči otevřela. Zvedla je víš a smaregdové oči se střetly s oříškovými...

"Nevím, chtěl jsem. Přišlo mi jako bych to dělal pořád, jen nevím proč," řekl zmateně a Lily se usmála...

14 Enervate Enervate | Web | 10. února 2008 v 17:04

"Takže my jsme spolu opravdu nikdy nechodili?" optal se po chvíli ticha James. Ošetřovatelka si ani nevšimla, že už ji nenásledují.

"Ne, i když si měl takovou snahu," už zašeptala.

"Snahu?"

"Hm, celejch sedm let si mě zval na rande," pohlédla mu do očí.

"A ty jsi odmítala?"

"Jo," řekla jednoduše, v hloubi duše ji zaplavila lítost. Proč s ním vlastně nikdy na to rande nešla?

"Škoda, já měl fakt pocit, že tě znám, někoho mi připomínáš, jen nevím koho," opět si prohrábl své číro. Lily se musela usmát, jak ji tenhle jeho  zvyk rozčiloval a zároveň přitahoval.

"Tohles taky dělal pořád, hlavně v mojí přítomnosti," ukázala na něj.

"Co?" spustil ruku.

"No, prohrabával sis vlasy," sklopila oči k zemi. Ucítila jeho dlaň na své tváři, mírným pohybem si její tvář zvedl blíž k té své.

"Bude ti vadit, když tě zase políbím?" jen zakroutila hlavou, nevěděla, co se to s ní děje. Jejich rty splynuly v dlouhém polibku.

15 Maysie Maysie | 10. února 2008 v 17:54

Po chvíli se zlehka odtáhl a Lily se usmála. V očí jí začalo pálit. Proč tohle nikdy neudělala? proč se tak chová jenom, když ztratí paměť?

"Stejně tě..." začala nahlas a pak ho ztišila. "...miluju..." zašeptala a sklopila hlavu k zemi.

"Co si říkala? Nebylo ti.. rozumnět," ovšem, slyšel jí moc dobře...

"To je jedno, stejně bys to pak zapomněl," řekla sklesle a vydala se za madam P......

16 Enervate Enervate | Web | 10. února 2008 v 18:02

"Evansová! Sakra, počkej?!" stačil ji chytit za ruku. Lily se na něj překvapeně otočila.

"Jak víš mé příjmení?"

"Říkala ho ta ošetřovatelka," trhl rameny. Naděje v jejích očích pohasla.

"Jdeme, už tak dostanem zprda," vydala se dál.

"Hele, tys ... Tys mě asi neměla moc v oblibě, co?"

"Hm, ne," přiznala.

"Zvláštní, a teď ses se mnou klidně líbala," v očích mu zajiskřilo. Lily si vzpomněla, na chvíle, kdy se spolu hádali. Vždycky měl v očích tyhle jiskřičky. Usmála se.

"Co je?"

"Ale nic, jen jsem ... Něco jsem si uvědomila," mávla rukou.

"Takže předtím jsi mě nikdy nepolíbila?"

"Ne," trochu zčervenala.

"V tom případě nechci, aby se mi paměť vrátila," prohlásil.

"Ty seš blázínek," rozesmála se. On s ní. Hlavou mu vířila její slova - Stejně tě miluju ..... Miloval i on ji? Netušil, ale cosi v jeho srdci mu říkalo, že ano...

17 Maysie Maysie | 10. února 2008 v 18:19

"No," přerušila ticho při kterém si koukali do očí. "Měli by jsme vážně už jít," prohlásila a chtěla jít.

"Lily počkej ještě," otočila se za ním s otázkou v očích. "Ještě nechci jít,"

"Jamesi, byla bych ráda kdyby jsme šli na tu ošetřovnu. Nebudeš mi věřit, ale měla jsme strach když ses neprobíral," řekl a on jen pokrčil rameny nic si přece nepamatoval..."A taky by bylo super kdyby se ti vrátila paměť," řekla s hranou radostí. Moment, nechtěla, aby se mu vrátila paměť? Nebo snad...?

"Ty chceš, aby se mi vrátila?"

"Jo," řekla i když si vůbec nebyla jistá. "Každý má mít svou paměť,"

"A když se mi vrátí, budeš se chovat jinak?"

"Vše se změní," řekla. Její slova měla více významů. Myslela to třeba i tak, že když se mu paměť vrátí, bude se k němu chovat jinak? Líp? Nebo to mělo vyznít úplně jinak..?

"V tom případě, můžu tě ještě políbit?"

"Jamesi-" nestihla už doříct přotože jí znovu políbil.

"Slečno Evansová! Pane Pottere!" vřískla po nich madam P, která si zřejmě všimla, že jí někdo chybí...

18 Anduel Anduel | Web | 12. února 2008 v 12:43

Rychle se od sebe odtrhli a Lily se trochu začervenala, protože si je teď madam Pomfreyová prohlížela zkoumavým pohledem.

"Pospěšte si. Pan Potter musí na ošetřovnu." Oba jen kývli hlavou a vrhali po sobě kradmé pohledy. Lily nevěděla, co se s ní děje. Proč tohle dělá? Ale ten pocit, který ji pokaždé zalil, když se jejich rty spojily. Pořád jí pálily od jejich posledního polibku. Chtěla vůbec aby byl poslední?

Došli už k ošetřovně a madam P vplula dovnitř. Možná jim chtěla dát i chvíli soukromí. Ale její důvody nebyly podstatné. Hlavní bylo, že teď Lily stála naproti Jamesovi a nevěděla co říct.

"Už bys měl jít," dostala ze sebe nakonec. A odhodlala se mu podívat do těch oříškových očí.

Jamese fascinovaly její oči. Byl mu ten pocit povědomý...když do nich hleděl, jakoby mu připomínaly něco co zapomněl. Probouzely v něm zastřené pocity. Byl si jistý, že jí taky miloval.

"Zůstaň tu se mnou. Prosím," řekl něžným a zároveň prosebným tónem.

19 Enervate Enervate | Web | 12. února 2008 v 17:26

"A k čemu to bude dobré? Když zůstanu," namítla Lil.

"Nebudu sám," odpověděl jednoduše. Lily se ušklíbla.

"Ty to přežiješ , Pottere. O to se nebojím. A na mě čekají ostatní, budou chtít vědět, co a jak."

"Škoda, ale je mi s tebou fajn," znovu se ponořil do zeleně jejích očí.

"To mně s tebou překvapivě taky," zašeptala skoro neslyšně.

"Tak, pane Pottere! Jak dlouho ještě budu čekat? A vy, slečno Evansová, vy už se vraťte na kolej! Je dávno po večerce!"

"Jistě. Tak ahoj," rozloučila se s Jamesem. Ten ji zadržel.

"Ahoj, krásná vílo," zašeptal a políbil ji do vlasů. Lil se na něj usmála a otočila se k odchodu. Na tváři jí pohrával úsměv...

20 Maysie Maysie | 12. února 2008 v 17:53

.... nedalo jí to a přes rameno se otočila. Začala se trošku červenat, když zjistila, že tam stále stál a pozoroval jí dokud se mu neztratí z očí.¨Zářivě se na ní usmál a ona mu úsměv vrátila.

"Škoda, že si to nebude pamatovat," šeptla do ticha. Nebyla si tím sice tak jistá, ale u věčiny případů to tak bývalo. S tím teď nic neudělá... Vešla do společenky a přejela výrazy všech kolem. Upřímně jejich výrazů se lekla víc, než když na ní James vybavil to, že neví kdo je.

"Tak co?" vybalil to an ní Black rovnou.

"Já nevim, Pomfreyová si ho odvedla na ošetřovnu a mě poslala sem," řekla popravdě a prsty si přejala přes své rty. Její kamarádky na ní jen udiveně koukli. Pokrčila rameny a mírně se začervenala.

"A bude v pohodě?"

"Blacku, já nevím!" odbyla ho a zamířila do pokojů i přes udivené zraky ostatních. Jestli bude v pohodě vážně nevěděla, věděla jen, že se ještě dneska večer na ošetřovně staví.....

21 Anduel Anduel | Web | 12. února 2008 v 18:18

Potřebovala být chvíli sama, a tak vyrazila do dívčích ložnic. Když otevřela dveře a uviděla místo, kde se to stalo, tak jí zaplavil zvláštní pocit. Lehla si na postel a dumala nad tím, co se stalo. Chtěla, aby se uzdravil. Ale taky se bála, že by pak zapomněl...Pokaždé, když si přehrávala ty scény...Nikdy by neřekla, že jí někdo může tak poplést hlavu. Natož Potter. James...vybavil se jí pohled těch oříškových očí. měla pocit, že jí s nimi viděl do duše.

Snažila se aspoň na chvíli usnout, ale nešlo to. Jen jak zavřela oči, tak ho viděla. Jeho úsměv...s rozhodností se zvedla z postele a řekla si, že za ním musí jít. Byla už hluboká noc a na cestu neblo vidět. Bála se, že zakopne a zbudí spolubydlící. Naštěstí při ní stálo štěstí, nebo osud...a ona se celá a bez úhony dostala na chodbu před nebelvírskou věží. Vydala se na cestu a ohlížela se za každým rohem.  Na nikoho nenarazila, a tak se bezpečně dostala před ošetřovnu. Zavřela oči, nadechla se a trochu vrazila do dveří. Vklouzla dovnitř.

"Ševelissimo," zašeptala. A zavřela dveře. Zaskřípaly... nemohla je slyšet madam P, ale...

"Kdo je tam?" Někdo jiný ano. Viděla jeho obrysy na zadním lůžku. Vykročila směrem k němu.

"To jsem já. Ev...Lily," řekla potichu, i když je nikdo nemohl slyšet... bylo vidět, že se posadil na posteli. Přistoupila k němu a sedla si na jeho postel.

"Proč si přišla?" ptal se zmateně, ale viditelně šťastně. Musela se ve tmě pousmát.

"Já...nevím, " zalhala. Věděla až moc dobře, proč přišla.

"Určitě?" řekl a nemusela mu vidět do tváře, aby viděla, že se usmívá. Pozvedl jí bradu a snažil se jí i ve tmě propálit tu díru do duše. Přiblížil se a Lily začínala nervóznět a zmatkovat, ale neodtáhla se...

Dělili je od sebe milimetry. Pak ten zbývající prostor mezi nimi překonala Lily. A jejich rty se spojily ve vášnivém polibku...

22 Enervate Enervate | Web | 12. února 2008 v 18:41

"Lily, nestalo se nic?" promluvil pak James jako náměsíčný.

"Nee," šeptla, ruku stále kolem jeho krku.

"Ty jsi mě sama od sebe políbila ...," Lily se zarazila.

"Proč jsi dneska přišel do naší ložnice?" zeptala se ho se strachem ... Jestli odpoví...

"Proč se ptáš? Sama to dobře víš, pro plánek," pokrčil rameny. "Jen nevím, z jakého důvodu jsem na ošetřovně," prohrábl si vlasy. "Od tý chvíle, co jsem vypadl z pod pláště si nějak nic nepamatuju," nasadil soustředěný výraz a čekal, jak Lily zareaguje.

"Takže si nepamatuješ nic, co se událo dnes po tom, co ti Gab vrazila tu facku?" Lil začala panikařit ... Jak to teď bude? Dokáže žít bez jeho polibků?

"Ona mi vrazila ...," přejel si rukou po tváři.

"Tak pamatuješ si něco?" nevydržela to už a vyjela na něj. James se rozhodl slitovat se nad ní. Pohladil ji dlaní po tváři, cítil, že mírně třese.

"Jak bych mohl zapomenout? Na tebe ... tvé polibky ... Byl bych bláhový," šeptl jí u tváře, pak ji lehce políbil. V Lily se mísila úleva s radostí a ... láskou? Nevěděla, stačilo jí, že je tu s ním, že ji objímá a líbá ...

"Lily, dáš mi šanci? Půjdeš se mnou na rande?" i v té tmě postřehla jiskřičky v jeho očích.

"Půjdu," kývla.

23 Maysie Maysie | 12. února 2008 v 18:48

-> The End <-

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly