Takže, házím prolog... :o) První kapča je na Jenny ;o)
______________________________________________________________
Sluneční paprsky posledního letního světla dopadaly na zelenou trávu na bradavických pozemcích. Chlapec s delšími tmavými vlasy si ledabyle odhrnul pramen vlasů z očí, kam s nedbalou elegancí dopadal. Po jeho pravici seděl chlapec s brýlemi a uhlově černými havraními vlasy, který si zaujatě pohrával se svou zlatonkou. Asi o metr dál se o strom opíral další chlapec, který si zaujatě četl jakousi velmi objemnou knížku. Měl světle hnědé vlasy, které mu částečně padaly do čela. A nakonec těsně vedle brýlatého chlapce seděl malý obtloustlý špinavý blonďák. V puse měl zaražené lízátko a dychtivě pozoroval Jamese Pottera, nebelvírského chytače, hrajícího si se svou zlatonkou. Kdykoli se Jamesovi povedla nějaká obzvlášť zajímavá finta, Peter Pettigrew nadšeně zatleskal. To následovalo otrávený pohled Siriuse Blacka, školního casanovi. "Schovej to už konečně," řekl otráveně a znechuceným pohledem sjel Petera. James jen pokrčil rameny a zastrčil zlatonku do kapsy.
"Já se tak nudím," postěžoval Sirius. "Škoda že není úplněk,"
"No to určitě," odfrkl si chlapec za knížkou, Remus Lupin.
"Tohle by tě mohlo pobavit, Tichošlápku ," zazubil se zvesela James a zavedl rozhovor jinam než stačil Sirie odpovědět. Sirius pozvolna pootočil hlavu. Přihlížející by tvrdili, že si dával záležet na své eleganci pořád. Kdyby náhodou byla poblíž nějaká jeho další oběť…
Nahodil potěšený výraz.
"Výborně," šeptl měkce. "Srabus." James lehce přikývl a vytáhl hůlku. Následoval ho i Sirius. Remus zachmuřeně zůstal u čtení knížky, i když vůbec nepohyboval očima. Peter celé dění pozoroval.
"Koho pak to tu máme?" zeptal se sladce Sirie a zamířil ke Snapeovi.
"Srabusi," dodal s úšklebkem James. Snape se začal sápat po své hůlce. Sotva jí vytáhl James už na něj mířil.
"Expeli-"
"Pottere, Pottere…" zaslechl za svými zády známý hlas své vyvolené, která ho k jeho smůle odmítá už sedmým rokem. "Ty se nikdy nezměníš."
"Ale-" snažil se ospravedlnit. O Lily Evansovou usiloval už dlouho. Dokonce se snažil i omezit provokování jejich zmijozelského kamaráda, aby na ní zapůsobil. Jenže teď je nachytala.
"Šetři slova, Pottere," odbyla ho. Než však stačila říct něco dalšího, Snape pozvedl hůlku z níž vyšlehl záblesk světla a střetl se s Jamesovou tváří.
"Expelliarmus!" křikl Black a odzbrojil Snapea. Jamesovi se teď na tváři rýsoval krvavý šrám. Tlumeně sykl bolestí, ale svou hůlku nechal skloněnou. Nechtěl ještě víc popudit Lily. Zrzce se na krátkou chvíli v očích zaleskly obavy, které však postřehl jen Remus. Sirius sebral Severusovu hůlku a dál na něj mířil.
"V pořádku?" zeptala se a rychle dodala: "Pottere," jakoby dala najevo, že se mezi nimi nic nezměnilo a že je jí naprosto lhostejný. James jen pokýval hlavou a přiložil si k tváři kapesník. "Měl bys zajít na ošetřovnu," řekla s nezájmem.
"Máš snad strach, Evansová?" usmál se na ni a v očích mu pohrávaly pobavené jiskřičky.
"To sotva," odsekla a mírně ji zacukaly koutky. "A ty," kývla na Snapea. "Nenuť mě abych ti odebrala body," řekla kousavě. Sirius mu, ač nerad vrátil hůlku a Snape se s nadávkami vzdálil.
"Evansová-" James se pokusil znovu navázat rozhovor, ale už mnohem příjemnějším, hlubším a zralejším hlasem.
"Ty nikdy nevyrosteš, pořád se chováš jako malej. Pořád si cucháš vlasy, protože si myslíš bůhvíjak ti nesluší, když vypadáš jako bys zrovna slezl z koštěte. Předvádíš se s tou pitomou zlatonkou… chodíš po chodbách a uřkneš každého, kdo se ti znelíbí jen protože to umíš… Jsi idiot Pottere." Dokončila svůj monolog, otočila se na podpatku a odešla po stopách Snapea do hradu.
"Co to do ní sakra vjelo?! Tohle už od šestého ročníku nedělám!"
"Nebude to tím, že teď začal sedmej a přes prázdniny jste se neviděli?" dloubl si do něj posměšně Sirius.
"Stejně, tohle bylo tenhle rok poprví." Hájil se dál James.
"No jo kámo," poplácal Jamese konejšivě po zádech. Ten ale nevrle ucukl a odešel zahloubaně pryč.
Přemýšlel nad jeho vztahem k Lily a jejím vztahem k němu. Tenhle průběh se mu nelíbil. Měl poslední rok na to, aby jí získal…



supeeeeer jen tak dal