4. března 2008 v 15:04 | Anduel
|
Takže 2 kapča by Anduel :o) Podle mě se jí moc povedla... =)
_____________________________________________________________
Od našeho rozchodu uběhl asi týden. Denně mě provázely obdivné pohledy. Někdy i nevěřící... jak se zdálo, tak jsem byla opravdu první, co tomu kohoutovi dala za vyučenou. Sice mi s ním bylo hezky, ale nachytat ho, jak objíždí nějakou blonďatou slepici na chodbě? Ne, díky. Teda... nedá se říct, že by mě všichni jen chválily... děvčata měly na můj rozchod s Blackem trochu jiný názor. Kolovaly názory, že jsem frigidní a nebo naprosto blbá. No to druhé nemůžu zas tak úplně vyloučit...svým rozhodnutím jsem si moc jistá nebyla. Ale stalo se.
Zrovna jsme měli mít dvouhodinovku lektvarů. Ten "šťastný" výraz na mé tváři opravdu není hraný... studený, zatuchlý a tmavý kobky... to bylo něco pro mě. Kor ta úžasná věda...o bublajících břečkách. Přiblížila jsem se k hloučku Nebelvírských. Když v tom se ozvalo...
"Hej, Evansová!" A ve stejnou chvíli...
"Hej, Sandersová!" Všichni okolo se nevěřícně ohlídli. Samotní dva přátelé se začali smát, protože to nebylo plánované. Za to já společně s Evansovou jsem je pohrdavě pozorovala.
"Co chceš, Blacku?" zeptala jsem se skákajíc do řeči naší primusce, která chtěla položit asi stejnou otázku...ale tomu rozčepýřenému paku vedle toho idiota.
"Prostě jsem tě chtěl pozdravit, Sandersová," řekl se svůdným úsměvem. Všichni se po sobě nechápavě koukali. Sirius Black někomu nadbíhá? To se snad celý svět zbláznil? Nechápala jsme to ani já. To teda není žádná novinka, ale stejně...
Potter z toho šoku zapomněl svojí řeč k Lily. Jak bylo vidět, Black se se svými záměr taky nesvěřil. Co to kuje a pikle? Pak oba pokračovali dál do třídy.
"Nechceš si ke mně sednout?" zeptala se Lily. S úsměvem jsem přikývla. Nikdy jsme se spolu moc nebavily. Lily byla na všechny milá, ale díky jejímu přátelství se Severusem Snapem, se jí někdo radši klidil z cesty, i když se pak v páťáku teda rozhádali.
"Dobrý den, studenti..." pozdravil s úsměvem Křiklan. Donutila jsme se neprotočit oči v sloup, by bylo asi v první lavici moc nápadný. Hodina uběhla celkem rychle. Lily byla až překvapivě fajn... a byla tak hodná, že mi pomohla i s lektvarem...
Jako další byla v pořadí obrana. Jeden z mála předmětů, jež mě doopravdy bavil.
Kor naše říďa byla dokonalá...
"Sednout si snad už umíte sami ne?" Teda většinou byla v pohodě. Dnes působila trochu popuzeně.
"Rozdělím vás do dvojic," řekla přísně. Povzdechla jsem si. Vždycky mě dávala dohromady s nějakým ignorantem.
"Malfoy a Gregorovská," říkala rychle. Ta blondýna nasadila spokojený výraz. Asi byl spokojený, že je to někdo ze zmijozelu.
"Potter a Evansová." Lily vedle mě jen tiše zasténala. Někdy jsme si říkala, že to ti profesoři dělají naschvál. Vždycky ti dva skončili spolu. Ty staříci si snad mezi sebou uzavřeli sázky, kdy jí Potter sbalí. A podle mě do toho byl nejvíc zapletenej Brumla...ale v čem on neměl prsty že?
"Sandersová a..." Musela se rozhlédnout po třídě a pohled jí utkvěl na...
"...pan Lupin," řekla nakonec. Vydechla jsem úlevou a otočila jsem se na Rema. Spokojeně se usmíval. Za to jeho černovlasý kamarád vypadal, že nemá daleko k protestování.
"Diginová a Black," pokračovala dál Nerva a mně dalo zabrat, abych nevyprskla smíchy. To jsem Siriusovi nepřála ani já... tato... ehm, holka? Opravdu jako holka nevypadala a ani se tak nechovala. McGonagalka musí mít na Siriho pifku. Bylo vidět, jak viditelně zbledl. A jak pořád těkal nenápadně pohledem k Removi. Konečně dala McGonagallová povel k přesednutí. Rem se zvedl a zamířil ke mně.
"Ahoj," pozdravil s úsměvem. Nepatrně jsem se zachvěla. Co se to se mnou zase děje?
"Ahoj," odpověděla jsem tlumeně. Posadil se vedle mě a vzhlédl k řídě, očekávajíc zadání. Rychle jsem od něj odtrhla pohled.
"Dnes budete nacvičovat kouzlo na přeměnění oblečení. Hodí se to při maskování. Nejoriginálnější změna dostane pro svou kolej body," řekla nakonec s lehkým úsměvem.
Nervózně jsem se na Rema podívala. Ten vypadal spokojeně, tak jsem vydedukovala, že to kouzlo asi i zná... není o dokonalej? Co to zas kecám za kraviny.
"Ehm, máš nějakej nápad?" zeptal se mě pak.
"Žádnej normální ne... jak je u mě zvykem," řekla jsem s úsměvem. Rem se začal tvářit zadumaně a mně pohled sklouzl k Blackovi. Bál se k Brigit byť jen přiblížit. Seděl na druhé straně lavice a odkláněl se co nejdál. Hotový gentleman.
S Remem jsme se nakonec shodli na tričku s obrázkem Mickey Mouse. Zrovna, když jsme se to pokoušeli vykoumat, ozvala se strašlivá rána. Po ní následoval výbuch smíchu.
"Ah...Siriusi, promiň," začala blekotat Diginová. Konečně závan kouře odvál někam pryč a mně na něm spočinul pohled. poprskala jsem celou lavici. Náš milý Casanova byl obětí Brigitiného kouzla. Popletla si kouzlo na změnu barvy vlasů, takže hošan měl teď kebuli na platinově blonďatou, když se to pak pravděpodobně snažila Brig napravit, tak konečně přišla na to správné kouzlo ke změně oblečení, bohužel pro Siriuse ho použila na odstraňování té barvy z vlasů... ale trefila se spíš do obličeje. Takže drahý Siriusek měl obličej na růžovo.
"Ehm, deset bodů pro Nebelvír. Originálnější krytí jsem ještě neviděla, pane Blacku," řekla na pokraji výbuchu smíchu McGonagalka. Brigit se mu stále omlouvala a omlouvala, ale on už zdrhal na ošetřovnu.
Pořád jsem v sobě dusila smích, ale když se ohlédl a spočinul pohledem na mně. Mně ho snad začínalo být i líto. Otočil se a pokračoval dál za Popy. Končila hodina, tak jsem se vstala a snažila se rychle vyjít ven. Remus mě však dohonil.
"Summer, máš odpoledne čas?" ptal se nervózně. Zastavila jsem se a otočila jsem se ně něj.
"Proč?" zeptala jsem se s náznakem úsměvu. Cítila jsem, jak mi začalo bušit srdce.
"Jestli bys se mnou nešla k jezeru," dostal ze sebe nakonec. Bylo vidět, jak je strašně nejistý.
"Strašně ráda," řekla jsem a lehce jsem ho políbila na rty.
:O chudacik siri:(( a tesiiiim sa na dalsiu