close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

21. Kapitola - 1/2- Byl to jen sen

20. března 2008 v 10:00 | Maysie |  Tajemství*
Tak... přináším vám první část závěrečný kapitoly... To dlouhé okecávání si nechám k druhé a tím poslednímu dodatku k téhle povídce... Předem říkám, že epilog nebude. Tak ať se vám to líbí... :o) Zatímco vy si tu budete úchvatně číst, já stojím na úřadu.... bože...xD Miluju focení

_________________________________________________________________
V tu chvíli jsem uvítala, že v pokojí nikdo není. Můžu se pořádně vybrečet, aniž by mě někdo litoval…
S touhle myšlenkou se mi v očích začaly tvarovat slzy, které postupně stékaly po mé tváři až dopadly na bílý polštář. K průhledným slzám se po chvíli přidala černá řasenka, který dokonale označila polštář. Teď mi to ale bylo dokonale jedno. Rozklepaně jsem ze sebe stáhla kabát a vrátila se zpátky na postel. Bylo to na mě moc. Nedokážu to všechno držet na uzdě a hrát si na ledovou královnu. Už to prostě nezvládám! Nedokážu se chovat lhostejně k Siriusovi… nedokážu s takovým klidem jako do teď dál procházet kolem April jakoby se nechumelilo. Můj pláč už nedokáže zastavit snad nic… potřebuju to ze sebe všechno dostat… chci najít důvody proč tomu tak je… důvody proč se všechno takhle stalo…
Dveře potichu klaply. Já si toho ale nevšímala a ronila jsem slzy dál. Bylo mi jedno kdo to byl. "Annie…" zašeptala Lily a zavřela za sebou dveře.
"Ne-ch m-ě Li-ly…" vykoktala jsem mezi pláčem s hlavou zabořenou do polštáře.
"Ann, neplakej…" přisedla si ke mně tiše na postel a rukou mě hladila po zádech. I když to působilo uklidňujícně, já teď neměla sklon k tomu se uklidnit.
"Ty to ne-chápeš…" vydolovala jsem ze sebe, když jsem se snažila zklidnit své vzlyky a uslzeným obličejem, jsem koukla na Lil.
"Chápu… je to těžké, já vím…" šeptla a pohladila mě po vlasech. Přivřela jsem mírně oči a skrz řasy se mi prodrala další slza.
"Li-ly…" Lily mě donutila se posadit a objala mě. Vděčně jsem přijala její objetí a schoulila se jí do náruče. Poskytla mi nejvíc co mohla. Pocit, že aspoň někoho ještě mám. Někoho, kdo za mnou stojí a můžu mu věřit ať se rozhodnu jakkoli.
"Šš… to bude…" zasekla se. Naposledy když mi říkala, že to bude fajn… "…bude líp…"
"Já už to nevy-držím…" špitla jsem a dalšími slzami máčela Lilyino rameno.
"Vydržíš, zvládneš to… to všechno… neboj… budu při tobě… vždycky,"
"Proč mě tak trá-pí? Proč to dělá…"
"Odehnala si ho… teda, nemyslím to takhle… chci tím říct, že když jsi s ním nechtěla mluvit… vzdal to…"
"A pak, že o lásku se má bojovat…" řekla jsem hořce.
"Tak bojuj…" povzbudila mě Lily.
"Je už pozdě… copak si ho neviděla..?"
"Nikdy není pozdě Ann! Naděje umírá poslední…" odtrhla jsem se od Lily a otřela si slzy do rukávů.
"Možná…"
"Určitě!" kývla jsem.
"Lily… já… děkuju…"
"Není za co," přitáhla jsem si kapesník a otřela si zbylé slzy.
"Jdi za Jamesem… já…potřebuju být sama… popřemýšlet o tom…"
"Jsi si jistá?" pokývala jsem hlavou. "Dobře," řekla ještě, pousmála se a potichu vyšla z pokoje. Stáhla jsem ze sebe svetr a džíny a zalezla jsem si pod peřinu. Pevně jsem se tiskla k polštáři a koukala na zatažené závěsy své postele. Vážně naděje umírá poslední..? Kdo ví…
Omračující světlo, které mi začalo pronikat do očí. Otevřela jsem je a podívala se přímo do slunce za oknem. Vykouklo z pod mraků zrovna v tu nejnepříhodnější chvíli. Zamžourala jsem očima a spustila nohy z postele. Rozhlídla jsem se a zase byl pokoj prázdný. Vedle sebe jsem našla lísteček.
Dobré ráno,
Chtěla jsem tě nechat prospat a tak jsem tě nebudila. Přinesla jsem ti snídani, je na nočním stolku. Lily.
No skvěle. Podívala jsem se na noční stolek a vážně. Tohle hýčkání bych snesla pořád. Natáhla jsem se pro suchý toast a marmeládu. Nebudu vám popisovat jak jsem to jedla, radši přeskočím o pár minut později…
Zamířila jsem do koupelny a smyla si rozteklé linky pod očima a rozmazanou řasenku. Hned to vypadalo líp. Podle hodin jsem zjistila že je něco po dvanáctý. Musela jsem se ušklíbnou, když jsem si vzpomněla jak pozdě jsem konečně usnula. Trochu jsem přespala denní limit. Ale co, je sobota…a dneska je ples… ples…
Hodila jsem na sebe košili a školní sukni a zamířila dolů. Ve společence jsem uviděla Lil s Jamesem a tak jsem zamířila k nim. "Ahoj," pokusila jsem se vykouzlit úsměv, i když má ponurá nálada mě vůbec nepřešla.
"Ahoj," odpověděli jednohlasně a já zabrala křeslo po Lilyině pravici.
"Jak ses vyspala..?" ozvala se Lily, aby přerušila tíživé ticho. Nejspíš jen pro ně. Já byla myšlenkami jinde. Musím říkat kde..?
"Jo, dobře… dík,"
"Není za co," pousmála se a pohlédla na hodiny na stěně. "No, půjdeš s námi na oběd?" zeptala se v zápětí.
"Ne, dík. Teď jsem snídala," připomněla jsem jí.
"Dobře… tak mi jdeme, mám ti něco vzít?" jen jsem zakroutila hlavou. Lily se s James zvedla a zamířili k odchodu. "Zatím," rozloučili se a já jen ležérně mávla rukou. Hned jak odešly jsem zaplula a na gauč, kde jsem se rozvalila. Hlavu jsem si podložila jedním polštářem a koukala jsem do hypnotizujícího ohně. Sice jsem vůbec nebyla unavená, ale ten oheň… klížily se mi oči. Netrvalo dlouho a hypnotizující plameny přemohly moje oči a já je zavřela. Dokonce jsem i usnula. Sice netuším jak se mi to povedlo, když jsem dnes spala tak dlouho…
Ze spánku mě vytrhl až dotek na mé tváři. Na krátkou chvilku jsem rozevřela na malou škvíru oči. Když jsem před sebou spatřila Siriuse, jak se nade mnou sklání zase jsem je zavřela. "Sny jsou krásný…" šeptla jsem rozespale a asi i ze spaní. V tu chvíli jsem byla reálná, nebo pesimistická. Vyberte si. Nepřišlo mi zrovna přirozený, aby se tu nade mnou skláněl, když se mi vyhýbá… označila jsem to proto za sen a převalila jsem se na bok. Možná mi to přišlo a nebo jsem si to zase vysnila… ale ucítila jsem ještě jednou ten stejný dotek a pak tiché kroky pryč.
"Ann..?" někdo na mě promluvil a zlehka se mnou zatřásl.
"Hm…" protáhla jsem a odlepila oči. "Lily? Já… tu usla?" otevřela jsem oči dokořán a nasměrovala je na Lily.
"Asi," podotknula s úsměvem. Přišla s ní i Marry.
"No… nevím jak jsem to dokázala," řekla jsem, posadila se a tím uvolnila místo Mar. "Jaký byl oběd?" pokusila jsem se nadhodit téma a přitom si rovnala vlasy.
"Klasika, znáš to… pohled na Petera odradil půlku stolu, takže tam bylo místo a hodně zbylo. I když Peter se o to postaral…" usmála se Marry a já pokývala hlavou.
"Hlavně to mi teď chybí," zašklebila jsem se a opřela se o opěradlo.
"No já jdu zabrat koupelnu dokud je ještě volná," ušklíbla se Mar a zvedla se.
"Dobře," zhodnotila situaci Lil a já se zaměřila na hodiny. Bylo půl třetí. "Ann?" zamávala mi rukou před obličejem a já přestala tupě civět na hodiny. Povytáhla jsem obočí. Marry se mezitím zdejchla. "Nechceš si se mnou zahrát šachy?"
"Šachy… jo jasně," přikývla jsem a Lily jedním mávnutím hůlky přivolala všechno potřebné. Šachovnice se úhledně rozprostřela na stole a postupně se každá figurka zařadila na své místo.
Hrály jsme nejmíň půl hodiny, když mě Lily připravila o věž. Netrvalo dlouho a já svůj boj vzdala.
"Šach mat," oznámila mi zrzka a nadšeně se pousmála.
"Super," zakřenila jsem se a pohlédla instinktivně k východu ze společenky. Akorát vešel Jimmy. "Nerada prohrávám," připustila jsem ještě s úsměvem. Vážně nerada prohrávám ať je to v čemkoli.
"Ahoj,"pozdravil a přisedl si k Lil na gauč. Líbl jí na tvář.
"Zdravím," zareagovala jsem na pozdrav, jelikož Lil se jen culivě usmála. "No, já mizím, do pokoje," upřesnila jsem svou budoucí trasu a zvedla se.
"Nemusíš nikam chodit," ozval se James a Lily přikývla.
"Jistě, že ne," přidala své tvrzení a já se pomalu dala k odchodu.
"A dělat křena..?" zakroutila jsem hlavou. "Jdu si číst," rukou jsem si prohrábla vlasy a zmizela na schodech. Jaké překvapení, když Marry stále ještě obsazovala koupelnu a tekoucí voda toho byla jasným důkazem. Přešla jsem ke stolku a vytáhla z něj nejobsáhlejší knihu. A podívejme, Dějiny čar a kouzel. Už dlouho jsem je neotevřela… typuju, že je měla půjčené naše premiantka…
Sbalila jsem knížku a přesunula se s ní na postel, kde jsem se pohodlně uvelebila. Knihu jsem rozevřela zhruba v půlce. Myslím, že tady jsem před prázdninama skončila.
993 - Godric Nebelvír, Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Salazar Zmijozel zakládají Bradavickou školu čar a kouzel…
Začetla jsem se. Nedělalo mi problém ztratit pojem o čase a zahloubat se do téhle knížky. Po několika minutách nevyrušeného čtení vrzly dveře a dovnitř a povrchním výrazem vplula April. Přes rameno jsem se na ní ohlédla a spatřila její výraz. V tu chvíli se ve mně zdvihla dávka nechuti a stou jsem se taky otočila zpět. Bože, nechápu jak se někdo může takhle změnit…
Před 600 lety n.l.
Nicolas Flamel vytváří Kámen mudrců, jednu z nejpodivnějších a nejmocnějších kouzelných substancí vůbec, a během následujících staletí ho používá, aby sobě a své manželce zajistil věčný život. Flamelův kámen je jediný svého druhu, který se dochoval až do 20. století…
Znovu jsem se začetla mezi řádky. Nevnímala jsem jak ubíhá čas a ani stránky knihy…
Do pokoje se zčista jasna jako uragán přihnala Lily a zastavila přímo u mě.
"Děje se něco?" zeptala jsem se instinktivně a ani nevzhlédla od knihy.
"Je půl pátý..!" vyhrkla a hnala se přes pokoj k posteli.
"Ples je až v šest, tak klid. Do koupelny se stejně nedostaneš, je tam April." Její jméno jsem řekla se značnou nevolí a odvrátila jsem se od knihy. "Když konečně vylezla Marry, přihnala se ona,"
"Ale… to nestihneme… já úplně-"
"Zapomněla na čas, já vím. James je zázrak co?" pousmála jsem se a zaklapla knihu. "V klidu, všechno stihnem…"
"Ale-"
"Lil!" už jsem jí musela se smíchem okřiknout. April zrovna vylezla z koupelny. "Běž, já zatím připravím věci," Lily vstala a už převážně v klidu tam zamířila. Mezitím co se koupala jsem na stolek vyházela všechen make-up a věci potřebný k úpravě vlasů. Pak jsem přešla ke skříni a vytáhla z nich dva obaly na šaty. Z nichž jsem vyndala naše šaty. Rukou jsem lehce přejela po hebké látce a perleťové výšivce. Než se Lily vydrkotala z koupelny stvořila jsem účes Marry. Skončila s jednoduchým přesto kouzelným drdolem. Líčení jsem nasměrovala do světlých barev, kvůli barvě šatů.
Dokončila jsem své první dílo a čekala na Lily.Pomalu na mě začala dopadat deprese dnešního večera. Co když to nevyjde..? Co když-
Z koupelny vyrazila Lily s ručníkem na hlavě. Sedla si na připravenou židli a shlédla se v zrcadle. "Děs," vysoukala ze sebe.
"Tak hele, na sebe kritiku jsme tu já," pousmála jsem se na ní skrz zrcadlo a dala se do úpravy jejích vlasů a následně i líčení.
Konečný dojem pak vypadal následně: Vlasy měla propletené ve volném drdolu ze kterého jí spadalo několik neposedných pramínků rudých vlasů. Do vlasů měla ještě zapletenou lesklou brož, která tomu celému dodávala šmrnc. Nalíčená byla výrazně, aby to podtrhlo její smaragdové oči a zároveň tak decentně, aby nevypadala moc zmalovaně anebo aby líčení nepřekřičelo Lilyiny jiné vlastnosti.
"Tak…" shlédla jsem ještě jednou její vzhled a byla jsem na sebe pyšná. "A trvalo to jen půl hodiny…" konstatovala jsem, když jen půl hodinu jí trvala návštěva koupelny.
"Děkuju a teď ty," než jsem stačila cokoli říct, seděla jsem na oné židli, kde před chvílí Lily a jmenovaná pročesávala hřebenem mé vlasy. Po úpravě vlasů se dala i do líčení. Nakonec jsem dopadla takto: Vlasy jsem měla volně spuštěné a lehce zvlněné kouzlem tak, aby pár jejích pramínků byla schopná sepnout spona z rubínové barvy. Nalíčená jsem byla kouřovými stíny, které podtrhly moje nevýrazně tmavé zelené oči plus bezbarvý lesk na rty. Zhodnotila jsem se v zrcadle a byla nad míru spokojená.
"Deset minut," připomněla Mar čas a dolaďovala detaily na sobě. Kývla jsem a z postele sebrala své šaty. April jsem si vůbec nevšímala. Ta už před několika minutami vyběhla ven v černých šatech. Musela jsem konstatovat, že si nevybrala nejlíp. Díky tomu, že má černé vlasy, moc v nich nevynikne, ale má starost to není. Já teď prahla jen po jednom. Vlastně musím podotknout, že všechny šaty od madam Karpové měla na sobě aspoň jednu růži a měly podobný styl.
Ucítila jsem v sobě čistou nervozitu. Začínalo mi být špatně a já začala pochyťovat tendenci zůstat zavřená na pokoji. "Zvládnu to…" zašeptala jsem se a navlékla si na sebe šaty.
"Vím že jo," mrkla na mě Lily a přišla mi zapnout šměrovačku na zádech.. Vděčně jsem se usmála a uhladila si spodní část.
"Můžeme jít…?" ozvala se Marry a ještě jednou si rty přejela leskem. Obě jsme přikývly.
"Hned," řekla ještě Lily a za ruku mě odtáhla k její posteli.
"Lil..?"
"Vteřinku," odbyla mě a z nočního stolku po chvíli vytáhla stříbrnou zdobící čelenku.
"Lily…" nahnula se ke mně a hodlala mi čelenku nasadit do vlasů. "Tohle nemůžu…"
"Musíš," řekla a přesně stříbrnou ozdobu narovnala. "Teď to vypadá dokonale," ujistila mně.
"Děkuju," usmála jsem se. "No, už by jsme měly jít… aby James nečekal… na tebe,"
"Jo jo…" obě jsme sešly po kamenném schodišti. V tu chvíli mi to přišlo jako onen filmový zpomalený záběr. Remus už stál s Marry na straně a nabídl jí rámě. Peter se choulil v křesle a James s polootevřenou pusou zíral na Lily. Musela jsem se usmát. Sešla jsem tedy dolů a přenechala Lily tu zpomalenou chvilku. Trochu mě zklamalo, že tu Sirius nebyl. I když jsem to čekala.
"Páni, Lily… vypadáš skvěle," vydechl. Lily se jen uculila. "Ty taky Ann, Sirius neví o co přichází," řekl ještě a nám obou nabídl rámě. Zřejmě vycítil, že mluvit o Siriusovi nebude nejlepší. S vděkem jsem rámě přijala a všichni jsme vyrazili do velké síně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lia Lia | 20. března 2008 v 11:21 | Reagovat

noooo teda..take useknuteee:(..joooj..ja uz chcem dalsiu kapcu..sufam,ze to bude skoro:)

2 Kayla Kayla | 20. března 2008 v 12:30 | Reagovat

bylo to naprosto super a ty ted asi vis co po tobe chci...........................................(chvilka napeti)POKRACKO!

3 Jenn Jenn | Web | 20. března 2008 v 13:15 | Reagovat

Moc hezké a ty šaty, krásný :o) Doufám, že brzo napíšeš další... Popravdě se musím přiznat... Moc jsem  toho od tebe nečetla, ale teď si najdu určitě čas, tohle je totiž senzační :o) BTW. už jsem napsala ten alphabet xD Tak se časem třeba mrkni, jak chceš :o) Zatím pa Jenn

4 Kačenka Kačenka | E-mail | 20. března 2008 v 13:21 | Reagovat

takhle useklý.. a budu muset čekat až do úterka než si to budu moct přečíst:'(:'(:'( než budu u PC.. ale náhodou i ty Apriliny šaty se mi líběj.. sou děsně pěkný:)

5 Jenny Jenny | Web | 20. března 2008 v 13:49 | Reagovat

Nádheraaaaaaa!!!!!!! ale May!!! Takhle to useknout!!!=´( Si zlá! Nejsi zlá, ale trápíš...strašně se těším na druhou půlku!!! A doufám, že to skončí dobře..juj, ty Apriliny šaty jsou boží...

6 Peťka Peťka | E-mail | 20. března 2008 v 13:56 | Reagovat

krásný!!!

7 Arriel Arriel | Web | 20. března 2008 v 14:19 | Reagovat

Krásná kapča :-) jen je škoda,že potom bude už jen poslední :D super POvídka!

8 Sawarin (Treia) Sawarin (Treia) | Web | 20. března 2008 v 15:16 | Reagovat

Skvělí.. Už aby bylo pokráčkou.. Doufám, že se daj Ann a Sirius dohromady..

9 barbora barbora | 20. března 2008 v 15:52 | Reagovat

skvela super kapca:D dufam, ze to dobre dopadne:))

10 Nika Nika | Web | 20. března 2008 v 15:57 | Reagovat

Nádherná kapitola! Vážne! Najviac sa mi páčil ten moment, keď Annie zaspala v spoločenskej miestnosti a Sirius ju pohladil po tvári.....tú pasáž som si čítala minimálne päťkrát za sebou a stále som sa nad ňou rozplývala.....=) Už sa neviem dočkať druhej časti! :)

11 Merisa Merisa | Web | 20. března 2008 v 16:01 | Reagovat

To je jako předposlední část?? :´( Ale napsla jsi ji moc pěkně. Mě se i líbí ty Apriliny šaty, i když musím uznat, že černovláskám by asi víc slušely jiné barva :-) A doufám, že poslední část bude happy-end... ;)

12 any any | Web | 20. března 2008 v 18:34 | Reagovat

no teda skvela kapitola je mi strasne lito ze je to zaverecna kapitola a rychle sem vlož druhou půlku nebo to nevydrzim!!!!!!!!!!=)

13 Jasane Jasane | E-mail | Web | 20. března 2008 v 18:36 | Reagovat

SKVĚLÝ!!! Super kapitola, ale čekám na další část xD Tak šupem! Jo a ty šaty jsou krásný že? xD

14 Enny Enny | Web | 20. března 2008 v 23:43 | Reagovat

Uaaaaaaaaaaaaaa, konečně jsem dohnala resty a přečetla ty kapči! Jako, take šoky, MAY! Teda doufám, že budou spolu, já už se nemůžu dočkat té druhé části, ch jooo! :o))) Super. :)

15 Arunai Arunai | Web | 21. března 2008 v 12:54 | Reagovat

To je naprosto skvělý! Vinikající a... nemám slov :)

BTW Hej! Kde jsi sehnala ty krásný šaty?! XD

16 Maysie Maysie | 21. března 2008 v 13:06 | Reagovat

Jo, ráda sekám kapči... =P O=)

Arunai: na webu... zadáš společenské šaty a hledáš.. =D

Ty Apriliny šaty jsou samosebou krásný... mě šlo jen o to aby v nich "zanikla" xD

Děkuju moc :o) Druhá část naskočí zejtra ráno ;o)

17 Teresie (rose) Teresie (rose) | E-mail | Web | 21. března 2008 v 17:44 | Reagovat

Nádhera, krásný šaty :)....už se nemůžu dočkat zítřejšího rána :)

18 luckily luckily | Web | 27. března 2008 v 19:41 | Reagovat

i Apriliny šaty byly nááádherné....:))) ale tu holku prostě nesnáším...:)) skvělá kapča...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly