2. dubna 2008 v 16:32 | Maysie & Nika
|
Ták kapča ke kouzlu ode mě...:o)
Já vím, říkala jsem, že si dám pauzu, tak se moc nehroťte, že jsem 'zpátky'... ale jak pravila jedna moudrá osoba... je těžké se vzdát toho co máte rádi...:o) Další kapča na Nice...
Slova by Anduel a to co mám ráda bude asi to psaní..xD
No uznávám, že to s 3 kapitolou k cestám bylo hnusný...xD Jinak aktualizace přátelek
tady :o).
_________________________________________________________________
"Lily, neviděla jsi moji kravatu? Nemůžu jí najít," stěžovala si hnědovláska své přítelkyni.
"Neviděla, bůhví kde jsi ji včera nechala," zavtipkovala Lily a pozorovala Lorelai jak vylézá z pod postele. Rory si odfoukla pramen vlasů z čela a vstala.
"Byla tady," řekla a ukázala na židli, "vážně."
"Tak jsi pujč mojí, mám ještě jednu ve skříni," zrzka kývla směrem ke skříni. Rory s děkovným slovem přešla ke na druhou stranu místnosti a vytáhla rezervní kravatu, kterou si vzápětí omotala kolem krku. Následně vyšly na hodinu. Lily se ještě pozastavila ve společence, aby se domluvila s Remusem něco ohledně prefektských úkolů. Rory postávala opodál a čekala až svou debatu ukončí. Jen si mučednicky povzdechla, když se ze schodů hnalo známe duo Potter & Black. Než se stihly s Lily ze společenky vytratit vmísili se mezi ně. James s nadšenou chutí a Sirius spíše otráveně. Možná vám už došlo, že Sirius a Rory by zrovna nevyhráli soutěž mezinárodně dobrých vztahů. Správně. Jeden by udělal cokoli, aby toho druhého naštval a zesměšnil.
"Evansová!" zvolal nadšeně James, "tak co, zdálo se ti o mě?" zeptal se a přihodil zářivý úsměv. Částečnou odpovědí na jeho pokus o vtip - podle Lily - mu byl její otrávený obličej.
"Stokrát a ještě jednou," utrousila ironicky a společně s Lorelai vylezly ze společenky. S duem za zády.
"Schellová," utrousil Sirius a zašklebil se. Rory po něm vyslala jen odměřující pohled a dál ho nevnímala.
"Skvěle," zazubil se James a dělal, že ironii v jejím hlase dočista přeslechl, "abys věděla mě se o tobě zdálo a bylo to - "
"Pottere," zastavila ho, "svoje sny si laskavě nech pro sebe," utrousila naštvaně a popadla Lorelai za rukáv při čemž jim zmizely v další chodbě. James si naštvaně založil ruce a propaloval onu chodbu pohledem svých oříškových očí.
"Však ona podlehne,"
"No jasně, my víme." Zaksichtil se Sirius a vydal se tím samým směrem kde zmizely holky.
Právě měli hodinu Obrany proti černé magii. Lily s Rory vešly do třídy a zabraly si první lavici. Respektive Lily. Lorelai si pouze přisedla.
"Brzo Pottera vážně zabiju," spustila zrzka jednu ze svých dlouhých řečí na téma, jak se nejrychleji Jamese zbavit.
"No už aby," zakřenila se Lory a vytáhla si učebnici z brašny, "a rovnou bys mohla i Blacka, bylo by to od tebe velmi laskavé," nahodila vážně.
"Toho budeš muset zabít sama," ušklíbla se Lil a napodobila Roryin způsob přípravy na hodinu. Zazvonilo a se zvoněním do třídy vklouzli James se Siriusem. Lorelai to poznala hned a mohla za to ta blondýna za ní. Unikl jí takový vzdech jakoby snad-
"Dobré ráno třído!" zvolal příchozí učitel, "Dneska pro vás mám připraven něco originálnějšího,"
"Originálnějšího než učení z knížek? To snad ani nejde," ozvalo se zpoza třídy.
"Ale jistěže pane, Blacku," zůstal v klidu profesor a pokračoval ve své řeči, "takže vás rozdělím do dvojic a procvičíte si praktická obraná a odzbrojující kouzla,"
"Skvěle," utrousila tiše Rory, "Při mém štěstí budu s Blackem," protočila panenky. Lily jen pokrčila rameny.
"Takže, vezmeme to od začátku," začal profesor a vytáhl si svůj notes, "Lilyan Evansová á…" prstem projel řádky se jmény, "a pan Potter,"
"Né…" zaúpěla tiše Lily.
"Třeba ti poví ten jeho sen," posmívala se jí Rory, ale po chvíli jí smích přešel.
"Sirius Black a Lorelai Schellová,"
"Říkala něco?" rýpla si pro změnu Lily a vysloužila si tím jeden vražedný pohled.
Po několika minutách se rozdělily i ostatní dvojice. Profesor párkrát mávl hůlkou a odsunul lavice do rohů třídy a zvětšovacím kouzlem zvětšil místnost, aby byla dost prostorná pro cvičení všech dvojic.
"Užij si to," prohodila ještě Rory k Lil a jak na popravu zamířila za Blackem. Znuděně se opíral o zeď a dělal jak bůhvíjak mu je to jedno.
"No sláva, už sem myslel, že nepříjdeš," utrousil.
"Snad se na mě netěšíš?" odvětila a stoupla si naproti Siriusovi.
"Strašně už v těch nejtajnějších snech, Schellová," utrousil kousavě. Rory jeho poznámku přešla klidně a vytáhla svou hůlku, kterou namířila ji přímo na něj. Sirius jí následoval. "Začni - " něž stačil větu dopovědět švihla hůlkou a neverbálně vyslala kouzlo. Zorničky se mu roztáhly doširoka a jen tak tak stihl použít štítové kouzlo. "Tak tohle bylo - "
"Říkal jsi ať začnu, vzala jsme tě za slovo." Odvětila ledově. Naskytla se jí šance jak se zbavit Blacka. Samozřejmě ne doslova. Pouze se jí naskytla příležitost dát mu za vyučenou. Navzájem se měřili pohledem a hůlku pevně svírali v rukou.
"Everte stati!"
"Levicorpus!" zaznělo dvojhlasně. Sirius odletěl a narazil zády o zeď a Lorelai se teď ve vzduchu houpala za kotník.
"Okamžitě mě pust dolů ty idiote!" křikla naštvaně a máchala rukama kolem sebe při čemž se rukama snažila přidržovat svojí školní sukni. "Dělej!" Sirius se pomalu zvedl ze země a mnul si hlavu od nárazu.
"A co když ne?! Vypadáš takhle mnohem líp než normálně," odpověděl, čím Rory ještě víc naštval.
"Nepřežiješ tu chvíli až se dostanu na zem!" křikla naštvaně a dál sebou cukala.
"Pane Blacku! Okamžitě pusťte slečnu Schellovou dolů!" zahřměl profesor a hnal se ke dvojici. Sirius jen mávl hůlkou a Rory nešetrně dopadla na tvrdou zem.
"Ty idiote! Ty úplnej kteréne - " vztekala se a mířila proti němu hůlkou. "Oppungo!" křikla a z její hůlky se vyhnal roj ptáků, kteří okamžitě namířily na Siriuse. Ten sebou polekaně škubl a odháněl ptactvo jak jen to dokázal.
"Slečno Schellová!" okřikl Rory profesor a ta se na něj jen letmo podívala. "Okamžitě toho nechte!" chvíli ještě váhala a nechávala ptáky Siriuse všemožně klovat, ale pak jedním pohybem hůlky kouzlo ukončila.
"Schellová, ty si totálně padlá na hlavu!" ozval se naštvaně Sirius.
"Možná! Právě jsi mě totiž pustil na zem!"
"A dost! Oba do ředitelny!" přerušil jejich počínající hádku profesor a ukázal ven z učebny. Oba chvíli stáli a vražedně se po sově dívali. "Hned!" teprve teď se pohnuli z místa a zamířili ven. "Pane Lupine doprovoďte je prosím, nebo se cestou zabijí!" Remus kývl a vyšel za nimi. Beze slova zaujmul místo mezi nimi.
"Jsi úplnej debil!" neudržela se Rory a vrhla nenávistný pohled na Blacka.
"A ty jsi - !"
"Siriusi, přestaň!" okřikl ho Remus a zachytil Lorelai, která se proti němu chtěla vyhrnout a nespíš mu vyškrábat oči. Vzápětí mávl hůlkou a mezi nimi vytvořil bariérové kouzlo. Teď i kdyby chtěli, tak se k sobě nedostanou.
Zbytek cesty šli mlčky a probodávali se pouze pohledy. "Čokoládové žabky," řekl Rem heslo a kamenný chrlič se pohnul. Sirius s Rory nastoupili neochotně na schody a nechali se vyvést až ke dveřím ředitelovy pracovny. Lupin ještě mávl hůlkou a odstranil bariéru mezi nimi. A vydal se zpět na hodinu. Okamžitě to zpozorovali, ale neodváželi se na sebe vrhnout zrovna tady. Kamenný chrlič se zastavil. Lorelai se nadechla a vydechla. Snažila se uklidnit. Po té zaklepala na dveře. "Dále," ozvalo se zevnitř a oba vzápětí vešli do řiditelovi pracovny. "Á, slečna Schellová a pan Black," zkonstatoval ředitel a pousmál se. "Další pokus o zabití?" zeptal se pobaveně a koukl na ně v pod půlměsíčkových brýlí.
"To Black,"
"To Schellová," zazněli obouhlasně až se po sobě otočili. Jeden tomu druhému vyfoukl jejich nejlepší výmluvu.
"Zajisté. Nejspíš chápete, že dnes už to nemůžu nechat jen tak. Taková nevraždivost mezi žáky ze stejné koleje…" nechápavě zakroutil hlavou, "ani pan Potter a slečna Evansová…"
"Jenže Potter není takovej idiot," zasyčela potichu Lorelai. Její poznámku zaslechl pouze Sirius, který stál kousek od ní. Nakvašeně se po ní podíval a pak svůj pohled přesunul na Brumbála.
"Takhle to dál nejde, takže předpokládám, že s vaším nadšením vůči tomu druhému by jste od sebe nejraději byli co nejdál… Fawkesi, budu potřebovat tvou pomoc," ředitel zadumaně zvedl hlavu od desky psacího stolu a pohlédl na fénixe, který spokojeně seděl na svém bidýlku. Ten vydal slabí pískot a roztáhl svá křídla.
"Myslím, že to nebude nutné," snažila se situaci zachránit Rory.
"Slečno, vaše chování vůči sobě je neskutečné," fénix vzlétl do vzduchu a párkrát obkroužil místnost. "Věřte mi, že tohle vám pouze prospěje," ujistil je profesor a usmál se.
"Nejsem si tím jistá - " než stačila dopovědět svá slova ředitelnou se rozlehlo tiché prásknutí. Lorelai leknutě vypískla. Po té se rozlehlo ticho. Fénix se spokojeně usadil zpět na své bidýlko a sledoval dění v místnosti.
"Co se stalo?" ozval se jako první Sirius.
"Nic vážného pane Blacku," pousmál se ředitel a v Rory mezitím rostlo znepokojení. "Nyní můžete jít. Vy prosím první slečno Schellová," Rory znepokojeně a s obavami přikývla a vydala se ke dveřím. Nemohla uvěřit, že tohle je celé.
Sotva už chtěla chytit kliku dveří a odejít, něco jí samou trhlo a neviditelná síla jí přitáhla zpět. Přesněji řečeno Siriusovi téměř do náruče, který jí stačil zachytit. Poplašeně vykřikla a okamžitě se vymanila z jeho náruče.
"Co to.. co?!" koktala a vzdálila se od Siriuse jak jen jí to odvaha dovolovala. Nechtěla v jeho náruči skončit znovu. Sirius koukal stejně vyplašeně jako ona.
"Výborně, Fawkesi," pochválil si Brumbál. "Vlastně nic zvláštního, slečno, i když je to velmi ojedinělé zaklínadlo,"
"Sakra co to má znamenat?!" nevydržela to a skoro hystericky vyjekla. "Tohle - " vypískla když se znovu snažila vzdálit od Blacka na hranici dvou metrů.
"Uklidněte se slečno," zazněl klidně Brumbálův hlas. "Je pouze na vás kdy kouzlo pomine. Kouzlo je určeno k tomu, aby se dva lidé - ve stejné situaci jako vy dva - sblížili. Alespoň na tolik, aby se nepokusili zabít toho druhého. Je to prosté, v následujících dnech se od sebe nebudete moci vzdálit více jak na dva metry. V opačném případě jste už poznali," pousmál se. Rory se Siriem na něj jen nevěřícně koukali.
"Ale to nemůžete!" zaprotestoval.
"Jistě, že mohu. V tomto případě ano," ujistil je.
"Ale…" špitla Lory, která byla na pokraji zhroucení, "tohle…"
"Jak dlouho takhle zůstaneme?!" otázal se s obavami v hlase Siri.
"To záleží jen na vás. Je na vás dvou kdy svou nevraždivost přeměníte v přátelství,"
"Přátelství?! Nikdy!" křikla hnědovláska a vypadala při tom jakoby utekla z psychiatrické léčebny.
"Tudy cesta nevede slečno," podotkl zlehka Brumbál. Sirius si rozpačitě zajel rukou do vlasů. Byl v koncích. Tohle by ani jeden z nich od ředitele školy nečekal. A zvlášť až takhle. Budou spolu muset trávit každou chvíli a ke všemi bůhví jak dlouho? S tím přístupem, který právě předvedla Lorelai spolu stráví zbytek života. Nejméně. "Nyní jděte. Dneska máte uvolnění z výuky, aby jste se mohly s touhle situací sžít,"
"Sžít se?!" vychrlila Lory hystericky, "to nemyslíte vážně!"
"Tohle nejde!" připojil se z protesty Sirie. Brumbál se jen s klidem pousmál a mávl hůlkou. Následně se oba objevili na chodbě před kamennými chrliči.
"To-to není možný!" křičela Lorelai jako smyslů zbavená.
"Sama vidíš že je!" ujistil jí nepříliš nadšeně.
"A to jenom kvůli tobě!" osopila se na něj a nejraději vy mu nafackovala. Sirius jí při tom pokusu zachytil za ruce a zadržel jí. Letmo si všimla malých tržných ran, které mu způsobilo její kouzlo.
"Děláš jako bys za nic nemohla!" křikl na ní taky. Naštvaně vytrhla svoje ruce z těch jeho a rozběhla se chodbou pryč. Jakoby úplně zapomněla co se teď za posledních dvacet minut stalo.
"Schellová!" zavolal za ní vyděšeně ještě před tím, než ji kouzlo přitáhlo zpátky do jeho náruče a tím nárazem se oba svalili na zem.
"Nesahej na mě, Blacku!" řekla rozzlobeně a prudce vstala.
"To ty ses rozběhla pryč!"
"Stejně za to můžeš ty!"stála si za svým. Sirius se postavil. Neměl chuť se dál hádat. Věděl, že tudy cesta nevede a nemělo to smysl a tak se pomalou chůzí vydal do společenky, aby ho stíhala. Nehodlal už podruhé skončit na podlaze.
V hlavě si urovnával Brumbálova slova a hlavně to jak to teď všechno bude dál…
první koment!!!!!
proste tuhle povídku žeru je uzasna zajimava a krasne napsana rychle si pohnete s pokrackem
)))))))