close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

4.Kapitola - Že by...?

20. dubna 2008 v 13:52 |  Křehká nitka štěstí
Zdravím :o) Přináším vám kapču k Nitce. Kupodivu se mi dobře psala a podle toho je i dlouhá Musím uznat, že po dlouhé době jsem na svůj výkon pyšná :o) Takže kapča je oficiálně dál na Jennýskovi, ale to určitě už víte... =D
Jinak bych chtěla dodat... Zítra dělám přijímačky a tak vás prosím, držte mi palce... hodně moc, budu to totiž potřebovat...
Stejně tak držte i Andie a Naomiiiii, který dělaj přijímačky taky... Sice nevím, kdo z vás je třeba taky dělá, ale fakt ještě jednou prosím, držte všechny palce co máte! Jelikož už jen to, že víte, že vám někdo věří vám zvedne sebevědomí a cítíte se líp... Takže předem děkuju =*

_______________________________________________________________________________
"Nebude ti vadit když ještě zajdu… slíbila jsem kamarádkám, že se ještě sejdeme." Ozvala se po chvíli dumání Lily. Upnula své oči na Darrena a ten kývl hlavou.
"Jen jdi," pousmál se a pokusil se ji políbit. Lily se Darrenovu polibku úhybným manévrem vyhnula dovolila mu jí políbit jen na tvář. Zklamaně se ušklíbl.
"Měj se." Rozloučila se ještě a vydala se rychlím krokem pryč. Zamířila do centra vesničky, aby to vypadalo, že má vážně někde sraz s kamarádkami, čili Justin, Myrtle a Di, ale opak byl pravdou. Po tom co viděla musela být nutně chvíli sama.
***
"Em, nebude ti vadit, když ještě zajdu za klukama, máme se sejít." Vymyslel si nejpravděpodobnější lež jakou v tu chvíli vyplodil. Bylo mu jasné, že Sirius je někde s jednou z těch dvojčat od nich z ročníku. Zrovna ale nevěděl která to je. Justin nebo Myrtle? No jména mají stejně tak uhozené jak se chovají. Co by jste čekali od dvou… blondýnek. No a Remus se někde chudák plahočil s Petrem, pokud to ještě nevzdal.
"Jo jasně, taky jsem holkám slíbila, že se ještě sejdeme," usmála se mile a natáhla se pro polibek. James jí trochu odbyl, rozloučil se a zamířil tam, kam mířil na konec návštěvy v Prasinkách vždycky. Přesněji řečeno tam, odkud je nejlepší výhled na chroptící chýši. Většinou tam nikdo nebývá. Všichni se drží legendy o obludě co se tam skrývá a proto nikomu jejich odvaha nedovolí přiblížit se. Tentokrát se měl James zmýlit…
***
Nevěděla kam jít, aby nepotkala Darrena a zároveň ani Emily s Jamesem. Odvodila si, že ti dva budou nejspíš někde jako třeba u madam Pacinkové. Upřímně jí to znechutilo. Jenže za to nejspíš může ona. Kdyby se to tom polibku chovala jinak a nevyhýbala se mu… možná by tu nebyl zrovna s ní! Jo, může si za to sama, ale teď nehodlá vycouvat…
Pomalu došla na malý vysekaný palouk odkud bylo perfektně vidět na zchátralou budovu. Věděla, že sem nikdo nechodí a tak toho hodlala využít. Promyslet si své úmysly bez toho, aby na každém kroku poslouchala Emilyino šťastné kvákání o jejím Jamesovi nebo brebtání dvojčat Adersonových jaká barva laku na nehty je zrovna v kurzu. Popřípadě Diino nesouvislé mluvení o čemkoliv, které jí ve většině případech pobavilo.
Pomalu přešla k dřevěnému plotu a ležérně se o něj opřela, při čemž svůj pohled upírala před sebe. Nebyla sice strašpytel, ale tahle vzdálenost od zchátralé budovy jí přišla akorát tak bezpečná.
***
James loudavým krokem mířil na ono místo. Jak moc ho překvapilo, že tu není sám. Zády k němu a opírající se o plot stála rudovlasá dívka. V tu chvíli nerozeznal jestli je to Emily nebo Lily. Takhle zezadu byly téměř k nerozeznání. Emily tu stát nemohla, pak se taky vypařila za svými kamarádkami. A Lily? Ta byla někde s tím idiotem Adamsem. Tak jako, že tu jedna z nich před ním právě teď stojí?
Po chvíli stání na místě a pozorování rudovlásky pomalu začal rozeznávat, která z nich tu právě stojí. Jak už si za ty roky pamatoval, každá měla jiný styl stání, chůze, pohybů… a tohle byla Lily. Nebylo pochyb. Její vlasy měly lesklejší odraz než ty Emilyiny a měly o něco sytější barvu rudého odstínu, zatímco Emilyiny vlasy se více přibližovaly k světlejšímu odstínu.
Váhal. Měl k ní jít nebo ne? Dosud stál jako tvrdé y na tom samém místě. Chtěl si s ní promluvit. I když rozum mu říkal, že dělá chybu. Přece jenom sem šel s Em, aby na tuhle krásnou rudovlásku zapomenul.
Rozhodl se odejít, ale v tu samou chvíli se Lily otočila taktéž k odchodu. Když spatřila nezvaného hosta prudce se zasekla. Chvíli po sobě nic neříkajícně koukali. Pak se ozvala Lily.
"Co tu chceš?!" vyštěkla až příliš moc naštvaně.
"Co tu chceš ty?!" napodobil její tón. Lily se zamračila na čele jí vyskočila vráska.
"Kde máš Dwightovou?" zeptala suše.
Usoudila, že pokračování v tomhle rozhovoru nemá cenu pokračovat. Jen blbá náhoda je svedla na stejné místo.
"Kdy ty Adamsem?" Odpověděl se stejnou suchostí jako ona. Jeden druhého štvalo to jak se k němu ten druhý chová. Dá se říct, že žárlivost a napětí by se teď daly krájet.
Lily si s nechutí odfrkla. Hodlala kolem něj projít a ukončit tuhle frašku. Začala ho ignorovat a s pohledem upřeným kamsi do neznáma prošla kolem něj. Jestli si ovšem myslela, že projde jen tak… tak se mýlila.
Pevně ji zachytil za paži a přitáhl jí o krok zpátky. Chvíli hleděl do jejích očí a Lily do těch jeho. "Proč to děláš?" zeptal se. Najednou tiše, jemně a něžně.
"A proč to děláš ty?" opáčila ublíženě. V jejích očích jakoby na chvíli zahlédl záblesk bolesti, ublížení a výčitek. Než stačil cokoli odpovědět, vytrhla mu svou ruku a odešla. Neměl odvahu za ní jít. Nevěděl co by jí teď odpověděl. Nebo vlastně ano? Řekl by jí pravdu, že tohle dělal kvůli ní? Aby na ní už po stém pokusu konečně zapomněl? Že si k tomu propůjčil její sestřenici?
***
Lily seděla ve svém pokoji na posteli s úkolem na kolenou. V knížce si vyhledávala potřebné informace, které pak zapisovala na pergamen. Uprostřed věty se zasekla a koukla před sebe. Z koupelny se ozývaly hlasy dvojčat. Kdyby je měla blíže popsat stačilo by jí pár slov. Rozmazlené dcerušky, ještě ke všemu dvojčata. Blondýnky s modrýma očima. Lily tyhle typy moc nemusela. Věčně mluvily jen o módě a protestovaly o nošení školních uniforem. Prý jim to ničí postavu… a tak dále, umíte si to představit, ne?
"Ne! Já mám modřejší oči!" vypískla najednou Di. Lily se po ní pobaveně podívala a sledovala její parodii na jejich spolubydlící.
"Myslím, že letos letí růžovej lak na nehty!" křikla Emily směrem k dvojčatům, které se pošťuchovaly v koupelně. Po tom co se ozvala Lilyina sestřenka, Lily přešla chuť se smát. Justin vystrčila hlavu.
"Myslíš?" zeptala se vážně. Odpovědí jí byl jen smích dvou dívek. Třetí do smíchu moc nebylo.
"Sakra!" ulevila si když nemotorně převrhla lahvičku s inkoustem na svou postel. "Už toho mám dost! Plný zuby!" rozkřikla se a sbírala polité pergameny.
"Lil, co šílíš? Stačí jen mávnout hůlkou a je to v cajku," ozvala se Emily. Tak zrovna na tohle byla Lil zvědavá. Naštvaně mávla hůlkou a uklidila vytvořený bordel. Otočila se a zamířila ke dveřím.
"Lily, kam jdeš? Je jedenáct," ozvala se Di.
"Na hlídku!" vyštěkla naštvaně a zmizela jim z dohledu. Neměla v plánu poslouchat Emilyino další brebtání o Jamesovi, které jisto jistě bude následovat.
Jen ve školní sukni a košili vyrazila na každovečerní obchůzku. Proletěla společenskou a ani nezjišťovala kdo v ní je. Kromě pár páťáků si nevšimla nikoho. Nikomu se přece ospravedlňovat nemusela. Byla primuska.
Ovšem za pár minut svého počínání začala litovat. Byl prosinec a jít na promrzlé chodby hradu jen takhle oblečená je sebevražda. Po chvíli se už klepala jako osika, ale za žádnou cenu se nehodlala vrátit. Zkřížila ruce pod prsy a tvrdohlavě procházela studené chodby dál.
Prudce se zasekla a lekla, když se v postraní chodbě ozvala velká rána.
"No skvěle, Protiva." Zaklela. Tohle jí chybělo. Chtěla si dopřát alespoň klidnou procházku hradem a tohle nemožné, otravné strašidlo jí to musí překazit. Vydala se tím směrem.
Před očima se jí vyskytl pohled na rozházené brnění. Vytáhla hůlku. "Zatracený parchanti!" zaslechla z dálka Filchův hlas. Nezněl nijak příjemně. Až teď si uvědomila, že Protiva tu nikde není. Vlastně, co by se tu taky zdržoval. Teď to padne na ní. Ale je přece primuska, vymluví se…
Nebezpečně blízko se ozvalo mňoukání Norisky. Na útěk bylo pozdě. Odevzdaně stála čekala na školníka. S tu chvíli ji někdo popadl za paži a zatáhl do tmavého výklenku. Zacpal jí pusu a namáčkl na zeď, při čemž se na Lily nalepil svým tělem. Ztuhla. Nebyla schopná jediného pohybu.
Těsně u nich se ozývalo mňoukání smíchané s nadávkami školníka. Přes tmu ve výklenku neviděla, kdo jí sem zatáhl. Byla si jistá jedině tím, že to byl kluk. A ta vůně… přišla jí povědomá…
Trvalo několik málo minut než školník neohrabaně sestavil brnění do původní formy a i se svou vypelichanou kočkou zmizel. Neznámí ještě chvíli v oné poloze zůstal a pak sundal ruku z Lilyiných úst. "Co tu děláš tak pozdě, Evansová?" zeptal se a vystoupil ze tmy. Teď si mohla povšimnout vrásky na jeho čele, která mu vystoupla díky mračení.
"A co tu děláš TY, Pottere?"
"Sice od tebe bylo hezké, žes to brnění chtěla vzít na sebe, ale tos nemusela."
"Byl to Protiva a navíc jsem primuska, nic bych z toho neměla." Tvrdila tvrdohlavě.
"Takže za první, byl sem to já a za druhý možná prošlo, ale ne v půl dvanáctý v noci." Pobaveně se ušklíbl. Lily se nadechla vydechla. Jejím cílem bylo se uklidnit, ale ani zdaleka to nepomohlo.
"Tak jinak. Ptala jsem se co tu děláš, Pottere."
"Snad by tě to nezajímalo," utrousil. Uvědomil si co dělá. Snaží se tu flirtovat a ke všemu s ní. Vlastně to dělal pokaždé, ale teď je situace trochu jiná, ne snad?
"Pottere, jsem primuska, když jsi takhle pozdě mimo kolej přirozeně mě to zajímá."
"Fajn, procházím se a přemejšlím. Stačí?"
"Vážně? O čem? Nebo spíš o kom?!" založila si ruce v bok, nahodila podrážděný výraz a lehce zaklonila hlavu , tak aby Jamesovi viděla přímo do očí. Ten výškový rozdíl ji někdy štval. Zatímco ona narážela na Emily a jejich rande v Prasinkách on právě teď přemýšlel, jak mu v tomhle postoji přijde roztomilá. Máš Emily!
Ale já chci Lily…
Ale ona tebe ne. Pomalu si uvědomil tenhle holý fakt.
"No?!" poklepala nohou o zem a dál čekala, když se stále neměl k odpovědi. Evansová, co to sakra děláš?! Blesklo Lily hlavou. Vždyť ty tu po něm chceš aby ti vyprávěl o tom na koho myslí! Má ti to být jedno! Jedno!
"Myslel sem na - "
"Vlastně mi je to jedno," prudce ho zarazila, "nech si to pro sebe, nepotřebuju poslouchat jak tu básníš o - "
"Najednou!"
"Měl bys jít na kolej!"
"A co když ne? Strhneš mi body?!"
"Třeba!"
"To bys neudělala."
"Myslíš?"
"Vím! A víš proč?!" sykl už tišeji, "Protože žárlíš, žárlíš na Emily! Štve tě to, když nás vidíš spolu!" chrlil na ni všechny své pocity, jakoby snad mluvil sám o sobě. Stejně tak on žárlil, když jí viděl v náruči jiného.
Lily na něj chvíli upírala zrak neschopná slova. Pak zvráštěla obočí. "Měl bys jít za Dwightovou." Řekla tvrdě a přitom svoje smaragdy upírala na něj.
"A ty za Adamsem." Napodobil tón jejího hlasu a uvnitř jeho nitra bublal vzteky. Navzájem se propalovali pohledem.
"Fajn." Sykla a přetrhla jejich oční kontakt. Jedním krátkým krokem se ocitla po jeho boku a hodlala odejít. Protočil oči a v duchu si krátce zanadával. Pak se otočil a než Lily stačila udělat další krok, pevně ji zachytil za paži a zastavil. "Pust mě, musím jít za Darrenem." Neodpustila si ironický nádech.
"Nepustím tě za ním."
"A jak mě hodláš zastavit?" zeptala se posměšně.
"Jakkoli." Řekl sebejistě a přitáhl si jí blíž. Panenky se jí rozšířily a napjatě čekala.
"Darren čeká." Ušklíbla se a tuhle hru si užívala. Sám jí k tomu nahrával.
"Ten je teď mimo hru."
"A Emily?"
"Ta taky." Bleskově překonal krátkou vzdálenost mezi jejich rty a spojil je. Lily už automaticky zavřela oči. Na tyhle konce jejich hádek už byla zvyklá. Jenže dnes poprvé jí nenapadlo se od něj odtrhnout a vrazit mu facku. Sice už tenkrát ve společence nemyslela na to že by se odtrhla, ale myslela na všechny následky a na to co dělá. Ale teď to bylo jiné. Chtěla v polibku pokračovat a co víc, nejradši by byla aby nikdy neskončil.
Uvolnil ze svého sevření její paži a své ruce přesunul na její boky. Přitáhl si ji blíž. Sama nebyla schopná jiného pohybu než opětovat jeho polibky a tak své ruce pomalu přesunula na ty jeho. Pomalým pohybem po nich putovala výš a výš dokud se nedostala na jeho ramena a ruce mu neomotala kolem krku.
Jejich polibek po chvíli ukončila. Otevřela oči a splašeně od Jamese odskočila. "Tohle nemůžeme,"
"Máš pravdu," usoudil, "tohle musíme." Řekl nekompromisně a přitáhl si jí zpátky do svého obětí, kde hodlal pokračovat tam kde právě skončili.
"Tohle je šílenost," řekla, když měla možnost a James uvolnil na chvíli její rty.
"Ale mě se líbí," šeptl ji do vlasů a nasál jejich vůni.
"Je tam někdo?!" ozvalo se znenadání. Lily nadskočila, nečekala, že by ještě teď toho páprdu potkali. "Cháska nevychovaná! Místo aby leželi v posteli couraj se po chodbách!" ani neprotestovala, když ji James zatáhl zpátky do tmavého výklenku a přiložil něžně prst na její rty. "Pss…" zašeptal. Dobře věděl, že školník se blíží a schytat trest teď upřímně nechtěl.
Zatímco James tiše naslouchal blížícím se krokům, Lily zpanikařila. "Tohle nejde." Sykla a než stačil cokoliv udělat vytrhla se z jeho náruče a vyběhla z výklenku téměř školníkovy do náruče. Sice neměla v plánu se takhle prozradit, ale věděla že by je našel. Věděla, že James má problémů dost a ona z toho jen tak vyvázne. A navíc, kdyby ještě chvíli byla v jeho blízkosti, zbláznila by se.
"Áá! Co tu děláš, ty spratku?!" vyjel na Lily školník okamžitě.
"Já… jsem tu na obchůzce." Nabyla zpět svého sebevědomí a přešla jeho poznámku.
"Jo tak na obchůzce! Je skoro půlnoc!"
"A co, že vy nespíte?" neodpustila si sladký hlásek s provokativním nádechem.
"Ty nevychovanče! Okamžitě se mnou pudeš k řediteli!" Lily polkla a v tu chvíli za zády zaslechla zakletí. Byla si vědoma, že James každou chvíli opustí svůj úkryt a vše vezme na sebe. Ale to nehodlala dopustit. Nenápadně vytáhla hůlku. Petrificus totalus. Pomyslela si a obepsala vzduchem naučenou siluetu a kouzlo vyslala do míst, kde stál James. Ten postižený kletbou okamžitě stuhl.
"Jdeme!" upozornil ji školník a Lily odevzdaně odcupitala za ním. Tohle Jamese aspoň na chvíli zdrží… pomyslela si a taky že měla pravdu.
"Myslím, že budit pana ředitele v tuhle hodinu… nemohli by jsem to nechat na ráno?" snažila se vykroutit.
"Ne! Hned!" zaskuhral a div Lily nedotáhl před kabinet profesorky MacGonnagalové.
Lily protočila panenky a mučednicky dosedla na židli k profesorčinu stolu.
***
Po téměř půlhodinové přednášce se Lily dostala z kabinetu. Možná by nebyla tak dlouhá, kdyby Filch zase neprosazoval pověšení za kotníky hlavou dolů a další tělesné tresty. Nejspíš by s toho vyvázla jen s napomenutím, ale za jeho stálé prosazování trestu ho dostala. Skvěle…
Středně rychlím krokem se vydala do společenky. Teď už stejně neměla kam jít a navíc už byla lehce unavená.
Prolezla portrétem a zaplula dovnitř. Lekla se když si všimla, že ve společence není sama. Nevěděla přesně kdo to je, plameny z ohně vrhaly na chlapce jen lehký stín. Ale tušila. Když promluvil, tak se její domněnka potvrdila. "Evansová, Evansová od kdy ty vysíláš kletby na bezbranné studenty?" zeptal se a vystoupil ze stínu. Lehce se pousmála.
"Měl by jsi mi být vděčný, vyšel si z toho bez újmy."
"Jak šlechetné a od tebe," ušklíbl se a přešel k Lily blíž. Lily znejistěla. Kdykoli z jeho blízkosti byla nejistá, ale vždycky to dokázala skrýt, ať už hádkou nebo něčím jiným.
"No…víš… to… na chodbě… bylo…"
"Chceš mi snad říct, že to byla jen chvilková slabost?" povytáhl obočí.
"Co když jo? Pochop, tohle nikdy nepůjde…" špitla a odmlčela se. "Ty máš Emily…"
"Sakra, zapomeň na chvíli na Dwightovou! Pořád to nechápeš?! Stojím jenom o tebe, tak si to sakra uvědom!" rozhodil bezmocně rukama.
"Na chvíli zapomenout..?" zeptala se a popotáhla. Neměla daleko k pláči.
"Úplně," odpověděl tiše a zlehka se dotkl Lilyiných vlasů. Sledoval jí pohledem plným lásky. Po pár vteřinách vztáhl ruku k jejímu obličeji a lehce setřel zbloudilou slzu.
"Dej mi šanci, jednou a slibuju, že toho nebudeš litovat," zaváhala. Vážně toho nebude litovat? Ale i tak… stál ji za to i kdyby měl zklamat a ona toho litovat. Kvůli němu se trápila a teď má možnost se netrápit, vše hodit za hlavu a užívat si..!
"Lily…" šeptl měkce a rukou lehce nadzvedl její bradu kterou měla i s obličejem sklopenou k zemi. Chvíli pozorovala jeho pohled plný lásky.
"Do-dobře…" nechala se políbit na čelo. Při té chvilce přivřela oči. Teď může být šťastná… Pevně ji objal a přitiskl k sobě. Ke všemu ještě přidal polibek do vlasů. "Děkuju!" řekl nadšeně. Jako malé dítě, které dostane vysněnou hračku…
Kdyby jen tušili, že zmiňovaná dívka je slyšela. Zapomeň na Dwightovou! Zněla jí slova stále v hlavě. Jak jí to mohl udělat? Věřila mu!
"No počkejte…" sykla zlostně do ticha a vyplížila se nahoru po schodech. Ještě není všem dnům konec…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klik...xD?

Klik :o)

Komentáře

1 Secret*Andie* Secret*Andie* | 20. dubna 2008 v 13:57 | Reagovat

už sem jí četla a řekla sem ti jak je to hezký :D ale neodpustim si první koment... jo a jako nelíbí se mi ten koment...vůbec se mi nelíbí, řekla sem ti at ho smažeš :D:D

2 barbora barbora | 20. dubna 2008 v 16:44 | Reagovat

olala:D asi nucham pomstu:D

3 Lia Lia | 20. dubna 2008 v 17:42 | Reagovat

no teda..som teda zvedaá na tú pomstu....ale pekná kapča..:)

4 Eliota Eliota | Web | 20. dubna 2008 v 18:21 | Reagovat

Četla jsem už u Jennys a jak jsem řekla - skvělé, jen ta Emily mi přidělává starosti..

5 Melissa Melissa | Web | 20. dubna 2008 v 18:25 | Reagovat

to je bomba...  vážně se ti to povedlo.. jako oni se nejprve chovaj jako nesnášenlivý lidé, pak jako manželé po dvaceti letech a pak jak dokonalý pár. prostě skvělé. ale chudák Em to bude trochu problém...

a zítra ti budu držet palečky at ty zkoušky dopadnou uspěšně

6 annetta annetta | Web | 20. dubna 2008 v 20:17 | Reagovat

je to moc pěkný:) ale ta Emily vypadá že asi bude prudit....měli by jí někam zamknout.

7 Danula Danula | E-mail | Web | 20. dubna 2008 v 21:35 | Reagovat

úžasná kapitolka a James a Lily....aaaach nádhera, ale ta Emily...no nevím, na jednu stranu se ji nemůžu divit, že jo, ale i tak mrcha jedna:D

8 Lištička Lištička | Web | 21. dubna 2008 v 8:35 | Reagovat

Super :) Doufám, že jim to Emily pěkně osladí. Já být na jejím místě, jsem rozzuřená k nepříčetnosti XD

9 jess jess | 21. dubna 2008 v 8:45 | Reagovat

no tak to bylo uzesnyyyyy já nemam slovvvvv konecne mu dala sanci me se to mocccccccccccc libilooooooooooo fakt super a uz se nemuzu dovka pokrackaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa....................a jinak drzim palce at ti ty prijimacky dopadnou  uspesne a at mas radosttttttttt hodne stesti a drzim paleckyyyyyyyy ♥♥♥☺♣

10 Jasane Jasane | E-mail | Web | 21. dubna 2008 v 15:14 | Reagovat

xDWow! Tak to bude hodně zajímavé..xD Už se těším na další...

11 haňula haňula | 21. dubna 2008 v 16:08 | Reagovat

moc hezká kapitola fakt se moc těšim na dlaší no taky si myslim, že tohle si Emily jentak nenechá líbit

12 Etty Etty | 7. května 2008 v 19:31 | Reagovat

moc hezoulinký

13 Annie Annie | Web | 15. května 2008 v 18:58 | Reagovat

Krásný........... Chtělo by to hoodně rycle novou povídku protože je to uplně dokonalý..

14 Duana Duana | 21. května 2008 v 15:26 | Reagovat

to je taaaaaaaaaaaaag good povídka...se bojim ze ta kravka Emily jim to zkazi tyjo..

15 Lili Lili | Web | 22. května 2008 v 16:55 | Reagovat

paneboze ja som na tejto poviedky zavisla tak OKAMZITE pridaj dalsiu kapcu plsssssssssss som zvedava co ma ta protivna Emily za lubom.....pls ja to nevydrzim

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly