Tak, ostatně všichni si asi všimli mojí jednorázovky Jednou, musím ale podotknout, nebylo to tak zcela o mě... ale vylití srdce by se tomu dalo taky říct :o)
Každopádně Umbar navázal... a krása :)
_______________________________________________________________
Je to už nějaký ten Pátek. Znovu bezmyšlenkovitě brouzdám po netu. Vlastně ani nevím co hledám. Snažím se jen zabít čas. Abych nemusel nad ničím moc přemýšlet.
Stránka za stránkou, písmenka mi skáčou před očima. A pak to přijde.
Začínám zbystřovat. Čtu něco důvěrně známé. Jako bych to někdy zažil. Slovíčka hltám. Jedno za druhým. Přečtu si vše jednou, dvakrát.. Bože..Že by snad.. Ty?
Tohle, že si psala ty? Tak takhle se cítíš? Takhle to všechno vidíš?
Dovol mi teď k tom něco říct.
Nevíš jak začít. Ani já nevím. Nechci tě soudit. Nemám na to právo. Ovšem to neznamená, že ty můžeš soudit mě. Nechci vypadat jako ten nejhorší.. Pár slovíček pro tebe.
Píšeš, že snad byla chyba mít city? Kdybys je neměla, měl bych tě za lháře. Lituješ, že jsem to byl já do kterého si se zamilovala? Já ne.. Jsem rád a nikdy litovat nebudu.
Copak snad byla chyba věřit mi? Já ti věřil.. A to se často nestává. Tobě jsem podlehl. Tvému kouzlu. Já nejsem jiný. Jsem pořád stejný. Tam i teď. Já už jiný nebudu . Bohudík bohužel. Ale stal se zázrak. Tobě se to totiž povedlo. Zamotala si mi hlavu. Změnila můj pohled na svět. Zdál se mi hezčí, růžovější co já vím. Teď se mi tak zdá pořád. Už ne černý, ale takový jaký skutečně je.
I ty si měla mou důvěru. Ovšem tys mě nedržela nad vodou. S tebou jsem mohl lítat. Možná trochu nadnesené, ale já se tenkrát tak cítil. A když si byla se mnou. Prostě jsem nemohl spadnout. Snad jen tobě do náruče. Patřili jsme jen sami sobě. Já tobě, ty mě.
Já se zamiloval. A ty říkáš, že též. Mohl jsem snad už být šťastnější? Ó ano mohl. S tebou pokaždé. Každý den byl výjimečný. Ty jsi výjimečná.
Ale pak jsem se začal bát. Co se to semnou děje? Zamilovaný a já? To přece není možné. Vždycky jsem přece byl volný. Možná mi začala ta volnost chybět. Nebyli jsme spolu jeden víkend, pak druhý a další. Kolik jich vlastně bylo? Nevím. Věděl jsem, že ty jsi asi doma a těšíš se, až mě znovu uvidíš. Najednou jsem si vlastně nebyl jistý co k tobě cítím. Podvedl jsem tě. A to doslovně. Lituju toho. Je pozdě si zoufat.
Stránka za stránkou, písmenka mi skáčou před očima. A pak to přijde.
Začínám zbystřovat. Čtu něco důvěrně známé. Jako bych to někdy zažil. Slovíčka hltám. Jedno za druhým. Přečtu si vše jednou, dvakrát.. Bože..Že by snad.. Ty?
Tohle, že si psala ty? Tak takhle se cítíš? Takhle to všechno vidíš?
Dovol mi teď k tom něco říct.
Nevíš jak začít. Ani já nevím. Nechci tě soudit. Nemám na to právo. Ovšem to neznamená, že ty můžeš soudit mě. Nechci vypadat jako ten nejhorší.. Pár slovíček pro tebe.
Píšeš, že snad byla chyba mít city? Kdybys je neměla, měl bych tě za lháře. Lituješ, že jsem to byl já do kterého si se zamilovala? Já ne.. Jsem rád a nikdy litovat nebudu.
Copak snad byla chyba věřit mi? Já ti věřil.. A to se často nestává. Tobě jsem podlehl. Tvému kouzlu. Já nejsem jiný. Jsem pořád stejný. Tam i teď. Já už jiný nebudu . Bohudík bohužel. Ale stal se zázrak. Tobě se to totiž povedlo. Zamotala si mi hlavu. Změnila můj pohled na svět. Zdál se mi hezčí, růžovější co já vím. Teď se mi tak zdá pořád. Už ne černý, ale takový jaký skutečně je.
I ty si měla mou důvěru. Ovšem tys mě nedržela nad vodou. S tebou jsem mohl lítat. Možná trochu nadnesené, ale já se tenkrát tak cítil. A když si byla se mnou. Prostě jsem nemohl spadnout. Snad jen tobě do náruče. Patřili jsme jen sami sobě. Já tobě, ty mě.
Já se zamiloval. A ty říkáš, že též. Mohl jsem snad už být šťastnější? Ó ano mohl. S tebou pokaždé. Každý den byl výjimečný. Ty jsi výjimečná.
Ale pak jsem se začal bát. Co se to semnou děje? Zamilovaný a já? To přece není možné. Vždycky jsem přece byl volný. Možná mi začala ta volnost chybět. Nebyli jsme spolu jeden víkend, pak druhý a další. Kolik jich vlastně bylo? Nevím. Věděl jsem, že ty jsi asi doma a těšíš se, až mě znovu uvidíš. Najednou jsem si vlastně nebyl jistý co k tobě cítím. Podvedl jsem tě. A to doslovně. Lituju toho. Je pozdě si zoufat.
Flirt. Co je jeho charakteristikou? Jedna noc a konec? Možná zpočátku to takhle začínalo. Rozhodně to tak neskončilo. Považovala si mě za svého prince? Lichotíš mi.. Nepřijíždějí snad oni na bílém koni? Neumím jezdit :)
První bouřka přišla v zápětí. Už si nehodlala tolerovat moje úlety. Moje manýry. A já se stáhl. Tak jako ty. Někam daleko, kam si ani ty nemohla. Ty jsi se taky stáhla a kdo pak udělá první krok, když oba nechtějí? Nikdo.. Čas tak rychle běžel. S tebou. Bez tebe však jakoby se zastavil.
Hloupý Honza? Já nejsem.. Teda aspoň myslím.. Jsem naivní a asi máš pravdu. I hloupý. Když jsem tě nechal jít. Byl jsem tvoje první láska. A právě proto mě to mrzí ještě víc. Proč je první láska bolestná? Kdo ví? Jedno je jisté. Ta bolest je víc než skutečná. A bolí víc než nůž v zádech. Hádám, že bude bolet ještě dlouho.
Odešla jsi. Zmizela a už se asi nevrátíš. Nevím co říct? Je pozdě sypat si popel na hlavu. Poznal jsem to co mám, až jsem to ztratil. Tohle je přece ironie.
Chci zapomenout?
První bouřka přišla v zápětí. Už si nehodlala tolerovat moje úlety. Moje manýry. A já se stáhl. Tak jako ty. Někam daleko, kam si ani ty nemohla. Ty jsi se taky stáhla a kdo pak udělá první krok, když oba nechtějí? Nikdo.. Čas tak rychle běžel. S tebou. Bez tebe však jakoby se zastavil.
Hloupý Honza? Já nejsem.. Teda aspoň myslím.. Jsem naivní a asi máš pravdu. I hloupý. Když jsem tě nechal jít. Byl jsem tvoje první láska. A právě proto mě to mrzí ještě víc. Proč je první láska bolestná? Kdo ví? Jedno je jisté. Ta bolest je víc než skutečná. A bolí víc než nůž v zádech. Hádám, že bude bolet ještě dlouho.
Odešla jsi. Zmizela a už se asi nevrátíš. Nevím co říct? Je pozdě sypat si popel na hlavu. Poznal jsem to co mám, až jsem to ztratil. Tohle je přece ironie.
Chci zapomenout?
Ne. V tomhle jsem si jistý. Potkalo mě snad jedno z největších štěstí mého života. Prostě nedokážu zapomenout. Ty chceš a já věřím, že zapomeneš. Chci abys zapomněla. Tolik jsem ti ublížil. Je pozdě si sypat popel na hlavu. Zkazil jsem co se dalo. Některé moje činny tě zasáhli příliš. Já to chápu. Hrál jsem si a nemyslel na následky. Konečně ti rozumím. Chápu, že jsem ti ublížil jako ještě nikdo.
Co víc dodat? Chtěl jsem, aby si věděla jak to bylo ve skutečnosti z mé strany. Možná ti to pomůže, možná ne. Mě se ulevilo.
Oba jsme teď někde dál. V tvém životě bude spousta kluků. Jsi skvělá a nezůstaneš dlouho sama. A kdyby přece se ti zastesklo. Po mě. Teď jsem naivní.
Každopádně. Do té doby Sbohem.
Sbohem...
Co víc dodat? Chtěl jsem, aby si věděla jak to bylo ve skutečnosti z mé strany. Možná ti to pomůže, možná ne. Mě se ulevilo.
Oba jsme teď někde dál. V tvém životě bude spousta kluků. Jsi skvělá a nezůstaneš dlouho sama. A kdyby přece se ti zastesklo. Po mě. Teď jsem naivní.
Každopádně. Do té doby Sbohem.
Sbohem...



Ježiš to je krásný.....