3.Kapitola
5. srpna 2008 v 21:44 | Maysie | Kouzlo *Třetí kapča ke kouzlu, další je na Nice :)
________________________________________________________________________
"Tohle mě zabije," šeptla si potichu Lor a povzdechla si. Trvalo to jen pár dní, ale už jí to maximálně lezlo na nervy.
"Říkalas něco?" otočil se na ní Sirie s nadzvednutým obočím.
"Nic co by tě mohlo zajímat, Blacku," Sirius jen něco zamumlal. Rory se raději ani nepídila po tom, co to bylo a urovnala si polštář na pohovce ve společence.
"Hej, moment, tady dneska spím já." Ozval se.
"No to si jen myslíš, ty si spi kde chceš, ale pohovka je moje!" řekla se vší vážností a provokativně se na pohovku usadila. Následovaná Siriusovým pohledem se pohodlně natáhla.
"No super! Kvůli tobě musím spát tady, musím být s tebou, nemůžu na žádný těžce domluvený rande-"
"Ale prosím tě! Měl bys mi poděkovat! Ta blondýna byla nemožná!"
"Snažil sem se o ní dost dlouho!"
"O takovou naivní slepici? Stačilo nasypat zrní a přiběhla by!" zasmála se Lorelai.
"Shellová neštvi mě!"
"Já rada," šeptla si pro sebe a na Siriuse se jen sladce usmála. Vypadalo by to jako by Sirie napočítal do deseti, aby se uklidnil a pak rezignovaně vzal polštář a ustlal si na dvou křeslech, které srazil k sobě. Rory byla pro dnešek spokojená. Stačilo jen zavřít oči a položit se do říše snů, kde by alespoň na chvíli zapomněla na realitu. Sama sebe se ještě před spaním ptala, čím si zasloužila zrovna Blackovu společnost. Dá se říct, že Sirius na tom byl stejně.
***
Rozlepil oči. Nedalo by se říct, že na těch křeslech se pohodlně vyspal. Skoro pořád se jen převaloval a hledal polohu ve které by alespoň na chvíli usnul. Což se mu podařilo až někdy k ránu. Ale teď ho vzbudily sluneční paprsky.
Nejraději by tu cácoru, co si pohodlně oddechovala na pohovce zaškrtil.
Zasekl se, stejně tak jako se jeho pohled zasekl na Rory. Když spí, tak vypadá docela sladce, pomyslel si ale pak se v duchu několikrát napomenul. Shellová přece není roztomilá! Jenom vypadá líp když spí. Když je zticha. Jo správně…
Pohledem mapoval její postavu, kterou do půli těla zakrývala pokrývka. Sirius svráštěl obočí. Co to sním takhle holka dělá?
Zvedl ruku a pomalu se přibližoval k Lořinu obličeji. Měl v plánu odhrnout jí pramen vlasů z tváře, aby si jí mohl lépe prohlédnout, když zrovna neprostetuje. Sám nevěděl co ho to vůbec napadlo. Prostě najednou chtěl.
Mezi konečky Siriusových prstů a Loryinou tváří zbývaly jen milimetry, když se Rory pohnula, tak splašeně ucukl zpět a rychle se usadil do křesla, div se nepřerazil. Mezitím Rory rozlepila oční víčka a promnula si oči. Sirius si rukou urovnal rozcuchané vlasy a zahleděl se někam jinam než na Rory, aby nevzbudil podezření. Sám, ale vypadal trochu nervózně.
Rory se posadila a slastně se protáhla. "Není nad to se vyspat do růžova," sladce se přitom usmála a nenechala si ujít posměšný tón, když si všimla Siriuse, který byl jak nevyspalý, tak podrážděný.
Sirius se vzmohl jen na nenávistný pohled. Nechápal jak mohl na tuhle holku před chvílí koukat. A dokonce možná i toužit po tom se jí dotknout, vždyť je příšerná! Chce ho jenom vytočit… "Laskavě pohni, rád bych do koupelny."
"Jistě, můj pane." Zakřenila se Lory a s dobrou náladou šla za Siriusem do umýváren. Celou cestu oba mlčeli, jen Rory si vesele pobrukovala, což šlo Siriusovi značně na nervy. Ve chvíli kdy chtěl zahnout do chlapeckých umýváren ho ale zastavila Lořina ruka. "Navrhuju umývárny ve třetím patře, nikdo tam nechodí."
"Fajn." Utrousil a prostě tam zamířil. Rory jen překvapeně nadzvedla obočí, čekala že se bude hádat. Každopádně byla jeho reakcí překvapená.
"Tohle bude ještě zajímavý…" šeptla si pro sebe a dala se rychle do kroku, než Sirius překoná hranici dvou metrů.
***
Další tři dny se následně opakovaly. Sirius znovu nabyl své energie a kdykoli mohl snažil se Lorelai jakkoli naštvat. Nejspíš si asi neměli co vyčítat, protože se o to snažily oba.
"Poslyš, Evansová-" ozval se James při pohledu na Rory a Siriuse jak se hádají o tom zda půjdou do Prasinek nebo ne. Byla to totiž poslední neděle před koncem školního roku.
"Co zas, Pottere? Nemám čas, vidíš že si čtu," odsekla a věnovala se knížce. James se na ní zmateně podíval.
"Jistě, určitě je to zajímavý. Naučíš mě taky takhle číst?" řekl posměšně a vytáhl knížku Lily z ruky.
"Hej!" ozvala se dotčeně. "Jen jsem si prohlížela tu runu ze všech stran." Odfrkla si a založila si ruce pod prsy. James otevřel knihu na oné stránce a prohlížel si runu stejně tak jako Lily i vzhůru nohama.
"Velmi zajímavé, drahá Evansová, ze všech stran mi přijde stejná." Poškleboval se pěnící rudovlásce. "No ale k věci-"
"Ne!"
"Co ne?" zeptal se zmateně.
"Na žádné rande s tebou nepůjdu, jasné?" řekla odhodlaně a vzala si ze stolku další knížku. James koukal chvíli opařeně ale pak se pousmál.
"Pořád mě překvapuješ, Evansová! Ale tohle sem nemyslel, o tom až později," zakřenil se a Lily vypadala překvapeně, "myslel jsem tamhlety dva, takhle to moc dobře nepokračuje, nemyslíš?" Lily se nejdříve podívala na Rory, která odmítala jít se Siriusem do Děravého kotle a pak chvíli pozorovala Siriuse, který nazval Lorelai bláznem, když mu oznámila, že potřebuje do knihkupectví.
"No," zaváhala Lily, "nevypadá to moc nadějně, že by na prázdniny byl každý sám doma." James pokýval hlavou.
"Neměli by jsme s tím něco udělat?"
"Udělat..? Ty-ano, já-ano ale my-ne!"
"Evansová, nebuď jak malá!"
"Za to ty jsi velkej kluk, Pottere…" řekla posměšně a sbalila si svoje věci.
"Rozhodně vyšší jak ty," pousmál se. Lily protočila oči v sloup a dala se na odchod. "A zejtra nezapomeň!" připomenul jí s úsměvem.
"Na co?" zeptala se nechápavě.
"Prasinky, ty a já!" usmál se a mrkl na Lil.
"No jasně," prohodila ironicky a poslala Jamesovi vzdušnou pusu, načež protočila oči v sloup a odešla. James se spokojeně opřel o opěradlo pohovky.
***
Nakonec se do Prasinek šlo. Rory s Lily. Sirius s Jamesem. Jelikož ale nemohla udělat Lory bez Siriuse ani krok, šli všichni společně. Některým jejich spolužákům vylézaly oči z důlků když je viděli. Nikdo přece nemohl uvěřit že Shellová a Black… Evansová a Potter…
"A teď do knihkupectví," oznámila Lory všem přítomným. Lily nadšeně pokývala hlavou.
"Tam mě nedostaneš," ozval se Sirius s nesouhlasem.
"Ale budeš muset, zlato," ušklíbla se Lor, "jinak nepočítej s tím, že ještě někdy po dobu co musíš bejt se mnou půjdeš na záchod." Zašklebila se a otevřela dveře obchodu s knihami.
"Už sem ti řek, že si mrcha?"
"Sem tak krutá…" ušklíbla se a zaplula se Siriusem do obchodu.
"Až po tobě," ozval se James a pokukoval po Lily, při čemž jí držel dveře obchodu. Lily jen neurčitě pípla něco jako dík a zmizela uvnitř.
***
"Shellová, takhle to dál nejde! Už aspoň čtyři dny sem se pořádně nevyspal!"
"Tak to mě teda upřímně mrzí, protože mě se tu spí dobře!" opáčila Rory a uvelebila se na pohovce.
"A dost, dneska spím ve svý posteli, s tebou nebo bez tebe, je mi to jedno!" řekl vážně.
"Mě tam nedostaneš!"
"Vsadíš se?" zeptal se a vyzvedl Lory z pohovky načež si jí přehodil přes rameno.
"Blacku, okamžitě mě pusť!"
"Ani mě nehne, dneska se chci vyspat!" řekl smrtelně vážně a nesl Rory po schodech nahoru, přičemž ho ona mlátila pěstmi do zad. "Uf, ale taky bys mohla bejt lehčí, pírko zrovna nejsi!"
"Trhni si!" Siri došel před jeho pokoj a pustil Lory na zem. "Takže nejdeš?"
"Ne! Nebudu spát s tebou ani ve tvým pokoji!"
"Fajn, spi si tady!" řekl naštvaně a zabouchl Rory dveře před nosem. Ta si odfrkla a dál stála proti dveřím. Za pár vteřin se dveře otevřely a k nohám jí přiletěl polštář. "Sladký sny, zlato." Ucedil ještě Sirius a dveře znovu zabouchl.
"Debil." Ulevila si Lor a sedla si na kamennou zem o jejíž stěnu se opřela zády.
V pokoji:
"Siriusi? Kde máš Lorelai? To kouzlo už přestalo účinkovat?" ptal se překvapeně Remus.
"Ne, je za dveřma." Řekl uraženě a stál u dvěří. Kouzlem si přivolal svojí postel k sobě.
"Cože?" ozval se pro změnu James.
"Slyšíš dobře brácho, odmítá se mnou bejt v jedný místnosti, což je dost těžký, tak sem to vyřešil takhle." Řekl a uvelebil se spokojeně ve své posteli. Hranice dvou metru mu vystačila.
"Siriusi, to nemyslíš vážně, že ne?" zeptal se starostlivě Remus, "nemůžeš jí nechat, za dveřmi!"
"Neboj Reme," opáčil s klidem, "Do deseti minut přijde s prosíkem." Ušklíbl se a svlékl se ze školní uniformy jen do bílého tílka a trenek.
"Ty seš blázen. Sebevědomej blázen," smál se James.
"Deset minut."
O 20 minut později…
"Siriusi?" ozvalo se ustaraně.
"Remusi, ještě chvíli počkej! Ona přijde, jasný? Vím to."
O půl hodiny později…
"Kámo, měl bys pro ní jít, ta nepříjde."
"Fajn, posledních deset minut, ok?" řekl rezignovaně a zadumaně ležel v posteli.
"Jak myslíš, ale každopádně, ta holka nepříjde," zašklebil se James a vrátil se od okenního parapetu do postele.
O 15 minut později…
"Fajn, jdu pro ní, ok? Ste spokojený?" rezignoval Sirius a vylezl z postele. Co nejpomaleji přešel ke dveřím, jakoby ještě s nadějí čekal že se ozve klepání. Neozvalo. Ani po pár vteřinách.
"Ehm," uslyšel za sebou Removo odkašlání a tak poraženě otevřel dveře. Čekal, že Rory bude sedět třeba opřená o dveře, nebo bude přede dveřmi, ale ne. Věděl, že je Rory paličatá, ale až takhle? Nezaklepala, ona by nikdy za ním nepřilezla s prosíkem. To radši seděla za dveřmi. A nakonec usnula schoulená v klubíčku podél kamenné zdi. Vypadala tak nevinně. Až něco v Siriusovi budilo chtíč chránit jí. Ale sám dobře věděl, že takhle holka se o sebe dokáže postarat sama.
Opatrně, tak aby jí neublížil a hlavně nevzbudil, jí vzal do náruče a přenesl do pokoje. Dveře zavřel nohou.
"Ona tam usnula," oznámil klukům.
"Říkal jsem ti, že nepřijde, brácho." Sirius pokýval hlavou.
"Je tak paličatá!" řekl přiškrceně, tak aby nenarušil Lořiny sny.
"A ty snad ne?" ozvalo se z jedné postele. Sirius si jen odfrkl a opatrně položil Lory na jednu část své postele. Sám pak zabral druhou část. přehodil přes Rory část svojí deky a sám ležel na zádech, ale hlavu měl pootočenou, tak aby na ní viděl. Dívka se nevědomky převalila blíže k Siriusovi a opřela se o jeho hruď jako o polštář.
"Zajímavý bude teprve to, až se probudí," hlesl do pokoje, kde pro dnešek oddechovali více jak čtyři osoby.
Komentáře
jéééé, co nevidím? další kapča? no konečně:) doufám, že teďka budou přibývat rychlejc:) každopádně kapča fakt kráááásná a moc se těším na pokráčko, pa:)
téda mě by probuzení nevadilo ani když je to "takovej debil"![]()
prostě probuzení na mužský hrudi nemá chybu![]()
tak to bude váážně zajímavý až se Lor ráno probere!!:)))
nádhera
Ahoj, rada vytváraš layouty? Ak áno, zaregistruj sa na mojej stránke (na konci komentu). Vyrob druhým krásne laye!
Senzacé...a jak to asi bylo dál...to ráno by fakt zajímalo!!!
Tak to musím se Siriusem souhlasitx) to ráno bude více než zajímavý:) krásná kapitolka, jsem zvědavá jak to Nika vyřeší:)



já bejt Sriem,tak ji zaškrtím :o))) ale ani se jí moc nedivím, taky bych s ním nespala v pokoji kluků :o) To jsem opravdu zvědavá, jak zareaguje až se probudí :o))) předem je mi Siria líto :o)))