8 kapča, Já nevím, všímáte si jak nic nepíšu... Tak nvm...
Další je na Jenny...
_________________________________________________________________________
Dlouhé hodiny a stále nic. Někomu by to mohla přijít jako věčnost. Divný pach nemocnice tuto situaci ještě přiostřoval. Nikdy neměl rád nemocnice. Ošetřovnu na hradě ještě snesl ale nemocnice byla moc. Jeho pohled každou minutu kontroloval ciferník zlatých hodinek na levém zápěstí. Pokaždé to samé. Největší ručička přeskočila z jedné odrážky na druhou a další minuta prázdného čekání byla pryč. Kolik ještě? Nechtějí ho za Lily pustit. Jenže ty vyšetření, které údajně provádějí mu přijdou jako věky. Madame Pomfreyová si s tím totiž nevěděla rady. Vždyť to byla jen obyčejná rána… jistěže nebyla obyčejná, spadl na ní regál s knihami… doufal, že to nemůže být tak vážné. Vždyť by mu jenom stačilo držet jí za ruku, i když není při vědomí… kontrolovat nepatrné oddechy a vědět, ujistit se že stále dýchá, že tu zůstane s ním a bude v pořádku…
***
Před pár hodinami…
"Cože je s Lily?!" vyjekla Di, když se Emily plouživým tempem došourala do pokoje společně s hraným obličejem strachu a šoku.
"Je.. je… na ošetřovně…" vyblekotala a oči zavrtala do podlahy. "Sirius to už ví… byl dole ve společence,"
"To mě nezajímá! Co je s Lily?!" Di chytla zrzku za ramena a v šoku s ní začala lomcovat.
"Spadl.. regál.. na ní…" hlesla do ticha. Brunetka zatajila dech a pusa se jí zasekla polootevřená. Pár vteřin postávala a v duchu si vše srovnávala. Než se Em stačila na cokoli zeptat, Di vylétla z pokoje jako střelená.
Ve společence div k zemi nesrazila Siriuse, který postával u zábradlí. "Musíš tu postávat tak debilně?" vyjekla na něj. Sirius jí jedním jasným pohledem dal odpověď. Vlastně, proč tu tak hloupě postává? Jako nejlepší přítel Jamese měl hned po tom co mu Emily řekla tu zprávu vyrazit na ošetřovnu a podpořit ho. Bylo mu ale jasné, že za pár vteřin se to donese i k Di a ta na ošetřovnu vyrazí. A nemýlil se. Něco ho donutilo tu na ní počkat.
"Uhneš mi už laskavě? Stojíš tady jak tvrdý y a já na rozdíl od tebe mířím na ošetřovnu, mám tam kamarádku!" vybuchla vztekle.
"Já tam jdu taky," procedil bez jakéhokoli vzrušení. Lily mu sice nebyla nijak blízká, ale přece jenom to, jak se musí teď cítit James je taky jeho věc. On je jeho kamarád…
Di jen nadzvedla obočí. Neměla chuť řešit proč tu na ní čeká, a nic, neměla chuť s ním mluvit. Chtěla k Lily, moc…
***
"Madame Pomfreyová, bude v pořádku..?" ptal se roztřeseným hlasem.
"Pane Pottere,já nevím! Teď sem slečnu Evansovou přinesli a zatím jenom vy my kladete pořád tu stejnou otázku, na kterou bohužel neznám odpověď!"
"Ale-"
"Myslí, že bude lepší když počkáte vedle, slečna je stejně v bezvědomí a vy jste na tom taky bledě jak koukám!" mezitím co mluvila na Jamese, nosila si na stolek různé lahvičky s lektvarem všemožně zapáchající, že i James přes to všechno nakrčil nos.
"Budu už zticha, jen mi dovolte tu zůstat…" zažadonil a sedl si na volnou postel. Ošetřovatelka zrychleně kývla.
"Dobrá, dobrá!"
***
Di doslova běžela, pocit nejistoty, který jí uchvátil, když neví co je Lily, jí ničil. I Sirius musel uznat, že na holku měla kondici skvělou. Cesta jim oboum přišla dlouhá. Tíživé ticho situaci ani trochu neusnadňovalo.
"Nechceš se zastavit? Zpomalit? Tím, že tam doběhneš jako první Evansové nepomůžeš!" řekl ledově až to Di bodlo u srdce. Za celou dobu co ho zná je dnešek tím nejledovějším dnem, jak se k ní chová.
"Nechtěla sem po tobě, aby si šel se mnou, tak mi dej pokoj!"
"Richardsová, uklidni se!" nečekaně Di chytil za loket a zastavil tak, že s ní až lehce cukl a otočil si jí k sobě čelem. "Bude v pořádku," řekl najednou mírně a povzbudivě.
"Jak to můžeš vědět?! Pomalu ani nevíš co se stalo, nic! A budeš mě tu uklidňovat?! Sem v klidu!" křikla.
"Fajn, tak zpomal," řekl neutrálně a zabodl pohled svých šedých očí do druhého páru.
"Prosím tě, nesahej na mě." Sykla odpudivě a vytrhla mu svou ruku, kterou měla na místě, kde jí držel, načervenalou.
"Před chvílí ti to moc nevadilo," utrousil posměšně, přestože situace pro to vůbec nebyla vhodná. Diina ruka vystřelila vysoko a zasáhla svůj cíl.
"Seš odporném, hnusnej, bezcitném ignorant! Jdi si radši za těma svýma slepicema, na ošetřovně stejně nemáš co dělat!" odsekla a vydala se rychlou chůzí dál. Na jeho odpověď ani nečekala. Přesto se pomalejším tempem vydal tím samým směrem.
***
"Tak co?" nevydržel to James. Klouby na ruce už měl cele zbělalé, jak nervozitou strachem zatínal ruce v pěst.
"Vypadá to na silný otřes mozku a zlomenou ruku. Dala bych to slečně do pořádku, ale když je v bezvědomí, tak do ní těžko dostanu ten lektvar, ale nevím, ta hlava se mi vůbec nelíbí…" konec věty ztišila, až z toho šel strach.
"Co tím chcete říct?"
"S tímhle jsme se tu ještě nesetkala, nikdy na nikoho regál s knihami nespadl! Nevím jaké to může mít důsledky… Bude lepší slečnu převézt ke Svatému Mungovi."
***
Hnědovláska v závěsu se Siriuse se právě natahovala ke klice velkých dveří od ošetřovny, když se dveře prudce otevřely. "Jamesi!" vyjekla Di, "co je s Lil? Co je s ní?" ptala se prosebně. Sirius postával za ní a na odpověď čekal asi stejně jako Di, možná jen s menším nasazením.
"Siriusi…Di…" přehoupl pohled z jednoho na druhého, "Vezou Lily k Mungovi…"
"Pro-č?" zasípala hnědovláska.
"Já… nevím, nevíme co jí je… zlomená ruka… otřes mozku…" koktal a ruce se mu klepaly. Di zalapala po dechu, doufala, že to tak vážné nebude. Nohy jí vypověděly službu a kdyby ji Sirius pohotově nezachytil, skácela by se na zem jako prkno. "Lily…" šeptla a oči se jí leskly.
Mezitím vyšel z ošetřovny ředitel školy s ošetřovatelkou. V závěsu za nimi vyšla dvojice kouzelníků, kteří nesli zrzku na nosítkách.
"Já... jedu s ní k Mungovi, dovolili mi to dokud nepřijedou Lilyiny rodiče…" řekl potichu a pohledem bloudil ke své dívce.
"Dej vědět, kdyby se něco, cokoliv dělo," ozval se Sirius, který mezitím posadil Di na lavičku vedle dveří. Sama Di by tuhle větu řekla, ale hlas jí vypověděl, strach o svou kamarádku jí ho doslova sebral. Došlo mu, že by se zeptala, ale viděl na jejím obličeji, že jakékoli slovo, které by řekla, by bylo jako klíčem k přehradě slz, které by se spustili.
"Dám… určitě…" odpověděl ještě Jimmy a na pokyn ředitele se vydal do ředitelny k letaxové síti v krbu.
Di zkoprněla seděla a koukala před sebe. Teď by potřebovala Lily… Ano jí. Vždycky při ní byla a podpořila když jí nebylo dobře… bylo to tak navzájem vždycky… ale teď, tu Lil nemá, jde tu o ní…
O koho se má opřít teď? Sice vedle ní sedí Black, ale ten nepřipadá v úvahu. Nesnášejí se, ponižuje jí a navíc Di pochybovala že ví něco o tom jak utěšit dívku. Vždycky je přeci jenom rozplakával. Tak proč by tu teď měl jednu utěšovat?
A měla pravdu, nevěděl jak, nebyl schopný Di prostě obejmou a říct jí, že její kamarádka bude v pořádku. Něco mu bránilo. Jejich vztah mezi sebou. Pro tuhle chvíli alespoň vypustil pichlavé poznámky a jen tiše seděl a pozoroval Di jak pláče. Ta mezi tím složila svůj obličej do dlaní a potichu plakala. Kdyby na to měla sílu, zvedla by se a zmizela by odsud, někam pryč, schovat se a vybrečela by se někde sama, ale její nohy vypověděly službu. V hlavě se jí objevovaly různé myšlenky, dobré, špatné, pokusila se je všechny zahnat a zabránit slzám další cestu, ale měla strach, velký strach. Teď by chtěla jen oporu… obyčejnou…
Náhle, než si ani jeden z nich uvědomil co ten druhý dělá, Sirius pomalu přehodil svojí ruku přes Diina ramena. "Bude to dobrý…" šeptl najednou tak jinak, než jak ho Di znala mluvit. Pro Siriuse to byla premiéra. Nebyl zvyklý utěšovat, nezajímaly ho bulící holky, kterým ublížil. Jamese ani Rema nemusel utišovat nikdy, možná jen konejšit Jamesovi snahy o Lily. A z Petra si dělal spíše legraci. Tak jak má potom sakra vědět jak se utěšuje brečící holka?
"Chci aby bylo…" zachraptěla Di a ruce nechala ve svých dlaních. Zoufale se opřela o Siriusovi hruď a pokoušela se uklidnit svůj pláč.
"Bude," odvětil pouze.
***
Současnost
"Někdo z příbuzných slečny Evansové?" ozvalo se do tíživého ticha a James tuhle otázku považoval za vysvobození.
"Ano, tady!" ozvalo se znenadání z chodby. Paní Evansová se svým manželem za zády se hnala k lékouzelníkovi.
"A vy jste?" otočil se léčitel k Jamesovi.
"Já-"
"Ty musíš být James," pokusila se o úsměv paní Evansová, "Lily nám o tobě říkala," jen lehce pokýval hlavou. Nejspíš by skákal radostí, že o něm Lily mluvila doma, ale prostě to nešlo. Trvalo chvíli než se všichni shlukli kolem nemocničního lůžka.
"Bude v pořádku?"
"To zjistíme až se probudí, podle vyšetření, je vše v pořádku," zavládlo ticho. Všichni mlčky čekali až se zrzka probudí.
***
Prudce sebou cukla. Jakoby se probudila z transu a uvědomila si co dělá. Oklepala se zimou a rychle se postavila.Sirius jen lehce nechápavě pozoroval její chování. Co jí to vůbec napadlo, opírat se o JEHO rameno? Otočila se a dala se na odchod, přičemž si rukou otírala oči od pláče. "Richardsová-"
"Mlč prosím tě," usekla jeho slova, "Jenom sem to prostě nezvládla nic víc, je mi líto, žes u toho byl ty."z křehké dívky se stala nedostupná osoba.
"Fajn," odsekl a Di se otočila k odchodu. Byla naštvaná, a nejen na sebe…



Chúďa Lily...dúfam,že sa rýchlo uzdraví..inak nechcela by si sa spriateliť? Mám spoločný blog. Potom sa ozvi na blog :)