Ahojky :) Snažila jsem se a máte tu další kapču:)
____________________________________________________________________________________________________________
"Slyšela jsi to?" Lekla se Lorelai a šťouchnula do Lily.
"Myslíš, že se někdo přemístil?" zeptala se Lil a naslouchala.
"Myslím, jen nevím kdo. Nikdo tuhle adresu nezná a naši se vrátí až za pár dní," špitla a potichu šla ke dveřím. Kukátkem se podívala ven. Vytáhla hůlku a zamumla kouzlo, aby nebyly slyšet. "Hned pojď sem, to musíš vidět," zasmála se a táhla kamarádku ke kukátku.
"Kdo tam je?" zeptala se Lil zmateně a zadívala se do kukátka. Naskytl se jí pohled na Jamese, který si něco pro sebe mumlal a upravoval kytky pomačkané přenesením. "No to je gól," ulevila si Lily a zasmála se.
"Mám ho nechat vycukat a počkat až zazvoní? Nebo ho mám pustit dál?" zeptala se Lory a laškovně zamrkala.
"Ale co když není sám?" zaváhala Lily.
"Je sám a má v ruce kytku. Nejspíš tě hledal doma a mamka mu prozradila, kde jsi," zauvažovala Lory, "tak mám mu otevřít?" Lil se podívala na Lor, do zrcadla a zmizela v pokoji. Rory se zasmála. Otevřela dveře.
"Ahoj Jamesi," pozdravila, "co tu děláš?" zeptala se nechápavě, aby ho poškádlila.
"Ahoj, hledám Evansovou," zazubil se zvesela, "ale najít tebe taky nebylo na škodu, Sirius-"
"Hele Jimmy, mám tě ráda, pomůžu ti k Lil, ale nemluv o Siriusovi, to je pro mě uzavřený," řekla přísně.
"Uzavřený? Normálně si utekla," zaprotestoval.
"Já nebo on, není to fuk?"
"No to není, neutek by," stál za svým kamarádem.
"Jednou by utekl, znáš ho, nikdy se nestala výjimka, tak ho tu nebraň," na to James neměl odpověď.
"Když konečně musel trávit delší čas s nějakou holkou, tak místo aby mu pak dala šanci, tak uteče, jakmile to jde, to je fér?"
"Musel se mnou trávit čas, to je ono," povzdechla si.
"Tak jsem to -" jejich rozhovor přerušila Lily, která vešla do chodby.
"Co tu děláš?" zeptala se a tvářila se překvapeně.
"Já vás tu nechám o samotě," špitla Lory a odploužila se do obýváku. Než Lily zaprotestovala, tak byla pryč. Nesnáším tyhle chvíle, zaúpěla v duchu a podívala se na Jamese. Všimla si růží, které nervózně drží.
"Víš, já tě přišel pozvat," Lily nadzvedla obočí a čekala, co z něj vypadne dál, "na večeři," dodal rychle, "hledal jsem tě doma a tvoje mamka mě poslala sem," řekl rozpačitě.
"Na večeři," zopakovala překvapeně.
"Na večeři," zopakoval znovu a podal Lily růže, "pro tebe," překvapeně si květiny vzala. "Šla bys?" zeptal se opatrně, aby jí naznačil, že stále neodpověděla.
"No… jsem zaskočená," přiznala a podívala se na Jamese, "je to zvláštní, nekřičíš na mě 'Hej Evansová, pojď na rande!' napodobila jeho tón, "takovej nezvyk," přiznala nedobrovolně.
"Trochu jsem na sobě zapracoval," řekl vesele a zazubil se.
I ty vlasy má jinak, podivila se a mapovala ho pohledem.
Proč na mě tak kouká, mám snad někde něco špatně? Pro jistotu se rychlým pohledem zmapoval. Ke své spokojenosti shledal, že je všechno jak má být.
"Ehm, takže… šla bys?" zeptal se s nadějí.
"No… nemůžu," odpověděla, "kvůli Lory," dodala honem, "i když to nedává najevo, není jí nejlíp," šeptla.
"Aha," odvětil napůl sklesle, protože s ním jít nemůže a napůl s nadějí, protože měla jako důvod truchlící kamarádku, čili ne nechuť jít někam s ním. Cítil se jakoby zabodoval.
Když ho viděla takhle, ke všemu ještě s kytkou, bylo to jiné kafe než ve škole. Působilo to mile a příjemně.
"Šla bych ráda, ale-"
"Šla bys ráda?" vyhrkl a v duchu zajásal.
"Ehm," znejistěla. Zas to dělá, neuhlídám se a on si v tom takhle libuje! "Za jiných okolností, bych možná šla, ale teď nemůžu," řekla už rázně.
"A co jen na kafe?"
"Ne,"
"Procházka?"
"Ne!"
"5 minut, no tak, Evansová," usmál se mile.
"U Merlinových vousů, řekla jsem ne, proč to vždycky tak pokazíš!" křikla zklamaně a bouchla Jamesovi dveřmi před nosem. Naštvaně odkráčela za Lory do obýváku. Lory se na nic neptala, konec rozhovoru slyšela jasně. Párkrát se ozvalo zaklepání a nakonec jen hlasitý PRÁSK.
***
O tři dny později
Ležel v posteli a nepřítomně koukal do zdi. Najednou se rozletěli dveře a dovnitř vběhla vyděšená paní Potterová, pan Potter a až na konec James.
"Siriusi! Ty jsi nám dal! Co jsi vyváděl hochu?" ptala se zoufale. "Chvíli tě zpustíme z očí a podívej kde si!" zabědovala rukama.
"Nic mi není,"
"Co to říkáš, jsi celý potlučený!" bědovala dál. Sirius měl obvázanou ruku, zašité obočí a monokl pod okem. Mohl být rád, že zbytek modřin nebylo vidět.
"Drahoušku, půjdeme zjistit, kdy ho pustí," snažil se uklidnit manželku. Paní Potterová zakroutila hlavou a následovala manžela.
"Kdes byl? Hledal jsem tě čtyři dny, žádná zpráva nic a pak přiletěla sova z nemocnice!" ptal se Dvanácterák nevěřícně a díval se na zbídačeného kamaráda.
"Nechtěl jsem, aby jste mě takhle viděli, ani jsem nechtěl posílat zprávy, donutili mě až ve chvíli kdy řekli, že pošlou sovu k nám, tak jsem jim radši nadiktoval vaši adresu,"
"No dobře, ale co se stalo?"
"Ani se neptej!" řekl a následně zaklel, "jak jsem od vás odešel, šel jsem zpět do jejího domku, chtěl jsem si zabalit a zmizet. Ale předtím mě napadlo se opít do němoty, což mi následně vyšlo," řekl a zalitoval, "další stupidní nápad byl jít se pobavit ven. Skončil jsem v baru, víš kde," řekl a Jimmy věděl, "nechtěl jsem tam nic vyhledávat, věř mi!" naléhal na kamaráda.
"Co se teda stalo?" zeptal se nejistě.
"Objevila se tam Wendy,"
"Sakra," okomentoval jen James, sundal si brýle a promnul si oči. "takže si s ní spal."
"Sakra, Jimmy, já nechtěl! Opili jsme se a pak si pamatuju jen, jak se budím nahej v posteli vedle ní," zaúpěl.
"No kamaráde… tak tohle jsi posral," řekl James nahlas a oba věděli, že je to pravda.
"Jo," hlesl jen Sirius.
"A tady jsi proč?" zeptal se nechápavě, předchozí události tomu zatím jasno nedávaly.
"Pamatuješ, jak jsme jednou u Děravýho kotle obrali toho tlouštíka v kartách?" zeptal se a James kývl, "tak toho jsem potkal se čtyřma hromotlukama, to ráno, co jsme se vracel z baru," zasmál se, jakou má smůlu. "Chtěl zpátky peníze a já u sebe neměl ani floka," zasmál se znova.
"Takže tě takhle zmlátili, počkej, až je potkáme znova, vrátíme mu to!"
"A ukradli hůlku, že jí prodá za ten můj 'dluh'. Až mě pustí, vím kam si pro ní zajít," zapřemýšlel Sirie.
"A kdy tě pustí? Za dva dny odjíždí Bradavickej expres!"
"Netuším, snad to řeknou tvým rodičům, držej mě tu jako vězně a přitom mi nic není," zhodnotil situaci a dodal, "pokud mě do tý doby nepustě, tak zdrhnu," řekl přesvědčivě.
"Rozhodně tak vypadáš," řekl ironicky James.
"Viděl jsem Lorelai," řekl po chvilce ticha Jimmy.
"Kde?!" vychrlil Sirius otázku a vtom do pokoje přišli zpět manželé Potterovi.



wau, rychle pokračuj