close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

16. Kapitola - Sirius je zpět!

17. září 2012 v 13:33 | Maysie |  Kouzlo *
Ahoj:) tak sice mám velké zpoždění, ale kapča je tu :)))


____________________________________________________________________________________________________________


Byl čas na oběd a Lorelai s Lily pospíchaly do velké síně.
"Tak… co na ošetřovně?" zeptala se zrzka. Lory pokrčila rameny.
"Vypadal, že někoho hodně něčím naštval, jinak nechápu ty šrámy a modřiny," odpověděla jakoby nic a pokračovala v cestě dál.
"Myslela jsme spíš, jak ti bylo, kdy jsi ho viděla? Mluvili jste spolu?" ptala si Lily dál.
"Spal. Ale já mluvila," Lily se nechápavě koukla na kamarádku a ta pokračovala, "rozloučila jsem se," pokývala hlavou. "Není mi líp, je mi hůř, ale už jsem se takhle rozhodla dávno. Nemůžu přece najednou přiběhnout, prostě to je definitivní," rozhodla paličatě.
"Hej, Ev- Lily!" uťal rozhovor brýlatý fešák.
"Ehm… ano?" těžko říct, jestli byla více překvapená od Lorelai nebo od Jamese. Lory je nechala o samotě a pokračovala dál do velké síně.
"Pamatuješ, jak jsi mě odmítla na rande?" zeptal se a nervózně se pohupoval na nohách.
"Na který přesně?" uchechtla se zrzka.
"No, to poslední, kvůli Lorelai," Lily přikývla. "tak to jdu zkusit znovu," zrzka nadzvedla obočí a čekala na pozvání, "takže Lilyan Evansová, půjdeš se mnou večer na rande?" zazubil se, ale vlasy si neprohrábl.
"Ano," řekla prostě a otočila se k odchodu, "v osm," řekla prostě a zmizela v davu. James se pousmál a také zamířil do velké síně. Za rohem zůstal stát akorát chlapec s logem Zmijozelu.
Lory seděla u stolu a dloubala se v zeleninovém salátu. Lily si přisedla a rozhlédla se po jídelní nabídce.
"Takže konečně rande?" Lil jen přikývla a dál to nekomentovala. Lor spokojeně pokývala hlavou. Když nic, tak jsme těm dvěma aspoň pomohli k sobě. Odsunula salát a napila se dýňového džusu.
"Sova!" ozval se něčí výkřik.
"Vždyť je oběd, lítají ráno!" vykřikl někdo další. Všichni s napjetím pozorovali sovu. Dvakrát obkroužila velký sál a pak dosedla před Lory.
"To se spletla, to není naše sova," řekla nechápavě a koukla na Lily. Sova k Lory natahovala nožku, kde měla upevněné psaní. Opatrně psaní odmotala.
"Tak tady je, Tichošlápek už se bál že mu uletěla," zasmál se James a podíval se na sovu. Ta zahoukala a odletěla do sovince.
"Kdo?" zeptala se zmateně.
"No, Sirius,"
"To je jeho sova? Ale proč mi nese psaní?" ptala se nechápavě Lor a psaní odložila na stůl.
"Posílal jí ještě o prázdniny," pokrčil rameny, "poslal jí, aniž by věděla, kde tě má hledat," "Aha," utrousila a podívala se na zarolovaný pergamen, "uvidíme se na hodině Lil," pergamen zůstal ležet na stole a Lory bez dalšího vysvětlení zmizela se studenty odcházejícími z velké síně.

O pár hodin později

Bylo po večeři a Lily se v pokoji upravovala na následující schůzku. Lory seděla ve společenské místnosti a nepřítomně listovala knihou. Ze zadumání ji vyrušilo otevření průchodu. Nadzvedla oči a setkala se s bouřkovými. Knihu upustila na zem a ucukla pohledem. Co viděla v jeho pohledu? Byl tak nečitelný, pátravý, naštvaný… zklamaný? Vykročil směrem k Lory, ale než stačil udělat další krok, zachytil ho zbytek Pobertů a nadšeně Siriuse vítali.
"No konečně brácho, myslel jsme že si tě tam nechá," radoval se Jimmy a Peter poskakoval okolo. Remus se jen spokojeně usmíval. Lor využila situace a mezi spolužáky se proplížila ke schodům do dívčích ložnic. Na schodech se střetla s Lily. "Proč je dole takový povyk?" zeptala se zrzka.
"Sirius je tu," zakvílela a táhla zrzku zpět nahoru. "Co to máš na sobě? V tomhle jít nemůžeš, v tomhle odradíš i Pottera," Lily svým oblečením připomínala úplně někoho jiného, než sebe. Každý kousek kůže měla zahalený.
"Přece nepůjdu vyzývavě," odfrkla si.
"A ani ne asexuálně," společně vešly do pokoje nebo spíše Lory svou kamarádku dotáhla. "Lil, už nikdy nesejdu z pokoje, nemůžu se s ním znovu setkat, nejradši bych utekla," zakvílela a přitom prohrábála Lilyin šatník. "Přestoupím na jinou školu," řekla odhodlaně a vrazila zrzce do ruky ramínko se šaty, které kupovaly v létě.
"Ty jsi se zbláznila,"
"Čeká skoro sedm let, a má na co, tak mu to ukaž,"
"Nemůžeš přestoupit!"
"Nemůžu. No to je v háji," procedila a sedla si na postel. Lily ze skříně vytahovala svetr až ke krku a tak jí Lor přispěchala plácnout přes ruce. "Lilyan Evansová, ty se stydíš a jsi nervózní!" řekla nevěřícně a podala Lil barevně sladěný svetřík.
"Možná," přiznala neochotně, začervenala se a šla se převléci. Lory složila hlavu do dlaní. No tak, uklidni se! Ale ne, nešlo to. Přitažlivost mezi nimi, nebo alespoň přitažlivost, která ji táhla k němu, byla stejně velká, jako kouzlo, které je při překročení hranice dvou metru přitáhlo k sobě. Lily vyšla z koupelny a postavila se před Lory.
"Rory, jsi dospělá, tak přestaň dělat, že to zvládáš a postav se tomu," natáhla ruku a podala brunetce srolovaný pergamen, "možná by sis to jen chtěla přečíst," Lory nadzvedla oči a po chvíli si vzala pergamen. Kývla a usmála se na kamarádku.
"Do deseti ať jsi doma," pokusila se zasmát.
"Vyřídím to Potterovi," zasmála se a odešla z pokoje. Lory chvíli váhala a nakonec rozbalila pergamen.

Proč jsi zmizela?! Vrať se mi prosím! Když by jsi se ráno probudila, byl bych tam. Vrať se!

Vzkaz upustila na zem a zatlačila slzy. Co teď?
Lily se nervózně ploužila ze schodů. Slyšela už z dálky jeho a Siriusův nadšený smích. Plynule vstoupila do společenské místnosti. Šla k východu a dívala se jen před sebe. Teprve když míjela Jamese, otočila svůj pohled na něj. Na tenhle pohled čekal. Okamžitě nechal rozběhlého rozhovoru a následoval rudovlásku. Počkal, až se za nimi zavře průchod a zrzku si znovu prohlédl. "Vypadáš úžasně," hlesl.
"Děkuju," pousmála se. James zrzku troufale chytl za ruku.
"Než začneš protestovat, mám k tomu důvod. Vezmu tě tam, kde jsi ještě nebyla,"
"Vždycky jsem chtěla vidět Paříž," zasmála se a čekala. Překvapila Jamese, že se ani nesnažila protestovat.
"Ehm, dneska tě vezmu někam blíž, ale Paříž si budu pamatovat," druhou rukou z kapsy vytáhl hůlku a přitáhl si Lil blíž. "Drž se mě, ať tě neztratím," zazubil se a vedl Lil chodbou.
"Co to říkáš? Není, kde bys mě ztratil, pokud mě nehodláš vzít do lesa…" Jimmy zakroutil hlavou, hůlkou párkrát poklepal na sochu poblíž. Socha se odsunula. Lily se zastavila a zmateně se podívala na Jamese. "Ehm, vím, že jsem na tebe nebyla zrovna nejmilejší," James se nechápavě podíval na dívku a nadzvedl obočí, "ale nemáš doufám v plánu se mě zbavit?" James se zasmál a vtáhl Lily dovnitř.
"To záleží, jak si to vyžehlíš,"
"Můžu se taky otočit a vrátit se-" než stačila výhružku doříct, socha se vrátila na původní místo. Tmu nahradilo světlo z Jamesovi hůlky. Ani nepostřehla, že se přiblížil tak, že jejich rty dělily milimetry. Zakoukala se do oříškových očí a ucítila jeho příjemnou vůni.
"Dala by sis pozdní dezert?"

Druhý den odpoledne

Sirius po obědě zamířil na školní pozemky. Mířil k Hagridovi. Několikrát zaklepal na dveře a počkal až mu poloobr otevře.
"Nazdar Siriusi, kde máš Jamese a vostatní?" vpustil chlapce dovnitř a postavil na čaj.
"Musel jsem zmizet, celé dopoledne a včera večer mlel jen o Evansový, byli totiž na rande," Hagrid se vesele zasmál.
"Tak konečně," pokýval spokojeně hlavou
"Peter ho nadšeně poslouchá a Remus raději zmizel do knihovny, i on, chápeš to?" zakroutil Siri hlavou.
"To jste si ještě nezvykli? Po šesti rokách?"
"Je to horší než předtím Hagride, no zkrátka děs, k tomu se mi vyhejbá Lorelai, tak jsem radši zmizel a usnadnil jí práci,"
"Poslouchej, co vy ste si udělali? Brumbál mi říkal vo tom kouzlu,"
"Jo, celý prázdniny jsme museli bejt spolu. No a když jsem si začínal zvykat, tak kouzlo zmizelo a s ním i ona," detaily si raději nechal pro sebe, "štve mě, že mi chybí,"
"Jó ták. Zmizela dřív než bys zmizel ty, co?" uchechtl se Hagrid a poplácal Siriuse po rameni.
"Nezmizel bych," řekl odhodlaně a jejich rozhovor přerušilo klepání na dveře. "Jestli je to Jimmy, mizím," zaúpěl a zvedal se k odchodu. Hagrid pootevřel dveře a překvapeně se podíval na hnědovlasou dívku.
"Á, Lory, co ty tu?" zeptal se velice překvapeně a otočil se na Siriuse. Ten přemýšlel co udělat. Když tu zůstane, tak až to zjistí, odejde. Když odejde on, zase ji neuvidí.
"Ahoj Hagride, můžu dál?"
"Vydrž chvilku," řekl a zabouchl Lor před nosem.
"Hagride! Nic schovávej, vím o tom!"
"Měl bys zmizet," šeptl Hagrid. Sirius zakroutil hlavou a jako zvěromág se přeměnil v psa a usadil se v křesle. "Kluku bláznivá," Hagrid sebral jeho oblečení a poplašeně ho vyhodil z okna. Následně šel zpátky otevřít Lor.
"Jak o tom víš?" zeptal se zmateně a dívku vpustil dovnitř. Prapodivnou věc s jakémsi květináči stejně přikryl dekou.
"Nevím o ničem, ale vždycky schováváš nějakou novou havěť," ušklíbla se a lekla se psa, který na ní zíral. "Ježiš," ulevila si, "proč na mě tak zírá?" otočila se na Hagrida a pes zaštěkal.
"Třebas se mu líbíš," řekl a Hagrid jen pokrčil rameny.
"Nesu ti psaní od Brumbála, ale prý to nespěchá," podala poloobrovi kousek pergamenu. Vzal si pergamen a přečetl ho. Něco zamumlal a párkrát pokýval hlavou. Sirius seskočil z křesla a tlapkou poškrábal Hagrida. Podíval se na psa a pak na konvici na čaj, která už přímo zuřila.
"Dáš si čaj?" Lory po chvilce přikývla a sedla si do volného křesla.
"Na hradě se to nedá vydržet, furt mám v patách Lil a ta mluví jen o Jamesovi, James tohle a James tamto… řekl to a udělal tohle… včera měli rande," podívala se významně na Hagrida.
"Jo jo, já vím," odpověděl bez přemýšlení a podal dívce čaj.
"Jak to víš?" pes na Hagrida štěkl.
"Nó, skřítci říkali," mávl rukou.
"Aha," hlesla a napila se čaje. Sirius opět drkl tlapkou do Hagrida.
"No a co Sirius, kde je? Brumbál mi říkal vo tom kouzle," Sirie nastražil uši a přiblížil se k Lor. Zakňučel a Lory ho začala drbat za ušima.
"To je další věc proč nejsem na hradě… už mě nebaví se mu vyhýbat. Když to kouzlo povolilo, zmizela jsem, abych měla pokoj, ale stejně ho nemám," podívala se na psa a ten se jí v okamžiku vyškubl, zaštěkal a vyskočil otevřeným oknem ven. Zmizel v temném lese. "Co to do něj vjelo?"
"Asi se mu nelíbilo, cos řekla, je to bručoun," Lory jen zakroutila hlavou.
"Víš, Hagride, chtěla jsem s ním zůstat, ale znáš ho, je to ten Sirius Black, kterýho známe všichni. Byla bych další sukně a zmizel by dřív, než bys řekl famfrpál," řekla smutně a znovu se napila čaje. Hagrid přistoupil k dívce blíž.
"To přece nemůžeš vědět, jednou bude chvíle, kdy ani někdo jako von, neuteče. Je dost možný, že už ta chvíle byla," řekl a Lory mlčela, "teď mazej do hradu, mám nějakou práci,"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 17. září 2012 v 15:37 | Reagovat

Maysie, co kdybys tam dala postavu, která by se jmenovala Hope, kopla Lorelai do zadnice, strčila jí pod nos dopis od Siria a donutila ji ho přečíst? :-D protože teď bych to strašně ráda udělala!
dobře, tak už mě nepotřebuje =o) ještě štěstí, že je tam Lily! =o)
axh ano, Sirius Black by nezmizel...dokonce i takový pesimista jako já, to musí uznat =o)

2 Angel Angel | 18. září 2012 v 20:18 | Reagovat

Souhlas s Hope :-D.NEZMIZEL BY!

3 Maysie Maysie | Web | 18. září 2012 v 22:10 | Reagovat

Mě to neříkejte :D Zítra bude kapča :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly