Tak, mám pro vás kapču holky :))
Užijte si počtení ;)
______________________________________________________________________________________________________________
Dny utíkaly jako voda. Když se konečně Lory umoudřila a chtěla si se Siriusem promluvit, jakoby se něco pokazilo. Celé dny na něj nemohla narazit, ani když se snažila. Vyjímkou byly hodiny, ale na ty chodil pozdě a mizel se zvoněním. Během těchto dnů byla nevýmluvná a jen naslouchala Lily, která vypadala šťastně.
"Zaráží mě, že mě ještě nepozval na další rande," zamračila se zrzka.
"Třeba se tě bojí pozvat znovu," odpověděla Lory posměšně a mířila s Lily na hodinu obrany proti černé magii.
"Myslíš?" zaváhala Lily.
"Ale ne," zasmála se, "tak mu pomoc a zeptej se sama," řekla jakoby to byla samozřejmost, "musím teď mluvit s profesorem. Minule sliboval, že budeme nacvičovat ve dvojicích, to je snad poslední šance, jak se Siriusem mluvit, když se teď pro změnu vyhýbá on mě," řekla sklesle. Společně vešly do třídy. Lor si položila tašku na lavici a zašla za profesorem do kabinetu. Za chvíli byla zpět a přisedla si k zrzce do lavice.
"Tak co?" Lory jen spokojeně přikývla. Zazvonilo a všichni až na Siriuse byli ve třídě. Z kabinetu vyšel profesor a pár vteřin po něm se do třídy vkradl Sirius. Lory se podívala jeho směrem, ale plně ji ignoroval.
"Dobrý den třído," uklidnil šum profesor, "dnes budeme nacvičovat odzbrojující kouzla, takže vás rozdělím do dvojic," půlka třídy jásala a druhá nesouhlasně mumlala.
"Abych to neprotahoval," řekl a vytáhl si seznam žáků, "Lupin a Wolfová, Potter a Evansová," Lil se podívala na Lory.
"No co ať máš šanci," zaculila se hnědovláska a čekala na vyslovení svého jména, jen Siriusovi reakce se trochu obávala.
"Pettigrew a Banes… Black a Shellová," profesor pokračoval dál. Lily se pousmála a podpořila Lory, pak se vydala za Jamesem a Lory čekala na Siria. Čekala další tři minuty, než se k ní otráveně dotáhl.
"Už jsem myslela, že nepřijdeš," nadhodila nejistě.
"Snad se na mě netěšíš," odvětil kousavě.
"Siriusi, chtěla bych s tebou mluvit," Sirius nereagoval a připravil si hůlku.
"Začni," řekl suše.
"Chci s tebou mluvit-" snažila se opětovně navázat rozhovor, ale marně.
"Expelliarmus!" křikl a dívku odzbrojil. Naštvaně si povzdechla a sebrala hůlku ze země. "Nevím o čem, pokud vím, chtělas mít ode mě pokoj a ten máš, tak nevím, co mi ještě chceš," řekl naštvaně a připravil si znovu hůlku. Lory ji pevně svírala, nehodlala se znovu nechat odzbrojit.
"Kdybys mě poslouchal, tak bych ti vysvětlila, co ti chci!" oba naštvaně máchli hůlku a ve stejnou chvíli vykřikli dvě různá kouzla.
"Everte stativ!"
"Levicorpus!"
Jakoby přihlížející zažili obrácené déjà vu. Lory odlétla pryč a praštila se o zeď. Sirie se houpal ve vzduchu za kotník. Při svém nadávání pokukoval po dívce, jestli je v pořádku. Lory upustila hůlku a přidržovala si nos, ze kterého se jí spustila krev. Sirius dopadl tvrdě na zem. K Lory přibehla Lil s připravenou hůlkou. "Episkey," šeptla a Loryin nos spravila, "koukám, že to nešlo moc hladce," řekla a pomohla kamarádce na nohy.
"No to teda ne," utrousila naštvaně.
"Jste v pořádku, slečno Shellová?" zeptal se učitel a Lory přikývla, "pane Blacku!" křikl za mizejícím Siriusem. Lory si naštvaně odfrkla.
"Myslím, že musím na ošetřovnu," rychle dodala a namířila si to za Siriusem. Lily se napjatě podívala na Jamese ten se podrbal ve vlasech.
"Myslíš, že se nepozabíjej?" nadhodil nejistě.
"Snad ne," řekla a snažila se tomu uvěřit, "ehm, Jamesi, je to trochu mimo mísu… ale je vše v pořádku?"
"Proč by nebylo?" zeptal se nejistě.
"No… je to asi týden, co jsme…"
"Jo!" vzal Lily za ruku a odvedl jí kousek stranou, "nechtěl jsem pospíchat, abys mi zase nezmizela," řekl nejistě a zároveň omluvně.
"Nemuselo ti to trvat zas tak dlouho," řekl dotčeně a řídila se radou hnědovlásky, "dneska čas máš..?" zeptala se stydlivě.
"Dneska, jasně," řekl zvesela a pak se zasekl, "vlastně dneska nemůžu, tak zítra krásko?"
"Krásko?" nadzvedla obočí.
"Asi jsem nervózní, ale krásná jsi," řekl rozpačitě.
"Dnes máš něco jiného?"
"No," zamyslel se, jak ze situace vybruslit, "nějaký úkoly jen, přemluvil jsem Remuse, aby mi pomohl, promiň," vymluvil se rychle, při vzpomínce na dnešní úplněk.
"Aha," hlesla jen a posmutněla.
"Zítra Lily, ano?" usmál se, a když dívka s úsměvem přikývla, políbil ji na tvář.
O pár chodeb dál pospíchala Lory za Siriem.
"Siriusi, stůj!" zakřičela na něj, a když nereagoval, tak ho byla nucena doběhnout. Zachytila ho za paži a cukla směrem k sobě. "Stůj sakra a poslouchej!" křičela na něj naštvaně.
"Nemám důvod tě poslouchat Shellová!" vyštěkl na ni a svou rukou ucukl.
"Ale máš, chci, abys mě teď poslouchal!"
"Prober se, nebude všechno podle toho, jak chceš! Seš sobecká a bezohledná! Předtím jsi ode mě chtěla mít pokoj a tak si prostě zdrhla, bez ohledu na to, co jsem chtěl já! A teď chceš, abych tě tu poslouchal, zase bez ohledu na to, že já s tebou mluvit nechci!" Lory překvapeně koukala na Siria a chvíli trvalo než odpověděla.
"Kvůli tomu se s tebou snažím mluvit," řekla napůl úlevně, "chtěla bych se omluvit," řekla už klidným hlasem se skrytou nadějí.
"Nestojím o tvý omluvy, celý prázdniny jsem tě hledal a na začátku roku jsem se snažil mluvit, tobě to bylo fuk a vyhejbala ses mi. Myslím, že mám právo se teď vyhejbat tobě!" křičel na dívku nabroušeně.
"Udělala jsem chybu! Ty to nemůžeš pochopit, neznáš to! Bála jsem se, že až se probudím, tak tam nebudeš! Spanikařila jsem! Nemyslela jsem!" křičela a držela slzy na krajíčku. Sirius chvíli váhal.
"Měla si dost času to napravit, teď už je pozdě," řekl neutrálním tónem a v duchu byl nejistý. Lory se vylekala.
"Nikdy není pozdě, pokud nechceš, aby bylo," řekla s nadějí v hlase. Sirius jen zakroutil hlavou a otočil se k odchodu. Lor sebrala zbytek odvahy a Siriuse políbila. Chvíli se musela svými polibky snažit, aby Siriuse udolala. Bojoval sám se sebou a se svým pokořeným egem. Když už se Lor bála, že se nedočká plného oplácení polibků, překvapil ji a rázně hnědovlásku přimáčkl ke zdi a polibky začal plně oplácet. Držel ji v pevném sevření, jakoby se bál, že mu opět zmizí. Lory mu obmotala ruce kolem krku a konečky prstů Siriusovi zajela do vlasů. Dala volnost slzám úlevy, které jí začaly klouzat po tváři. Sirie se polekaně odtáhl.
"Hej, co se děje, proč teď brečíš?" zeptal se nejistě a rukou nadzvedl Lory hlavu, aby jí viděl do očí.
"To nic," utřela si slzy, "už jsem je neudržela," řekla a zasmála se, "jen mě obejmi a nepouštěj," řekla prosebně a schoulela se Siriusovi v náručí.
"Držím tě," řekl a pevně dívku objal. Po chvilce se znovu dožadovala Siriusových polibků.
"Snažila jsem se jen chránit a tím jsem ublížila nám oboum,"
"Trvalo ti, než ti to došlo," podotkl jízlivě, "chybělas mi, Lai," řekl a políbil dívku do vlasů. Pousmála se. Dobře věděl, že jí chyběl taky. "Jo a omlouvám se za ten nos, byl jsem sice naštvanej, ale tohle jsem nechtěl," řekl omluvně a nasadil psí oči. Jen mávla rukou a zasmála se. Chytla ho pevně za ruku a vedla Siriuse k prefektským koupelnám. Když pochopil cíl cesty, zastavil hnědovlásku a změnil směr cesty.
"Znám lepší místo," šeptl dívce do vlasů.
"Raději se neptám, jak jsi ho objevil," řekla posměšně a následovala Siriuse do komnaty nejvyšší potřeby.
O pár hodin později čekali tři Poberti netrpělivě před hradem na posledního kamaráda. James netrpělivě podupával nohou.
"Kde sakra je?" nadával Jimmy a podíval se na Remuse a Petera.
"Už je pozdě, musíme jít Jamesi," připomenul netrpělivě Remus, který nebyl ve své kůži a byl bledý jako křída. Bylo otázkou pár minut, než ho dostihne jeho prokletí. Jimmy přikývl a rychle zamířili do lesa.
O tři hodiny později se Sirius s leknutím probudil. Pár vteřin se rozkoukával, co se děje a pak spatřil klidně oddechující Lory. Šťastně se pousmál a políbil dívku na čelo. V duchu děkoval, že se mu to nezdálo. Pak si s leknutím uvědomil, že je úplněk. V komnatě se objevily hodiny, které nutně potřeboval, protože byl časově dezorientován. Sirius tiše zaklel, když zjistil, že jeho kamarádi už pár hodin hlídají nezkrotného Remuse. Rychle posbíral své věci a rychle se hnal ke dveřím. Ještě se ohlédl na spící Rory a pak už pospíchal za svými kamarády do temného lesa.



ták, zdá se, že je vše v pořádku, ale hádám, že není a nějak se to pokazí =o) ale snad ne na dlouho! těším se na další ;o)