Ahoj :) další kapitola... předposlední :) Už teď se mi stýská po Lory a Siriusovi :)
______________________________________________________________________________________________________________
Překvapeně koukala na Pobertův plánek a dvě jména vedle sebe.
"To není možné," přesvědčovala sama sebe, "panebože!" vydechla, když si vzpomněla na její a Snapeův poslední rozhovor. Netušila, že by něčeho takového byl schopný. Myslela, že jejich přátelství pro něj něco znamená. Nečekala a vyběhla ze společenské místnosti se Siriusem a Lory v patách.
"Evansová!" křikl na ní a dožadoval se vysvětlení.
"Na to není čas, on se zbláznil," řekla vyděšeně, usekla všechny dotazy a pospíchali k jezeru. Už z dálky viděli oba chlapce stát naproti sobě. Jeden z nich mířil hůlkou, ten druhý jí neměl.
"Severusi! Skloň tu hůlku!"
"Varoval jsem tě Lily, dělám to pro tebe!" podíval se na Lily, v očích se mu odrážela jeho nenaplněná láska k ní. Přesunul pohled na Jamese, pohled plný nenávisti, protože mu dívku ukradl. Mávl hůlkou a vyslal kouzlo proti Jamesovi. Neměl šanci uskočit, když ho zasáhl proud světla. Ostatní byli daleko, nemohli nijak zasáhnout, teprve když James dopadl zakrvácený na zem, mohl Sirius odzbrojit Snapea kouzlem. Dívky doběhly k Jamesovi, Lily okamžitě začala zkoušet kouzla, která by mohla pomoci, jenže nevěděla, proti jakému kouzlo. Žádné, které by způsobovalo tak krvácející rány, neznala.
"Nejde-to… zastavit," rozvzlykala se, plná strachu a snažila se dál. Ruce a hůlku měla od ran zakrvácené. Zmocnil se jí strach, že o Jamese přijde. Snažila se, jak mohla, nechtěla ani pomyslet na to, co může následovat.
"Co to bylo za kouzlo?!" křičela Lory a doběhla k Siriusovi a Snapeovi. Sirius držel Severuse na mušce.
"Slyšíš?! Jaký kouzlo?!" Sirius ho chytl za límec a lomcoval s ním. Snape se jen zle smál. Věděl, že Pottera může zachránit jen on a nikdo jiný a jemu se nechtělo.
"Moje kouzlo, nezachráníte ho," smál se dál, jakoby se zbláznil.
"Ty hajzle! Vyklop to!" lomcoval s ním Sirie dál, ale bez výsledků. Lory vyslala patrona se zprávou k Brumbálovi a vrátila se k Lil.
"Jamesi… nenechávej mě tu samotnou…" vzlykala Lily dál a konečně se jí podařilo zastavit krvácení. Ale rány byly hluboké a nešly zacelit. James pomalu ztrácel vědomí a Lil s ním jemně třásla. "Nezavírej oči, buď tu se mnou! Prosím! Za chvíli dorazí pomoc," držela mu hlavu v klíně, zatímco Lory zkoušela další kouzla, ale bezvýsledně. "Jamesi, neopouštěj mě, ještě ne…"
"Byla jsi to… nejlepší.. Lily," dostal ze sebe ztěžka a vykašlal krev, "i když jen chvíli, díky tobě… jsem byl.. nejšťastnější…" mumlal ztěžka. Bál se, že se musí rozloučit, dokud ještě může.
"Nemluv, dívej se na mě a nezavírej oči," plakala a její slzy dopadaly na Jamese. Sirius dál lomcoval se Snapem a ten se jen smál. Lily se podívala jejich směrem, zadívala se na Severuse, jako on se celou dobu díval na ni.
"Jak jsi mohl! Nemáš právo! Tohle je můj život!" křičela na něj nenávistně, "byli jsme přátele, Severusi, tak jak jsi mohl?!" slova plná výčitek plně dopadala na Severuse.
"Ale já to dělal pro tebe Lily, v životě s ním tě čeká jen smrt!" odůvodňoval své chování. Věděl něco, co ostatní ne a myslel, že má právo změnit osud. Snad si marně myslel, že tím jí dokáže svou lásku.
"Je mi to jedno! Raději budu chvíli s Jamesem, než celý život bez něj!" Snape nevěřícně koukal na Lily a vstřebával její slova. Nechtěl jí ztratit, ale tím, co udělal, o ní přišel.
"Lily, ty rány, nejdou zahojit, já už nevím, co zkusit," Lory se třásly ruce, stejně jako Lil se klepala a bála se nejhoršího. Vzala Jamesovu ruku do svých.
"Vydrž, prosím, kvůli mně,"
"Milu-ju…tě," vysoukal ze sebe a díval se na Lily. Bál se, že už nedostane příležitost jí to říct.
"Ne… nesmíš se se mnou loučit!" šeptala s hlasem plným beznaděje. V dálce se konečně objevil Brumbál s madam Pomfreyovou s dalšími učiteli. "Vydrž, už jdou," šeptala. Ošetřovatelka u nich byla jako první a vyděšeně se dívala na zranění, které ještě nikdy neviděla.
"Musí okamžitě na ošetřovnu! Co to bylo za kouzlo?!" ptala se vyděšeně.
"My nevíme, to on!" řekla Lory a ukázala prstem na Snapea.
"Seve, prosím, on je můj život…" prosila Lily bývalého kamaráda.
"Ale, ty jsi můj, chci, abys žila!" křikl zmijozelský student. Využil Siriusovi nepozornosti, sebral svou hůlku a zmizel ve tmě. Sirius bez přemýšlení vyběhl za ním.
"Siriusi!" vykřikla Lory vyděšeně, když viděla jen jeho mizící záda ve tmě. Snape byl očividně schopný všeho a Lor se bála, aby na to Sirius nedoplatil, i přes nenávist, kterou k němu cítila, ho milovala.
***
Profesor obrany proti černé magii, hořečně diskutoval s ředitelem školy a ošetřovatelkou.
"Albusi, je to černá magie, s tím nic neuděláme, nemám na o nic…" říkala tiše madam Pomfreyová. Jejich ustarané výrazy vypovídali za vše. Uplakaná Lily seděla na židli vedle Jamesova lůžka. Lorelai se dívku snažila utěšit, ale marně, sama se ujišťovala v dobrý konec. Do dveří se přihnal uřícený Sirie. Výraz v jeho tváři byl bezmocný. Snapea nenašel a kladl si to za vinu. Když na něj Lory otočila s otázkou v obličeji, jen marně zakroutil hlavou. Téměř zapomněli na své rozepře, šlo přece o život jejich kamaráda. Chvíli za Siriusem dorazil na ošetřovnu i Remus, přisedl si vedle zrzavé dívky a snažil se ji podpořit. Když si Lory byla jistá, že Lil není sama, vstala a poodešla kousek dál. Celou dobu zadržovala slzy, nechtěla se rozplakat před Lil, musela jí být oporou. Teprve, když byla dostatečně daleko, dovolila slzám, aby se dostaly na povrh. Sklonila hlavu do dlaní a hlavou se jí začalo honit spoustu myšlenek.
Co kdyby na Jamesově místě byl Sirius? Co když nepřežije?
Ucítila, jak jí někdo objal, přitiskl si její hlavu na svou hruď a hladil jí jemně ve vlasech. Věděla, že je to on. Měla by ho odstrčit, ale nechtěla. Plakala a poslouchala tlukot jeho srdce, který se v její blízkosti zrychlil. Věděla, že on je její život, stejně jako James pro Lily. Věděl to i on, ale ani jeden z nich nechtěli udělat první krok.
Pomalu se od chlapce odtáhla. Zadívala se mu do očí a pak svůj pohled poplašeně odtáhla. Otočila se k němu zády a pozorovala dění na ošetřovně. Chtěl k ní vztáhnout ruku, ale rozmyslel si to. Oba mlčky sledovali pobíhající madam Pomfreyovou. Věděli, že je na čase něco udělat. Prví ticho prolomil Sirie.
"Uvědomil jsem si pár věcí," začal po chvíli ticha. Jen pokývala hlavou a mlčela. Čekala, co jí poví a uvažovala nad něčím, co musí všem říct. "Jsem idiot," na chvíli se odmlčel, "pamatuji si jen, jak se ráno budím vedle ní," řekl, jakoby chtěl omluvit alkoholové okno. "Vím, že jsem to posral, chci abys-" Lory Siriuse přerušila. Nechtěla to poslouchat a zároveň mu musela říct něco naléhavějšího, než byly omluvy za něco, co nelze vzít zpět.
"Budu se stěhovat," řekla prázdně a podívala se do jeho zmatených očí.



když jsem to dočetla tak mě napadlo jenom: what the hell?
stěhovat? kam stěhovat? a co Sirius?
Maysie, já tě varuju!
a jako co James? přece ho nemůžeš nechat umřít! to bys mi neudělala!
vážně jsem zvědavá na poslední kapitolu a doufám, že skončí přece jenom dobře...