close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vánoční přání

24. prosince 2012 v 0:01 | Maysie |  Vánoční přání
Abych nebyla líná, napsala jsem vám Vánoční povídku :)
Je pro Hope k svátku a i pro všechny, kdo si jí přečtou a zříjemní mu Vánoce :)
Jásejte, měla by být romantická, snad ji oceníte :)

Takže moje milé holky,
VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!



________________________________________________________________________________________


Pozemky byly schované pod novou nadílkou sněhu. Mírný větřík si pohrával s padajícími vločkami. Dívka, stojící u jezera, pozorovala hladinu, která nejspíš neměla v plánu zamrznout. Měla krásné rudé vlasy, zářící na dálku, mezi bílou krajinou. Tmavé oblečení a červeno zlatou nebelvírskou šálu. Užívala si samoty a klidu, nikým nerušena, dokud…
"Ahoj Lily," pozdravil ji chlapec přátelsky.
"Pottere, dej mi pokoj! Alespoň o Vánoce!" odsekla naštvaně. Zase on, ten kdo jí ničí klidné dny, pořád ji jen neurvale přede všemi zve na rande a tím ji ponižuje. Už toho měla dost. To jediné jí na něm vadilo. Plus to jeho nemožné cuchání vlasů a frajerské chování, samozřejmě. S rozezleným pohledem se na chlapce otočila. James jen překvapeně koukal.

Jen jsem ji pozdravil…

Následně se otočil a odešel. Nechápavě se zamračila, když postřehla jeho zmatený, smutný výraz. Chvíli pozorovala jeho vzdalující se záda, pak zakroutila hlavou a vrátila se zpět ke své samotě.

***

Byl pátek večer, poslední den před odjezdem domů na Vánoce, které byly v neděli. Velkou síní se ozývaly radostné výkřiky a uvolněné debaty, jež byly přerušeny hlasem ředitele školy.
"Milý studenti, letos tu na Vánoce zůstává jen pár z vás. Pro ty, kteří zůstávají, jsme si připravili malý, vánoční dárek," usmál se z pod svých půlměsíčkových brýlích. Lily by přísahala, že na ni mrkl. Nerozuměla proč, vždyť ona na Vánoce nezůstává. Ředitel nerušeně pokračoval, "vaše společenské místnosti jsou již vyzdobené, ale dnes, právě teď, tam přibyla ještě jedna věc," zatvářil se tajemně. Možná chtěl prozradit, co je ta věc, ale nakonec si to rozmyslel. "Uvidíte sami, nyní, dobrou chuť," popřál a spokojeně se usmál. Na stolech se objevila předvánoční večeře a všichni si začali šuškat o tajemném překvapení.
"Tak to jsem teda zvědavej," ozval se pobavený hlas Siriuse Blacka, který jako každý rok na Vánoce zůstával. James pokýval hlavou.
"Já taky, kamaráde,"
"Ty nejedeš domů, na Vánoce?" zeptal se překvapeně zavalitý kluk.
"Petere, říkal jsem přece, že naši jeli za příbuznými, které nemám v lásce, takže tady radši zůstanu se Siriusem," Peter už zmlknul a Sirius se jen zasmál.
Aniž by chtěla, jejich rozhovor vyslechla.

Proto na mě Brumbál mrkl? Ale proč?

Nechápavě zakroutila hlavou a obrátila pozornost zpět na Mary McDonnaldovou, svou nejspíš jedinou kamarádku.

***

"Páni, už jste to viděli? To bych tu taky zůstal, kdyby to šlo!" křičel vesele nějaký druhák, když spatřil tajemné překvapení. Lily seděla na druhé straně společenky a pozorovala chlapcovu radost. Strom splněných přání. Nechápala, proč se ta věc tak jmenuje, když na něj měl člověk své přání teprve pověsit a až pak se přání, údajně mělo vyplnit.
"Tak co, Jamesi, pověsíš tam svoje přání?" pochechtával se Sirius a dělal, že jeho se to netýká, ale James moc dobře věděl, jaké má Sirius tajné přání. Nový domov, osamostatnit se. Nemuset se vracet do toho domu, kde bydlela jeho rodina.
"Brácho, moc dobře víš, že mám jen jedno," zasmál se a pak zesmutněl a dodal: "a taky víš, že to se mi nikdy nesplní," rozhlédl se a hledal Lily. Našel ji, ale jejich pohledy se nestřetly. Nevěděl, zda ho slyší. Klidně dál četla knihu a vypadala, že nikoho nevnímá. Cítila na sobě jeho pohled, stejně tak jako Siriův a Remův. Peter zřejmě nepochopil. Dívka jejich rozhovor slyšela. Zavřela knihu a rychlým krokem se vydala do dívčích ložnic.

O pár hodiny později, chvíli po půlnoci

Nemohla spát. Ve snu ji pronásledoval zklamaný pohled Jamese Pottera. Najednou jí ho bylo líto. Ano, mohl si za to sám, bývala by s ním na to rande možná i šla, ale proč ji s tím musel věčně tak dotěrně pronásledovat? Pokusila se zahnat své myšlenky a tak se vydala do společenské místnosti. Zastavila se na schodech, když si všimla známé postavy. Couvnula o pár schodů výš, aby nebyla vidět. Pozorovala Jamese, jak na stromek věší svá přání.
"I za tebe, kamaráde," pousmál se a zavěsil i Siriusovo přání. Sám by ho tam z principu nedal a tak tomu dopomohl. Poodstoupil od stromku a zadíval se k dívčím ložnicím. "Nic víc, jen tebe," zašeptal do ticha společenské místnosti. Musela se potichu posadit. Netušila, že jeho city jsou tak hluboké. Myslela si, že za tím vším je jen frajerství. V hlavě se jí roztočil kolotoč myšlenek na Jamese Pottera. Vzpomínky na to, jak se na ni usmál. Bývala by mu úsměv oplatila, jenže on si zajel rukou do vlasů. Tak moc to nesnášela. Chvíle, kdy ho poslouchala, když byl poblíž. Začala vidět to, co zatím neviděla.

***

Bradavický hrad zel prázdnotou. Studenti, kteří zůstali, posedávali ve společenských místnostech nebo bloudili po opuštěném hradu. Ostatní dnes ráno odjeli. Sirius s Jamesem se v pozdních hodinách vraceli z Prasinek. Oba znaveně zapadli do křesla s plnou náručí máslových ležáku. James ze sebe smetl poslední neroztavené vločky.
"Tak šťastný a veselý, kamaráde," Sirius otevřel první ležák a připil. Následně si k sobě přitáhl mísu vánočních perníčku, které napekli skřítci. Dnes se nemusel bát, že by mu ji někdo snědl.
"Tobě taky," odpověděl a musel se zamračit. Co bylo šťastného a veselého? Sedí tu sami, večer před štědrým ránem a popíjí máslový ležák. Nemyslel na rodiče, na domov, jen na ni. Jak její úsměv dokázal prozářit jeho den, i když nikdy nebyl pro něj.
Sirius po čtvrté lahvi máslového ležáku usnul jako poleno. James pozoroval svého kamaráda. Byl rád alespoň za něj. Nic ho netrápilo. Byl v Bradavicích, kde byl nejšťastnější. Odložil svou třetí láhev ležáku a přešel k novému stromu, který mu přisliboval splněná přání. Pohledem hledal své přání, ale nenašel jej. Ani Siriusovo, které psal. Zamračil se a hledal dál, ale nikde nebylo.
"Veselé Vánoce, Jamesi," s leknutím se otočil. Nečekal v tuhle hodinu nikoho, hlavně ne ji. Byly dvě hodiny ráno. Plynulým krokem přešla od vchodu do společenské místnosti k Jimmymu.
"Li-ly?" zakoktal překvapením, s úsměvem přikývla. "Co tu děláš? Ty… ty jsi neodjela domů?"
"Odjela," přiznala a zastyděla se. Překvapeně si ji prohlížel. Až teď byl schopný zpozorovat, že má na sobě zimní kabát a na něm pár zbylých vloček. Sundala si promrzlé oblečení, přehodila ho přes volné křeslo a obrátila svou pozornost zpět k chlapci. Měla na sobě zelené svetrové šaty, červené punčochy a růžový šátek. V puse mu najednou vyschlo, musel polknout, aby se probudil. Tak moc jí to slušelo. "Musela jsme se vrátit," řekla po chvíli ticha a čekala Jamesovu reakci.
"Zdáš se mi," řekl po chvíli uvažování. Nebylo možné, aby se vrátila, kvůli němu? "Není možný, abys tu teď byla," zakroutil rozhodně hlavou. Lily se jen pousmála a přistoupila blíž. Naklonila se blíž a zašeptala:
"Jsem tvé vánoční přání," James zalapal po dechu, tvářil se tak ohromeně, až znejistěla. Ani minutu nevěřil, že jeho přání by se mohlo splnit. "Chci jím být… pokud chceš," dodala nejistě.
"Samozřejmě, že chci!" vykřikl nadšením a přitáhl si Lily k sobě. S úlevou se usmála. Bála se, že po tom všem odmítání, ji nepřijme, ale musela to zkusit. "Ty jsi moje jediné, největší přání, Lily," řekl šťastně. Překonala krátkou vzdálenost a políbila ho. Své ruce spojila na chlapcově zátylku a nechala se unášet. Konečně našli své štěstí.
Na vánočním stromku splněných přání se objevila dvě, spojená zlatým provázkem.
Když si k sobě našli cestu, nikdo už je nerozdělí.





Polekaně od sebe odskočili, když Sirius zakřičel.
"Jamesi! Ono to vážně FUNGUJE!" křičel jak na zapovězený les a poskakoval na místě.
"Vidím!" zasmál se a přitáhl si Lily zpět do pevného objetí. "Pokud vím, nic sis nepřál-"
"Ale i tak to fungovalo!" poskakoval dál a máchal kolem sebe přečteným dopisem.
"Tak už nám řekni-" nevěděl, jak by se mohlo promítnout Siriovo přání, ale než nad tím začal uvažovat, Sirius ho přerušil.
"Strýc mi odkázal peníze! Můžu se odstěhovat, konečně! Konečně mám svůj život!" James se spokojeně usmál.
Ano, tohle byli jejich nejlepší Vánoce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 24. prosince 2012 v 0:24 | Reagovat

moc děkuju za věnování =o*
povídka byla krásná =o) romnatika, tu já můžu kdykoliv, kdekoliv a v jakémkoliv množství =o)

2 nel-ly nel-ly | Web | 24. prosince 2012 v 11:52 | Reagovat

nenávidim blog... Vánoce nevánoce, nenávidim, smazal mi můj dlouhej komentář.

takže, Sirius na konci... :D já vím, že prostředky jsou fajn, ale teda... James má svoji lásku a on... no dokonalý

líbila se mi scéna s věšením přání a vůbec ta přání s tím, jak vlastně "donutíš" Lily za Jamesem přijít
u mě kdysi Brumbál vymyslel přání házející se do krbu, ale myslím, že Draco byl v šoku, když se ráno objevil omotanej mašlí v Harryho posteli, Lily alespoň přišla po svých :D

roztomilý to bylo, Veselý Vánoce ;-)

3 LilyE LilyE | Web | 3. ledna 2013 v 0:21 | Reagovat

Nádhera a dokonalost! Bylo to šíleně romantický a mně se to na ty Vánoce strašně hodí. A nejen na Vánoce. Strašně se mi líbil ten způsob, jak si je dala dohromady. ono je teď už trošku těžší vymyslet orginální způsob a tobě se to povedlo. Smekám. To jak byl James smutný, když se toužebně koukl směrem k ní a jak se v ní pohnulo srdíčko, bylo krásný. Strašně se mi to líbilo. A taky byl bombastickej ten konec, jak i Siriovi se splnilo jeho přání. Prostě cute a romantika. Šťastný Nový rok. :-)
P.S.: Promiň, že jsem to neokomentovala dřív, nějako jsem na to o Vánocích zapomněla :-)

4 LilyE LilyE | Web | 3. ledna 2013 v 0:23 | Reagovat

P.P.S: Jak mám na svým blogu udělat, aby se mi tam u komentářů dělali smajlíci? Ještě se mi na to nepodařilo přijít :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

picture from SUGARGIRL14´S DA and Google
layout by Nel-ly